Článek
Znáte to všichni, kdo se pohybujete po trošku větším městě. Zejména pak na parkovištích super či hypermarketů. V nestřeženém okamžiku se k vám přitočí ošuntělá osoba a zeptá se, zda nemáte pár zbytečných drobných po kapsách, které byste mohli postrádat.
Někteří z vás zajisté zažili i sofistikovanější verze, jak z člověka vymámit pár korun a to pod záminkou různých rodinných či zdravotních problémů. Jednou mi taková vcelku slušně oblečená dáma se slzami v očích popisovala, jak se stará o svou postiženou dceru a nemá ani na základní potraviny. Když jsem ji tedy vtiskl do dlaně dvě stě korun, očekával jsem, že je nakoupí. Místo toho kolem mne vítězoslavně procházela o deset minut později s dvoulitrovkou laciného vína.
Nebo také vzpomínám na pána s kufříkem, který mne oslovil s prosbou o pomoc. Ocitl se totiž okraden v cizím městě a neměl peníze na zpáteční jízdenku domů. Nabídl jsem mu tedy doprovod na nejbližší policejní stanici, odkud mu jistě dovolí si také zatelefonovat a požádat o pomoc rodinu či přátele, to s díky odmítl.
Co mne naštvalo hodně, byl pár našich spoluobčanů, kteří mi přímo před oči podstrčili ceduli, že patří mezi hluchoněmé a vybírají peníze do jejich sbírky. Byli poměrně neodbytní, tak jsem jim řekl, že si sbírku ověřím v registru a z hluchoněmých se najednou stali agresivně nadávající slyšící.
Jednou před Vánocemi, kdy všichni míváme tak trochu nostalgickou náladu, jsem ale před supermarketem spatřil chvějícího se stařečka sedícího na zemi s pejskem. Úplně se mi ho zželelo. Koukal se prosebně na kolemjdoucí a postrkoval před sebe čepici na drobáky.
V rámci nákupu jsem nakoupil i tašku potravin pro něj, vytáhl z auta svou pracovní zimní bundu a vypravil se k za ním. Nejprve jsem mu bundu přehodil přes ramena a na jeho užaslý pohled mu řekl, že je již jeho, ať ji ve zdraví užije. Pak jsem před něj postavil tašku s pečivem, sýry, salámem a nějakým tím pamlskem pro pejska.
To co následovalo jsem si ani ve snu nepředstavoval. Místo jakéhokoli vděku po mně stařeček mrsknul nejprve zpátky bundou a vzápětí celou taškou. S hurónským řevem, že ode mě nepotřebuje žádné milodary, že si potřebuje vydělat na chlast, a spoustou nepublikovatelných nadávek, opustil své stanoviště. Pochopil jsem. S péřovou bundou a nákupní taškou jídla by mu asi nikdo nic nedal, vlastně jsem mu málem zkazil kšeft.
