Článek
Modřiny po masáži: Důkaz, že masér opravdu zabral? Spíš ne.
„Když mám po masáži modřiny, konečně to mělo smysl.“
Tahle představa je překvapivě rozšířená. Čím větší bolest, čím větší modřiny, tím „lepší“ masáž. Jenže lidské tělo takhle nefunguje.
Co vlastně modřina znamená?
Modřina neboli hematom vzniká tehdy, když dojde k poškození drobných krevních cév a krev se dostane do okolní tkáně.
Jinými slovy: modřina není důkaz, že se sval „lépe uvolnil“. Je to známka drobného poranění tkáně.
To samozřejmě neznamená, že každá modřina po masáži automaticky znamená chybu maséra. Někteří lidé mají cévy a tkáně citlivější a modřina se u nich může objevit i po poměrně šetrné práci.
Ale tvrdit, že modřiny dokazují kvalitní nebo účinnou masáž, je nesmysl.
„Ale když to nebolí, tak masér nic nedělá.“
Další častý mýtus.
Při masáži může být určitý tlak příjemný, někdy může být sval po intenzivnější práci několik hodin citlivější. Podobně jako po cvičení.
Citlivost svalů ale není totéž jako bolest způsobená poraněním tkáně.
Rozdíl je také v tom, jak se stav vyvíjí. Mírná svalová citlivost obvykle postupně odezní. Výrazná bolest, otok, velké modřiny nebo zhoršování obtíží už nejsou něco, co bychom měli považovat za „důkaz dobré masáže“.
A co „rozbíjení zatuhlých svalů“?
Sval není kus těsta, který musíme silou rozbít, aby povolil.
Při masáži pracujeme s měkkými tkáněmi, jejich napětím a pohyblivostí. Větší tlak automaticky neznamená větší účinek.
Naopak příliš agresivní technika může tkáň podráždit a způsobit větší bolestivost.
Proto „čím bolestivější masáž, tím účinnější masáž“ neplatí.
Dobrá masáž není soutěž o to, kdo vydrží větší tlak.
A už vůbec není potřeba odcházet z masáže v barvě borůvky, aby bylo jasné, že masér pracoval.
Cílem masáže je pomoci tělu, ne dokázat, kolik bolesti člověk vydrží.
