Článek
Co je šikana?
Případů šikany přibývá. Mám teď na mysli šikanu v dětských kolektivech, ve školách, zájmových kroužcích nebo na dětských hřištích. Kdo se s ní ve svém okolí setkal ví, že se jedná o souhrn událostí, které mohou mladého člověka hluboce poznamenat až do konce života.
Definic existuje několik. Převážně se autoři shodnou na tom, že je to jednání cíleně zasahující do svobody a integrity jednice v podobě psychického či fyzického opakovaného ubližování. A znakem šikany je také zřejmá bezbrannost oběti, která tomuto nedokáže sama čelit.
Jak je to s právní kvalifikací?
Trestný čin „Šikana“ neexistuje. Ani přestupek pod tímto názvem nikde v zákonech nenaleznete. Vše se totiž odvíjí od samotného jednání pachatele. Právně může mít šikana stejně mnoho podob jako je její provedení.
Může se jednat o ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, krádež, urážky na cti a mnoho jiných paragrafově známých jednání. Komplexní pojem šikana, ale náš právní řád nezná. Nejspíš právě z důvodu různorodosti jejich podob by bylo těžké ji „napasovat“ pod jeden paragraf.
Trest?
Stejně tak problematické bývá i potrestání pachatele, kterému mnohdy bývá méně než patnáct let a není tudíž trestně odpovědným. Ne, že by si takové dítě mohlo dělat úplně co chce, to ne, ale příliš mu toho zase nehrozí. V těch opravdu, ale opravdu nejhorších případech nad ním visí strašák ústavní výchovy. Ruku na srdce, to zas tak obrovský trest v naší republice není.
Bohužel tyto případy ve většině případů končí maximálně sníženou známkou chování, přestupem na jinou školu a pro oběť doživotním traumatem. Není na čase se zamyslet nad tím, jak prosloužit ruce českým zákonům a potrestat pachatele šikany způsobem, který bude pro oběť zadostiučiněním?
Ne, netvrdím, že bychom měli zavírat děti do vězení, jen si myslím, že současný systém výchovných opatření je naprosto nedostačující. Z čeho se asi ten mladý agresor poučí, když ho „šoupneme“ do ústavu k jemu podobným? Nebo snad pomůže nařízený dohled úředníka?
Takové snížení věkové hranice pro trest veřejně prospěšných prací by podle mého nebyl úplně od věci. Ideálně, aby delikvent dostal oranžovou vestu a připojil se k partě z technických služeb města ve svém volném čase. A vůbec by neškodilo, kdyby spolu s ním se trest vztahoval i na ty, co ho vychovávají, ať z toho také mají patřičný požitek.
Jasně, můžete namítnout, že rodiče o tom vůbec nemuseli vědět, ale ze statistik by se dalo dohledat, že v roli šikanujících bývají ve většině případů děti, které podobné vzorce chování už viděly ve své rodině a nebo vyrůstají obecně v prostředí, které jim takovéto chování dovoluje.
Kam až to necháme zajít? Poslední medializované případy jsou svou brutalitou naprosto alarmující. Pořád se budeme ohánět zaklínadlem, že to jsou jen děti a neumí si důsledky svého chování domyslet? Nebo konečně někdo vysloví i to, že na „hrubý pytel patří hrubá záplata“?
