Článek
Petr se s Kateřinou poznal před deseti lety. Po dvouleté známosti se z nich stali manželé, kdy přes veškerou snahu zůstalo jejich manželství bezdětné. Nicméně manželství je to velmi šťastné. Oba se milují a hluboce respektují.
Rozhodli se bydlet v domě, který dostal Petr darem od svých rodičů. Je tedy v jeho výlučném vlastnictví a v katastru nemovitostí je zapsán jako jediný majitel. V případě rozvodu by to tedy nyní znamenalo, že Kateřina nemá nárok vůbec na nic z hodnoty nemovitosti.
Pokud by Petr zemřel, dědila by nemovitost napůl s jeho rodiči, se kterými nemá ale úplně dobrý vztah.
Vzhledem k tomu, že za dobu manželství do nemovitosti investovali mnoho společné práce a peněz, rozhodl se Petr Kateřině půl nemovitého majetku darovat prostřednictvím darovací smlouvy. Proč? No protože mu to připadalo fér.
Nyní je Kateřina majitelkou ideální poloviny nemovitosti a souvisejících pozemků, v případě rozvodu by jí také ta polovina náležela a kdyby se s Petrem něco stalo, náležely by jí tři čtvrtiny a rodičům zbylá jedna čtvrtina.
Kvůli nepříliš vřelým vztahům v rodině se Kateřina s Petrem rozhodli podniknout ještě poslední krok a u notáře každý sepsali závěť, v níž určili svého partnera jako jediného dědice.
Mohlo by se zdát, že Kateřina na celé věci získala nejvíc. Z původně nemajetné studentky je najednou v podstatě milionářka. Ale pojďme se na situaci podívat trochu jinou optikou.
Kateřina si po dobu společného života s Petrem vybudovala slušnou pracovní pozici a s ní i odpovídající finanční ohodnocení. Protože vyrůstala v domku se zahrádkou a odmalička miluje zahradničení, postupně renovovala celou zahradu, vybudovala na ní vyvýšené záhony, nový zavlažovací systém a celkově si ji „vyšperkovala“. Také se podílela na vnitřní rekonstrukci, neboť domek stavěl ještě Petrův děda a byť byl již z části modernizován, bylo nutné ještě poměrně rozsáhlé investice.
V případě rozvodu by, jak se říká „odcházela s igelitkou“ a bylo by hlavně na Petrovi, jak by se s ní finančně vyrovnal. Dá se ale vůbec vypočítat hodnota investované láskyplné práce a starostí? Dají se vypočítat hodiny a hodiny fyzické dřiny odměněné dobrým pocitem?
Asi možná dají. Stejně jako úklid domácnosti, žehlení prádla či mytí nádobí. Co je vlastně tedy fér? Darovat, či nedarovat?
