Článek
Nejlepší výhledy jsou z poloostrova Península de Magallanes
Ledovec Perito Moreno je jedním z nejvyhledávanějších míst v Patagonii. Nechybí v programu žádného zájezdu a je neodmyslitelným symbolem jihu Argentiny. A tak nám nezbývá nic jiného než zařadit tenhle slavný ledovec do itineráře naší cesty Patagonií na vlastní pěst.
Nejlépe dostupné místo, odkud lze ledovec pozorovat je na jeho samotném konci - z vyhlídek na poloostrově Península de Magallanes.
Místo se nachází tady:
Jak se k vyhlídkám na ledovec dostat? Všechny cesty vedou přes město El Calafate
Nejbližším výchozím bodem na poloostrov Magallanes je městečko El Calafate na břehu jezera Argentino. My s Hybym se do El Calafate dostaneme autobusem z chilského Puerto Natales. Cesta trvá přibližně 5 hodin. V El Calafate strávíme dvě noci. Po návštěvě ledovce a jezera Lago Argentino pokračujeme vnitrostátním letem do nejjižnějšího města světa Ushuaia. Ale o tom snad v dalším článku.
Doprava z El Calafate k ledovci není levná, přesto že je vzdálený jen necelých 80 kilometrů
Z El Calafate k vyhlídkám na ledovec je to po silnici necelých 80 kilometrů. Žádná veřejná hromadná doprava tam ale bohužel nejezdí. Jedinou možností je předražený zpáteční autobusový transfer.
„Zájezd“ se dá koupit u několika společností přímo na autobusovém nádraží El Calafate. Nejlevnější variantu přepravy najdeme v nedalekém hostelu Matices. Zpáteční cesta mikrobusem stojí 42 900 argentinských pesos na osobu, což v lednu 2025 dělá přibližně 950 Kč. K tomu je ještě nutné přikoupit vstupné do národního parku Los Glaciares, na jehož území se vyhlídky na ledovec nachází. Vstupné stojí 45 000 pesos, tedy téměř tisíc korun.
Za půldenní výlet tak zaplatíme docela pálku. Podobně jako za vše na jihu Argentiny. Je to dáno extrémně vysokou argentinskou inflací, obecnou drahotou v turistických destinacích Patagonie a také tím, že cestujeme v hlavní sezoně. I tak to ale rozhodně stojí za to.
Zájemci si mohou připlatit za plavbu lodí pod ledovcem. Podívejte se, jak je výletní loď v pravé části fotky v porovnání s ledovcem malinká.
Ohromující výhledy na ledovec z panoramatických chodníků
Na nejzápadnějším cípu poloostrova Magallanes na nás čeká rozsáhlá síť chodníků s vyhlídkovými balkony. Odtud je vidět ledovec jako na dlani.
Máme štěstí v neštěstí, že je chladné deštivé odpoledne. Mnoho turistů se schovává v nedaleké restauraci. Díky tomu není na promenádě tak moc narváno, jak jsme čekali.
Schody vedoucí k jednomu z nejúchvatnějších divů přírody.
Promenáda s úchvatnými výhledy na ledovec Perito Moreno.
Impozantní zvuky praskajícího ledovce a padající masy ledu
Po celé odpoledne ledovec praská a duní, jako by se pod ním v hlubinách jezera probouzel patagonský obr. Zvuky jako výstřely z děla nám připomínají, že tahle nepředstavitelně obrovská masa ledu je už tisíce let v neustálém pohybu.
S každým hlasitým zapraskáním ledovce zvedáme hlavy a bedlivě pozorujeme, zda se některá kra ledu oddělí a působivě spadne do jezera, tak jak jsme o tom dosud jen četli v cestopisech a poslouchali v podcastech.
Hned několikrát za jediné odpoledne se nám opravdu poštěstí vidět to neuvěřitelné přírodní divadlo. Jednou padá kus ledu velký jako osobní auto, podruhé zase kra o velikosti rodinného domu. Zvuk připomíná hromový úder, voda z jezera se zvedá do výšky několika metrů a vlny jsou na okamžik tak silné, že jejich sílu cítíme i na břehu.
Velkolepá podívaná na tisíce let živoucí ledovec.
Perito Moreno je jeden z mála ledovců který se neustále zvětšuje. Ale je to pořád ještě pravda?
Ve všech cestovních průvodcích se píše, že Perito Moreno je jeden z mála ledovců, který se navzdory globálnímu oteplování zvětšuje. Respektive množství ledu, které se neustále tvoří v horní části ledovce vyrovnává množství ledu, které se odlamuje do jezera ve spodní části. A díky tomu ledovec neubývá. Je to ale v roce 2025 pořád ještě pravda?
Bohužel podle posledních výzkumů a měření vědeckých týmů, zejména Argentinského institutu glaciologie a environmentálních věd (IANIGLA) vše nasvědčuje tomu, že se od roku 2020 průměrný objem ledovce zmenšuje. Tzn. v horní části se tvoří méně nové hmoty, než ve spodní části ubývá.
Výzkumné týmy ekologů jsou výsledky z posledních let značně znepokojeni.
Na klidu nepřidávají ani rozporuplná rozhodnutí nového prezidenta Javiera Mileie, který radikálně prosazuje využívání přírodních zdrojů před ochranou životního prostředí. Nám nezbývá než celé Argentině a její nádherné přírodě držet palce.
Pozorování krás argentinské přírody na vlastní oči je zážitek na celý život.
Kdo ochutná plody Calafate, ten se do Patagonie jednoho dne vrátí
Za mohutného dunění praskajícího ledu, opřený o dřevěné zábradlí vyhlídkového balkonu naproti ledovci, se dám se do řeči s argentinkou Antonellou.
Je leden a tady na jižní polokouli začíná léto. Na keřích kolem chodníků promenády dozrávají modravé plody Calafate. Vypadají podobně jako naše borůvky.
„Kdo ochutná plody Calafate, ten se do Patagonie jednoho dne určitě vrátí“, říká Antonella a podává mi čerstvě utrženou modrou bobuli.
„Dělej, pojď si dát taky!“, halekám na Hybyho, který stojí opodál a ani po několika hodinách nemůže odtrhnout oči od kolosálního ledovce.
Pevně věřím, že to kouzlo s Calafate opravdu funguje!
Autor článku na jednom z vyhlídkových balkónů na ledovec. Jakékoliv dotazy k článku pište do komentářů. Pokud se taky chystáte do Patagonie, rád se vším poradím!
Použité zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Perito_Moreno_Glacier
https://caneurope.org/mileinomics-eu-mercosur-report/
https://www.drivingeco.com/cs/argentina-vende-naturaleza-controvertida-politica-climatica-milei/
