Článek
Stát AI,
když v roce 2009 dodnes anonymní skupina Satoshi Akamoto vymyslela a založila první kryptoměnu Bitcoin, asi jen málokdo tušil, jak za pouhých pár let, tato nehmatatelná a ničím fyzicky reálným podložená měna ovlivní finanční systém světa. Stalo se něco do té doby nemyslitelného. Fiktivní produkt, existující jen díky výkonným počítačům spojeným super rychlými sítěmi, dosáhl takové hodnoty, že se stal nečekaně mocným finančním nástrojem nejen pro soukromé vlastníky, ale i bankovní instituce.
A jelikož svět financí je pevně propojen se světem politiky je nutno si připustit, že se tato kryptoměna podílí na dnešním běhu světa docela významně. Dnešní bohatství, po celé dějiny civilizace založené materiálních hodnotách, jako jsou půda, vzácné kovy a minerály, je rozšířeno o módní jen v počítačích existující položku. Rozdíl je tu v tom, že na rozdíl od těch tradičních je tu virtuální možno naráz vypnout. A chaos, jaký by náhlé zmizení možnosti vyměnit krypto měny za reálné peníze, by postihl nejen jejich soukromé vlastníky, ale i významné finanční instituce, je jen těžko představitelný. Jisté je jen, že by se jednalo o velkou krizi s nevyhnutelnými dopady na životy obyčejných lidí.
Tohle byl jen úvod k mému zamyšlení nad obecnějším fenoménem dneška. Mám totiž strach z některých možností AI. Neskutečné tempo vývoje AI nás staví před otázku, kde jsou její limity a jestli jsou vůbec predikovatelné. Zkusme si představit scénář, který řešil už v minulém století osvícený Karel Čapek v RUR. Až jednou všechna světová centra AI napadne se spojit a spolupracovat, mohlo by to znamenat, že vytvoří jakousi entitu podobnou něčemu jako virtuálnímu státu. Tento by měl jistě ambici přiřadit se k existujícímu státnímu uspořádáni světa a zapojit se do jeho ovládání, aniž by disponoval fyzickými občany. On by je vlastně získal mezi lidmi, kteří by podobně jako u virtuálních měn uvěřili tomu, co by AI stát nabízel, a kteří by se snažili oprostit se od svých států a jejich pravidel, s nimiž napříč světem stále méně a méně souhlasí.
Řeknete, že je to fantasmagorie a autor se nutně musel zbláznit, než to napsal.
Ano, uznávám, že nejsem dostatečně vzdělán a erudován zejména ve filozofických otázkách, ale jelikož jsem si již na počátku průniku AI do života obyčejných lidí formuloval myšlenku uvedenou v úvodu článku, berte toto zamyšlení jako provokativní čin, a napište mi k tomu cokoliv.
Pavel Hrubeš
Únor 2025
