Článek
O chamtivosti korporátů.
Mocní tohoto světa bohatnou před zraky bezmocných, kteří se stávají chudší a chudší. Je zdánlivě nepochopitelné, proč rostou zisky vlastníků a příjmy managerů těch nejvýnosnějších organizací, zatímco ostatní chudnou. Zde se ukazuje naprostá bezmocnost státu, který tomuto vývoji přihlíží a chybějící zdroje příjmů vylepšuje po malých částkách od těch chudých zatím co obrovské zisky bohatých nechá odtékat do světového soukromého bezdaňového prostoru. Pravděpodobným vysvětlením může být fakt, že politici, zahledění do svých kariér, ve skutečnosti za bezpočet materiálních i nemateriálních benefitů, těmto mocným vlastně slouží. Každopádně k nim vzhlížejí s respektem a netroufnou si podniknout skoro nic, co by jim mohlo jejich nezasloužené zisky omezit ve prospěch státu.
Je například naprosto nemorální, že v době energetické chudoby zisk dodavatelů energie enormně roste. Chamtivost těchto organizací je zjevná, ale jakoby nedotknutelná. Slovo chamtivost si ostatně nikdo z vlivných novinářů ani netroufne použít.
Obecně se dá říci, že pokud jakýkoliv produkt enormně zdražují, ať už z objektivních, nebo jiných důvodů, je dosahování vysokých zisků na jeho cestě k uživateli výsledkem chamtivosti a ne zanedbatelným důvodem vysoké inflace.
Nejsem ekonom, ale z jejich, tak často v hlavním proudu publikovaných ekonomických článků, mám dojem, že svými často nesrozumitelnými teoriemi a odbornými výrazy jen zamlžují fakt, že i jejich dobré bydlo je postaveno na toleranci s chamtivostí moderního světa.
Bohatnutí bohatých v době nouze a neprosperity je perverzní. Vím, že to tak bylo, co svět světem stojí, ale je potřeba to vědět a poukazovat na to.
