Článek
Brno je městem bizáru nebo snad podivných kuriozit. Nemluvě o tom, že z něj cesta do Prahy vlakem trvá cca 4-8 hodin dle dopravy a trasy, zatímco z Ostravy, která je Praze vzdálena o hodně více, jen o něco málo déle. Rychlovlak totiž v Brně nestaví, nemá taky proč. Očividně se Brňáci ve svém podivném městě cítí jako ve své oblíbené vlhké jeskyni. Není divu, Moravský kras a jeho neandrtálské výstavní prostory jsou jen coby kamenem dohodil a zbytek došel. Nebo je snad epitomem vězení, když je Špilas tak prominentním symbolem Brna, nevím.
Každopádně z Brna se neodjíždí lehce. Když se touláte městem, narazíte přímo na slavném náměstí Svobody krom morového sloupu také na jiný „sloup“, ale už z jiné doby. Sice podobně nevkusný, ale možná ještě víc. Vypadá jako nevystřelená kulka směřující do nebe, nebo ještě hůř, podle zpráv různých „cizinců“, kteří město navštívili. Ale letošní vánoční trhy mají ambice překonat všechny nechvalné brněnské rekordy.
Tak třeba ta dobrodušná zpráva pražského novináře, který v Brně před Vánoci strávil tři dny. Se svým týmem zkoumal brněnské trhy. Prý se brněnský langoš za 159 Kč zapíše do učebnic podnikání, nebo spíše naopak, takový novinář se zapíše jako vrcholný naivka a přispěje k brněnským vtipům o Pražácích. Platit tolik chechtáků za nadýchané nic a ještě si u toho mlaskat a pochvalovat prodejce, tomu se říká vrcholná prostoduchost.
Tímto ale Brno nekončí. Očividně má letošní rok velkou snahu se zapsat do Guinnessovy knihy rekordů, tedy lépe řečeno do historie trapných vtipů. Dalším v řadě je poněkud rozpačitý projekt Kateřiny Šedé na Římském náměstí. Brněnská oslava českých zlozvyků. Naposledy, když Šedá tvořila, byli to tentokrát českokrumlovští, kteří pocítili na své kůži a hlavně peněžence její „kreativitu“. Těm se pěkně zatočily panenky s jejím projektem na podporu (ne)turistického ruchu. Nebo spíše projektem na téma nosit sovy do Athén? Každopádně dílo skončilo fiaskem a finanční ztrátou. Ne však v Brně, tam mají hodně divný vkus. Zkousnou leccos, ne však něco opravdu vkusného.
Tak třeba rádoby vtip z dneška. V Brně chtějí zachránit jacísi milovníci kaprů tyto nemluvné ryby od vánočního stolu. A to z důvodu zcela prozaického. Kapři trpí. To je ale opravdu novum. Problémem je to, že se sami nepřevlékli do kapřího oděvu a nešpulí rty jako kapři, ale nechávají citlivé tvory jako psy trpět v zimě a před zraky diváků předstírají, že je chtějí prodat na psí guláš. Ten pes to jistě nevycítí, k čemu se schyluje, když je hned vedle něj instalována váha na maso, že. Takhle bez ladu a skladu a špetky pro umělecký cit a vůbec cit se v Brně učí lidi sociálním emocím.
No, nedivím se, že vždy, když bych měl jet přes Brno, raději tu zatáčku před Vídní obloukem objedu. A očividně vím proč.
