Alžběta Báthoryová: lidské monstrum nebo postrach slabochů?

Jenomže tento údaj o tak velkém počtu obětí pochází z tlachů jedné nedůvěryhodné služtičky. Prokázáno jí údajně bylo na 50 obětí. Ale za jakých okolností?

Alžběta Báthoryová (1560-1614) byla členkou starobylého uherského rodu a její manžel národní hrdina. Inspirovali se jí pověsti bratří Grimmů  i dryáčnický tvůrce hororů, anglický spisovatel Bram Stoker, si ohřál svou polívčičku. Umístil ji do role jedné z krvelačných saní na Drákulově hradě.

Začněme rovnou od konce, asi každý zná historku o Čachtické paní i stejnojmenný román, případně film od Juraje Jakubiska s titulem Bathory.

Jak tomu však bylo při soudním procesu s ní doopravdy? Svědčilo na 300 lidí, jen zlomek z nich potvrzoval, že se Báthoryová podílela na něčem, co jí bývá přisuzováno.

To už je samo o sobě podezřelé.

Forenzní psychologové a psychiatři zpravidla mohou posoudit stav jedince, který spáchal nějaký trestní čin, pouze zpětně. Někdy až půl roku po činu. Což je často nerelevantní. Používají se proto testy, ale je vhodné mít k dispozici i něčí osobní korespondenci pro grafologickou analýzu, ale její výsledky bývají rozpačité. Ideální je se důkladně zamyslet nad stylem a obsahem něčí komunikace.

U Báthoryové máme k dispozici přímo její osobní korespondenci, kterou pěstovala s mnohými lidmi. Narozdíl od jejích vrstevníků se dokonale vyznala ve scholastice, ovládala latinu i řečtinu, a když už sama psala, bylo to velmi výstižné a k věci. Rozhodně se její dopisy nevyznačují perverzí či sklonem k sadismu, spíše tíhnou k jasnosti projevu a přímosti vyjádření.

Jako mladá byla Erzsebet (její křestní jméno) to, čemu dnes říkáme tomboy. Chtěla, aby s ní bylo jednáno stejně jako s jinými příbuznými - muži, s respektem, a zajímala se o mužské záliby. Hrála chlapecké hry, šermovala a jezdila na koni.

Když nedostala, co chtěla, trpěla hysterickými záchvaty. Byla velmi pilná a vyzrálá již v teenagerském věku. Perfekcionistka, ráda se vkusně oblékala i do dámských rób a zapojovala se do filozofických debat.

Palatin Jiří Turzo, který na udání do hradu Báthoryové násilím vtrhnul, tvrdil, že ji přistihl skoro při činu u některých zmučených obětí. Ale jak jsme již viděli z výpovědí svědků, něco tu zřejmě smrdí.

Ve skutečnosti byly ještě jiné důvody, proč se na mladou uherskou hraběnku sápat. Psala se doba slabošského panovníka Rudolfa II., který měl jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou, ale mermomocí chtěl vést válku s Turky. Trvala celých vyčerpávajících 15 let a byly na ni třeba peníze. Jenomže Rudolf je potřeboval spíše na své umělecké zájmy, kde je tedy vzít? Třeba u Báthoryové?

Obrovské pozemky a statky napříč Uherskem vlastnila právě ona. Král Matyáš II., „dědic“ Rudolfových závazků, navíc dlužil přímo baronce velké peníze. Jejím obviněním a trvalým uvězněním došlo k propadnutí jejího majetku státu. A stát šéfoval zrzavý Matyáš II., který čistil problémy pro svém povedeném bratříčkovi Rudolfovi.

Navíc, Báthoryová byla velmi nezávislá žena a k tomu ještě protestantka. Měla velký vliv a prsty v protikatolických antireformačních snahách. Její politické konexe jako byl Gabriel Báthory, její synovec - vládce Transylvánie - představovaly přímou hrozbu autoritě těchto dvou zoufalých Habsburků. Tím, že byla vyřazena ze hry, byla zároveň oslabena její rodinná síť, která mohla tyto dva výtečníky a jejich zájmy ohrozit. Měli tedy výrazný motiv pro to, se jí zbavit, a pokud se o ní vedly nějaké klepy, ať už pravdivé nebo ne, mohly být skvělou záminkou pro její odstranění z cesty.

Vše nasvědčuje tomu, že možná trochu přitlačila na některé své sloužící, ale rozhodně nebyla masová vražedkyně. Soudní proces se totiž neodehrával za normálních okolností.

Víme dobře například z „veřejné“ pověsti transylvánského knížete Vlada Tepese zvaného Napichovače, že germánské kroniky jej líčí jako zrůdu. Přitom jen praktikoval totéž, co Turci a na Turky. Navíc úspěšně. Němci tehdy chtěli zahladit stopy po skutečnosti, že v antitureckém tažení nehráli hlavní roli, a navíc kníže Vlad vyhnal jejich obchodníky z Transylvánie. Kvůli jejich hrabivosti.

Dobové záznamy je třeba hodnotit v širším kontextu a z pohledu více typů zájmů. Pro interpretaci historie je třeba mít víc, než její znalost, ale chápat sociální vztahy, motivy a psychologické pohnutky zúčastněných.

Podívejme se nyní na krátké úryvky z hraběnčiných dopisů.

Narozdíl od řady jiných šlechticů, Báthoryová neměla písaře, koncipovala a psala dopisy vlastní rukou.

Svému správci panství například vyřizuje:

„Naše poděkování, načež vám chceme oznámit, že si přejeme, aby byl tento dopis byl vyřízen bez jakéhokoli prodlení. Dejte Benedekovi Balasovi ve mlýně 14 liber pšenice. Na ničem dalším jsme se nedohodli. Bůh vás opatruj. Hotovo v Sárváru, 7. dubna 1587.

Její paní, Erzsébet Báthory

Ze stylu dopisu je vidět racionalita a snaha o umírněné jednání.

Další komunikace je se sousedním šlechticem. Zde rozjímá o managementu svého panství v obchodní rovině:

„Bůh ví, že nemůžu, protože ta cena je skutečně velmi nízká.V těchto dnech se chudí nevolníci obejdou bez mála věcí, majetek nestojí skoro nic. Já sama mám málo zdrojů kromě svého potřebného majetku, a přesto je tady rozdávám.“

Znovu jsou zde vidět dobré manažerské schopnosti a nezávislost, kterou jí očividně dva tehdejší povedení Habsburkové nejspíš záviděli.

Šest měsíců před zatčením psala svému známému hraběti Ferencovi Batthyánymu (datováno 28. června 1610):

K Vašim službám, Vaše Milosti.  Přeji svému synovi a pánovi vše dobré a kéž Vám Bůh dopřeje mnoho dobrého. Jelikož jsem si prohlédla střechu vídeňského domu a bylo mi řečeno, že pokud v tomto stavu zůstane v nadcházejících letech, bude vše ztraceno a její obnova bude vyžadovat velké náklady, budu se dále informovat. Právě teď si přeji zahájit opravy. Ohledně toho, kolik bude stát dokončení, bylo řečeno, že na „vylepšení“ je zapotřebí 273 Renisselů.

Vzpomínám si, jak jste díky dobré vůli mého ubohého manžela mezi námi měl (či máte) horní dům v této části budovy, když jsme Vám pomohli. Proto prosím Vaši Milost, abyste mi ze své dobré vůle s výstavbou pomohl vzhledem k jejím vysokým nákladům.

Pokud by to Vaše Milost zase nechtěla udělat, pak prosím, nepokoušejte se způsobit škodu mně i všem mým dětem požadováním, aby z takových důvodů byly opraveny všechny vady střechy.

Veškerý nájem z domu/příjem ve výši 100 forintů ročně šel na náklady na stavbu a také peníze, které máte k dispozici, vám mohou poskytnout ještě mzdu/nájemné z domu.

Přeji Vaší Milosti Boží štěstí a dobré zdraví.

Miluji Vaši Milost a sloužím Vám jako matka.

Erzsébet Báthory

Vypadá takto dopis sadistické vražedkyně? Racionální úvaha a snaha přesvědčit spolumajitele o přispění do společného podniku, nic víc, nic míň.

O dva měsíce později psala dopis jinému činiteli, aby ji pomohl se dvěma problémovými obyvateli jejího panství, kteří zvlčili:

Dopis Blaziovi Kysfaludimu, 27. srpna 1610

Kéž Bůh dá dobro mysli i tělu, Vaše Milosti. Teprve teď měla Vaše Milost obdržet náš dopis. Od té doby jsme byli informováni, že tam u řeky Raba, uprostřed vesnic, na okraji Čjavargy, Istvan Bokor a Deak Balas chodili z vesnice do vesnice. Rádi bychom požádali Vaši Milosti, abyste nám sdělila, jaké zprávy slyšíte, zda se jim všichni v Čjavarze vyhnuli a co by se mohlo stát, kdyby svatí z vesnice tento pár podpořili, což by mohlo způsobit problémy.

Vaše Milosti, mnoho věcí se nám na jedné straně líbí, ale na druhé straně nás unavuje. Bůh Vám dej dlouhý život a dobré zdraví.

Datováno z našeho Sárváru: 27. srpna 1610.

V omnibus benevola (ve všem přeji jen to nejlepší)

Hraběnka Alžběta Báthoryová

Z výše uvedených skutečností, pochybného a rozličného vypovídání řady svědků a psychologických profilů zúčastněných aktérů lze rozhodně s úspěchem pochybovat o tom, že by hraběnka Báthoryová byla nějaká sadistka, neřkuli masová vražedkyně.

Jestli přišlo Habsburkům a jejímu okolí, že je příliš schopná, a do toho patřilo být i nesmlouvavá a tvrdá, a proto byla veřejně očerněna a odstavena od válu, je třeba chápat její obvinění jako důvod k revizi přístupu k její osobnosti a oprostit se od dobových báchorek a tehdejší propagandy.

Báthořin příklad vývoje schopné a nezávislé ženy, pravé feministky, ve veřejný obraz zrůdné sadistky, je spíše historicko-současným varováním, kam až může zajít strach a hrabivost různých aktérů, kteří by v mediální ani politické sféře vůbec neměli působit. A v případě Báthoryové se jedná o dva viníky, kteří byli primárním problémem - Rudolf II. a Matyáš Habsburský.

Poučme se z historie, kdo tak totiž neučiní, je donucen ji opakovat. Nejzrůdnější na jejím případu byla skutečnost, že si vůbec tehdejší společnost mohla dovolit dělat ze schopné a nezávislé ženy zrůdu čistě ze žárlivosti a hrabivosti.

Ale změnilo se od té doby vůbec něco?

Zdroje:

Kimberly L. Craft. Infamous Lady. The True Story of Countess Erzsebet Bathory. 2009. Kimberly L. Craft.

The Private Letters of Countess Erzséhet Bathory. 2011. Kimberly L. Craft.