Článek
Nejprve jsem si sepsal na papír požadavky na své budoucí povolání. S dvaceti lety zkušeností v personalistice a managementu a dvěma vysokoškolskými tituly jsem měl o svých zkušenostech a znalostech opravdu vysoké mínění.
Uznávám, má představa nebyla úplně neskromná. Určitě jsem chtěl odpovídající plat vysoko nad republikovým průměrem, samostatnou kancelář, nějaký ten sick day by taky nebyl k zahození a samozřejmě příspěvek na penzijní připojištění a multisportka.
S tímto jsem se vrhl do víru pracovních portálů a aplikací nabízejících práci. Také jsem si založil profil na LinkedInu a nahrál svůj profesní životopis. To by v tom byl čert, aby se do týdne nepodařilo. Po prvotním zorientování se na současném trhu práce jsem zjistil, že tak úplně jednoduché to nebude.
Během prvního měsíce jsem odpověděl na přesně sedmnáct pracovních nabídek. Odpovědi mi přišly 3, ano opravdu slovy tři. Z toho ve dvou mi slušně HR manažer poděkoval za zájem o jejich nabízenou pracovní pozici a odmítl mne a z jedné firmy, což byl shodou okolností státní úřad, kde nejspíš musí, mě pozvali na pohovor k prvnímu ze tří výběrových kol.
Byl jsem trochu zaskočen. Jako starý personální bard jsem žil v přesvědčení, že se o zkušeného člověka firmy nejen porvou, ale také že je povinností a hlavně slušností personalistů odpovědět všem zájemcům, kteří se ozvou. No, ale vzdát jsem se tak lehce nechtěl.
Výběrové řízení, tedy to první kolo, jsem na zmíněném úřadě poctivě absolvoval. Jednalo se o sérii krátkých písemných testů. Ale zda jsem je vyplnil správně, bohužel dodnes nevím, protože když mi komise sdělila cifru, která by mi prvních několik let přistávala na účtu, uprchl jsem. To jako vážně? Kdo tam za ty peníze proboha pracuje?
Na hledání adekvátní pracovní pozice jsem měl čas. Stálé zaměstnání jsem měl, nemusel jsem nic uspěchat. Původní plán se ovšem protáhl na jedenáct měsíců a to ještě s kusem pořádného štěstí, protože jsem se o zajímavé pracovní příležitosti dozvěděl od kamaráda, informace o ní nikde zveřejněna nebyla.
V celkovém součtu jsem odpověděl na 53 pracovních nabídek a dostal jsem 14 písemných odpovědí, z nichž ve 3 jsem byl osloven, ať se dostavím osobně. Z těch tří jsem jednu nabídku odmítl já a ve zbylých dvou firmách zase nepřijali mě. Za celou dobu mě sám od sebe nekontaktoval jediný náborář či personalista.
