Článek
Hasiči, policisté, vojáci, celníci, vězeňští dozorci….náročnost těchto profesí je nezpochybnitelná. I když i mezi nimi jsou samozřejmě markantní rozdíly podle postavení, funkce, zařazení atd. Velmi obdivuji všechny, kteří se touto cestou na své životní dráze vydali, protože je to cesta nelehká a ne příliš dobře ohodnocená.
Nicméně všichni tito mají „světlo na konci tunelu“ v podobě vysloužené renty. O tom si v jiných profesích mohou zaměstnanci nechat jen zdát. Faktem je, že se původní délka nutné služby k dosažení nároku na výsluhu zvedla z deseti let na patnáct, ale i tak zůstává hlavním lákadlem pro vstup do těchto složek.
Mohli bychom samozřejmě polemizovat, zda je náročnější služba třeba v policejním archívu než v sociálních službách v přímé péči s klienty nebo prodavačky denně čelící nespokojeným zákazníkům, ale to by bylo nejspíš na dlouhou debatu. Každá profese má své klady i zápory a každý z nás si ji z nějakého důvodu vybral.
Služba státu je tedy pro svou náročnost odměněna výsluhou. Když nastoupíte v osmnácti letech k policii do služebního poměru, můžete ve třiatřiceti hledat jiné uplatnění s již vyslouženou rentou. Pokud vydržíte u sboru déle, bude se renta postupně ještě zvyšovat.
V loňském roce byly vyplaceny státní výsluhy ve výši 12,5 miliard, kdy nejvyšší přesahovala 100 tisíc měsíčně. Vzhledem k tomu, že se renta vypočítává z průměrného výdělku a počtu odsloužených let, na ty nejvyšší bohužel dosáhnou většinou ti, kteří se již nějakou dobu na přímém výkonu služby úplně nepodíleli. V době utahování opasků, škrtů a šetření se to zdá jako výdaj naprosto neuvěřitelný. Ale přesto si stojím za tím, že oprávněný. Kdo sloužil státu, ať má nárok na rentu.
Nicméně původním smyslem výsluh bylo, aby se stát postaral o ty, kteří v jeho službách nějakým způsobem vyčerpali své síly a podpořil je ve vstupu do další etapy života. Je tedy diskutabilní, zda je správné platit nadále z veřejných financí nemalé prostředky, aby mohli být po svém odchodu z aktivní služby dále zaměstnáváni na různých civilních pozicích či u obdobně náročné profese v územní samosprávě.
V praxi totiž dochází k případům, kdy rentiér vedle poměrně vysoké renty pobírá ještě z veřejných peněz i další 30-40 tisícový plat, jelikož se nechal zaměstnat jako civilní zaměstnanec. A to nemusí být jen zaměstnanec u sboru či na ministerstvu, stačí se podívat, kolik bývalých policistů dále slouží u obecních policií, někteří i ve vysokých funkcích. Práce u obecní policie není méně náročná než u té státní, takže minimálně tento přestup i s nabytou rentou absolutně popírá její smysl.
Výsluhy a jejich udělování je oblíbeným politickým tématem. Nicméně vzhledem k tomu, kolika vlivných se týká, není příliš šance, že se v budoucnosti nastavený systém upraví.
Zdroje: Echo24, Česká justice
