Článek
Ano, čtete správně. Finsko je – alespoň v tabulkách – nové Španělsko. Jen méně slunečné.
Na situaci upozorňují finská média v čele s veřejnoprávní stanicí Yle, podle níž jde o nejhorší výsledek od globální finanční krize v roce 2009.
Rozdíly jsou malé, signál je ale jasný
Podle Yle nejsou rozdíly mezi jednotlivými zeměmi na čele statistiky obrovské. Přesto nejhorší čísla v celé EU ukazují na hlubší problém finské ekonomiky, která se už delší dobu potýká se stagnací.
Spolu s Finskem a Španělskem patří mezi země s nejvyšší nezaměstnaností také Švédsko, které se drží na třetím místě. Tyto tři státy se v čele tabulek objevují prakticky po celý podzim a situace se měsíc od měsíce výrazně nemění.
Finská nezaměstnanost je dnes nejvyšší za posledních patnáct let.
Proč je situace tak špatná
Podle Eliny Pylkkänen z finského ministerstva práce a hospodářství je jedním z klíčových vysvětlení způsob, jakým firmy i stát hledají vyšší produktivitu.
Namísto rozšiřování činnosti a investic se produktivita zvyšuje hlavně škrtáním nákladů. Jinými slovy: méně investic, méně růstu – a méně pracovních míst.
Snižování nákladů se přitom netýká jen soukromých firem, ale i veřejného sektoru. Propouštění probíhá napříč ekonomikou, což se přímo promítá do statistik nezaměstnanosti.
Nejde jen o zánik míst, ale i o víc uchazečů
Zajímavým rysem finské situace je, že nezaměstnanost roste i proto, že na trh práce vstupuje více lidí. Do země přichází více lidí a zároveň se o práci uchází větší část finské populace než dříve.
Počet pracovních míst však neroste stejným tempem. Výsledkem je situace, kdy konkurence o práci sílí, i když se ekonomika úplně nepropadá.
Finsko jako „nové Španělsko“?
S trochou nadsázky by se dalo říct, že Finsko převzalo od Španělska jeho tradiční roli evropského strašáka nezaměstnanosti. Zatímco Španělsko bylo roky symbolem problémů trhu práce, dnes se na čele tabulky „vyhřívá“ sever Evropy.
Rozdíl je samozřejmě v příčinách: finský problém není výsledkem turistické ekonomiky nebo masivní sezónnosti, ale kombinací stagnace, škrtů a strukturálních slabin trhu práce.
Kontrast oproti Česku
Z českého pohledu působí finská čísla skoro jako z jiného světa. Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nejnižší nezaměstnaností v EU, pohybující se kolem tří procent.
Zatímco ve Finsku se řeší přebytek pracovní síly a propouštění, v Česku je hlavním tématem nedostatek zaměstnanců. Rozdíl ukazuje, jak odlišně mohou trhy práce reagovat i na podobně slabý ekonomický růst.
Vyhlídky: pomalé zlepšení, žádný zázrak
Podle odhadů finského ministerstva hospodářství a analytiků by se situace měla v roce 2026 pozvolna zlepšovat. Nezaměstnanost by měla klesnout pod hranici 10 %, Finsko však pravděpodobně zůstane nad průměrem EU i v dalších letech.
Závěr
Příběh Finska je připomínkou, že ani bohaté a dobře fungující státy nejsou imunní vůči ekonomickému ochlazení. Země, která byla dlouho považována za vzor, se během krátké doby dostala na opačný konec evropského žebříčku.
A zatímco si Česko dnes užívá pozici premianta s jednou z nejnižších nezaměstnaností v EU, finská zkušenost ukazuje, že podobná rovnováha se může změnit rychleji, než by se zdálo.
Zdroje:
