Článek
Nedávno byla zveřejněna informace, že v rámci úspor bude zrušeno několik desítek poboček Úřadu práce a jejich zaměstnanci budou přesunuti v rámci úřadu jinam. Údajně se jedná o pobočky málo vytížené, tudíž je jejich provoz zbytečnou položkou v již tak napnutém rozpočtu. Zní to sice hezky, ale silně mi to připomíná situaci s pobočkami České pošty.
Z hlediska finančního možná správný krok. Z hlediska lidského a logického ale úplně zbytečný a zbytečně okázale prezentovaný. Zaměstnanci těchto poboček budou muset změnit své pracoviště, kolektivy, dojíždění a v obrovské nejistotě pokračovat na úplně jiném pracovišti, ovšem ve stejné agendě, snad.
Občan, který si na pobočku mohl dojít téměř v každém městě, bude muset na její návštěvu vynaložit několikanásobně víc času než doposud, protože nejen, že tam bude muset dojet, ale i vyčekat daleko delší frontu všech dalších ze spádové oblasti.
Řekněte mi, proč je potřeba zrušit vždy pouze pobočky toho úřadu či instituce, které nejvíce pracují s lidmi? To si opravdu někdo myslí, že lze v této republice vyřešit většinu situací prostřednictvím počítače? Ano, možná, ale tak za padesát let.
Já bych pochopil, že ministři ušetří na množství svých náměstků či poradců, že se nebudou platit drahá vybavení kanceláří, že si třeba příštích pět let politici nepřidají na platech, když je taková krize, ale tohle?
Když jsem naposledy navštívil Úřad práce, byl jsem naprosto konsternován. Nejen, že jsem si vystál frontu trvající hodinu a půl, ale následně jsem musel u okénka ručně vyplnit pětistránkový formulář, který pak paní úřednice pracně přepsala do systému v počítači. Nějaká elektronizace a propojení systémů? Vůbec ne.
V době evropských dotací, projektů na rekvalifikace a možností získat balík peněz na rozvoj pracovního trhu je rušení poboček Úřadu práce do nebe volající nesmysl. A to ani nemluvím o tom, jaké směšné výplaty zaměstnanci těchto úřadů každý měsíc dostávají, to by byl samostatný příběh.
