Článek
Na první pohled je to zvláštní. Celý den jste seděli. Nestěhovali jste nábytek, nekopali zahradu ani neběželi maraton. A přesto večer vstanete ze židle s pocitem, jako byste celý den nakládali vagony.
Bolí krk, tahá mezi lopatkami, ramena jsou někde u uší, ozývá se bederní páteř a celé tělo má jediný požadavek:
„Prosím, už dnes nic nedělej.“
Jenže problém není v tom, že jste nic nedělali.
Vaše tělo totiž několik hodin dělalo stále stejnou práci.
Sedět neznamená odpočívat
Když sedíme u počítače, svaly stále pracují. Hlava musí zůstat v určité poloze, ruce jsou na stole nebo klávesnici, oči směřují k obrazovce a trup zůstává poměrně stabilní.
Poměrně dlouho tak pracují i malé svaly krku, ramen a zad.
Problém přitom nemusí být v samotné poloze.
I docela pohodlná poloha se může stát nepříjemnou, když v ní zůstaneme příliš dlouho.
Představte si, že držíte v ruce lehkou tašku.
Pět minut? V pohodě.
Půl hodiny? Už byste ji nejspíš chtěli přehodit do druhé ruky.
A teď si představte, že to osm hodin nesmíte udělat.
Podobně funguje i dlouhodobá statická zátěž.
Proč může statická zátěž unavit víc, než čekáme?
Při běžném pohybu svaly neustále mění způsob práce. Stahují se, uvolňují a zapojují se další svalové skupiny.
Při dlouhém sezení ale některé svaly mohou zůstávat v mírném, ale dlouhodobém napětí.
Nevypadá to jako fyzická práce. Nepotíte se a nemáte pocit, že právě cvičíte.
Přesto svaly dlouho nedostávají možnost skutečně změnit zatížení.
Ke konci pracovního dne se proto může objevit pocit těžkosti, ztuhlosti, pálení nebo tupé bolesti.
A tady je jedna věc, o které se nemluví tak často:
Svaly někdy nepotřebují větší tlak. Potřebují přestat dělat pořád stejnou práci.
Pokud krční svaly několik hodin držely hlavu téměř ve stejné poloze, nemusí být nejlepším prvním řešením ještě silnější tlak nebo masáž.
Někdy tělu víc pomůže vstát, projít se, změnit polohu a trochu rozhýbat ramena a krk.
Malé tajemství, o kterém se moc nemluví
Ani perfektní poloha není perfektní, když v ní sedíte několik hodin.
Tohle je poměrně častá chyba. Člověk si správně nastaví židli, monitor, koupí ortopedický polštář a snaží se celý den sedět „správně“.
Jenže tělo není socha.
Potřebuje především možnost měnit polohu.
Můžete sedět krásně rovně, mít správně nastavený monitor a perfektní ergonomickou židli. Po několika hodinách ale stejně můžete mít napjatý krk a unavená záda.
Protože problém nebyl jen v tom, jak jste seděli.
Problém byl také v tom, jak dlouho jste se téměř nehýbali.
A co s tím mají společného oči?
Je tu ještě jeden zajímavý detail.
Když dlouho pracujeme na počítači nebo sledujeme telefon, oči neustále pracují na krátkou vzdálenost. Musíme zaostřovat, udržovat pohled a zároveň poměrně stabilní polohu hlavy.
Neznamená to, že „oči způsobují bolest krku“.
Dlouhá práce u obrazovky ale často znamená také méně pohybu, stabilní polohu hlavy a někdy i její předklon.
Vzniká tak určitý řetězec:
obrazovka → soustředěný pohled → méně pohybu → dlouho stejná poloha hlavy → dlouhodobá zátěž krku a ramen.
Proto někdy stojí za to řešit nejen výšku monitoru a židli, ale také to, jak dlouho prakticky neodtrhnete oči od obrazovky.
Ramena u uší nejsou jen otázkou držení těla
Ke konci pracovního dne si mnoho lidí všimne, že se jejich ramena nějak záhadně přesunula směrem k uším.
Často se to stává při stresu, práci pod tlakem, soustředění nebo během náročných telefonátů a jednání.
A člověk si toho nemusí vůbec všimnout.
Může nevědomky lehce zvedat ramena, zatínat čelist nebo měnit způsob dýchání.
Stres může ovlivnit napětí svalů ještě dřív, než si vůbec uvědomíme: „Jsem ve stresu.“
Napjatý krk tedy někdy není jen výsledkem špatně nastaveného pracovního stolu.
Může být také výsledkem několika hodin práce v režimu:
„Musím to všechno stihnout.“
Proč po práci nechceme cvičit, ale raději si lehnout?
Protože jsme unavení.
A když tělo strávilo osm hodin téměř bez pohybu, není vždycky ideální odpovědí dalších šedesát minut sedavého odpočinku.
Po dlouhé nehybnosti může tělu prospět jiný typ zátěže.
Například:
- krátká procházka;
- několikrát změnit polohu;
- lehce rozhýbat ramena;
- udělat několik pomalých pohybů krkem v příjemném rozsahu;
- během pracovního dne pravidelně vstát a projít se;
- nesedět celý večer znovu v křesle nebo na gauči.
To samozřejmě neznamená, že nepotřebujeme cvičení.
Pravidelný pohyb je důležitý.
Jen jedna hodina cvičení večer nemusí úplně vyvážit osm hodin téměř bez pohybu.
A ještě jedna důležitá věc: bolest neznamená automaticky poškození
Bolest není jednoduchý „měřič poškození tkání“.
To, jak silně nepohodlí vnímáme, ovlivňuje nejen stav svalů a kloubů, ale také únava, stres, spánek, celkový stav organismu a délka zátěže.
Proto může stejná zátěž působit večer mnohem nepříjemněji než ráno.
Neznamená to, že bolest není skutečná.
Je skutečná.
Jen její intenzita nemusí přesně odpovídat tomu, jak moc jsou tkáně poškozené.
Co tedy opravdu pomáhá?
Nezačínat hledáním jediné „dokonalé polohy“, ale zkrátit dobu, kterou trávíme bez pohybu.
Pracovní místo samozřejmě důležité je. Monitor by měl být v pohodlné výšce, židle by měla tělo dobře podporovat a ruce by neměly být dlouhodobě v nepříjemné poloze.
Ani dobře nastavené pracovní místo ale nenahradí pohyb.
Jednoduché pravidlo může být:
Nehledejte jednu dokonalou polohu. Častěji měňte tu dobrou.
Vstaňte.
Projďte se.
Změňte polohu nohou.
Uvolněte ramena.
Podívejte se na chvíli do dálky.
Několikrát se klidně protáhněte nebo rozhýbejte.
A potom se vraťte k práci.
Malé změny během dne bývají mnohem realističtější než večerní předsevzetí:
„Dneska určitě půjdu na hodinu cvičit.“
A co masáž?
Masáž může pomoci zmírnit pocit svalového napětí, ztuhlosti a únavy.
Zvlášť pokud člověk dlouhodobě přetěžuje stejné svalové skupiny.
Masáž ale sama o sobě neodstraní příčinu problému.
Pokud krk každý den dostává osm hodin stejné zátěže a večer ho jen pořádně promasírujeme, další den dostane stejných osm hodin znovu.
Proto dává smysl kombinovat několik věcí:
pohyb + změna polohy + dobře nastavené pracovní místo + odpočinek + podle potřeby masáž.
A není nutné čekat, až tělo začne doslova protestovat.
Pokud je večer jen těžké, ztuhlé a napjaté, může to být dobrý signál, že je čas něco změnit v pracovním režimu.
Tělo po vás přitom nemusí chtít maraton.
Někdy chce jen, abyste ho nenechali několik hodin v kuse sedět bez pohybu.
A pokud je bolest silná, dlouhodobě přetrvává, pravidelně se vrací nebo je spojená s necitlivostí, slabostí, závratěmi či bolestí vystřelující do ruky nebo nohy, není vhodné spoléhat pouze na masáž. V takovém případě je lepší poradit se s lékařem nebo fyzioterapeutem.
Někdy nejlepší způsob, jak ulevit krku, není tlačit na něj silněji, ale přestat ho nutit několik hodin pracovat pořád stejným způsobem.
Pokud chcete číst více užitečného obsahu s smyslem pro humor a špetkou sarkasmu – https://www.forendors.cz/oleksandra vítejte na mém blogu! Zatím je tam obsah zdarma!
