Článek
Sumerskou civilizaci objevili západní vědci až před 150 lety. Jak je možné, že takovou kulturu celou dobu pomíjeli? Vždyť Egypt a jeho roli znal v Evropě každý již od antického období!
Věc se má ve skutečnosti takto: pokud nějaká společnost vstřebá mnoho cizích prvků do své vlastní kultury, která toho neměla moc původního, vlastně úplně zapomene, že někdy něco převzala. Jinak by totiž musela sama uznat, že její původní kultura, ehm, nestála za moc, ne-li za nic.
Sumerská socha z období kolem roku 2500 př. n. l., sumerský král Lugaldalu
V roce 1963 se Samuel Kramer, významný znalec sumerských jazyků a textů, cítil sebejistě při popisu starověkého sumerského lidu, který, jak sám říká:
Byl pozoruhodný nejen svým materiálním pokrokem a technologickou vynalézavostí, ale také svými myšlenkami, ideály a hodnotami. Byli bystrozrací a rozvážní, měli pragmatický pohled na život a v rámci svých intelektuálních zdrojů si jen zřídka pletli fakta s fantazií, přání s naplněním nebo tajemství s mystifikací.
Co tedy přešlo ze sumerského systému do civilizačního substrátu Evropy? Sumeřané byli nesemitská kultura, která měla unikátní rysy.
Tetování očividně není nic nového, ani obrázkový kód, ze sochy krále Lugaldala z období kolem roku 2500 př. n. l.
Přes různé prostředníky jako byl Egypt, Řecko a Řím, lze zjistit, že mezi na svou dobu jedinečné výdobytky, které Sumeřané používali, patřily:
Sumerské písmo je nejstarší rozluštěné písmo na světě, známé je již z období kolem roku 3500 př. n. l. K jeho dešifrování došlo ale až v 19. století. Používali klínové písmo. (Jiné klínové písmo, chetitské, vyluštil Čech Bedřich Hrozný.)
Systém vlády - království - jak asi myslíte, že Evropané přišli na tento způsob vlády?
a dále zemědělství, architektura, matematika a města.
Nejdříve se však vraťtme zpět na začátek. Od chvíle, kdy evropští vědci objevili Sumer, nedala jim pokoj otázka: Kdo vlastně byli ti Sumeřané? A odkud přišli?
Původ Sumeřanů
Jak se vyvozuje z lingvistických důkazů, Sumerové byli árijská rasa, která tím pádem musela přinést civilizaci do jižní Mezopotámie a mezi Semity z jiných oblastí.
Nejstarší socha na světě, socha krále Davida (sumerského), kterou jsem objevil v Bismyi, ukazuje, že Sumerové patřili k rase lidí s rovným nosem a statnou postavou, kteří si holili hlavy a obličeje a jako jediný oděv nosili krátkou sukni kolem beder. V Tellohu bylo nalezeno tucet podobných soch z doby kolem roku 2800 př. n. l. a řada sošek potvrdila sumerský typ.
Hlava Gudey
Badatelé tipují na východní původ Sumerů vzhledem k tomu, že původní kolébka Árijů jsou euroasijské stepi. Jejich jazyk je prekurzorem indoevropských jazyků Evropy.
Sumerové měli spřízněnost s národy kavkazského nebo evropského typu a jihozápadní Asii můžeme považovat za jejich „kolébku“.
V rámci vědecké rekonstrukce by Sumeřané dosáhli jižní Mezopotámie po moři a zatlačili Akkaďany na sever, dokud by nedošlo k rozdělení země a vytvoření „Sumeru a Akkadu“. Woolley se domníval, že byli „apoštoly civilizace“, ale „uprostřed fyzicky silnějších národů závislých na válce jako zábavě by intelektuální a umělecká nadřazenost nedosáhla velkého pokroku, nemohla by se ubránit chamtivosti, kterou musela vyvolat, pokud by se tento génius neuplatňoval ve válce stejně jako v míru.“
Intarzie z Uru
To by mohlo vysvětlovat obrazy války na intarziích z Uru a Kiše, civilizace, která se zapojovala do konfliktů jen z nutnosti, aby porazila své agresivnější sousedy. Někdo tady zválcoval Sumeřany svou agresí, ale očividně si bez jejich kulturního vstupu dále neporadil.
Kdyby Sumerové cestovali, je také pravděpodobné, že přenesli civilizaci ještě dále na západ. Dlouho se předpokládalo, že zdánlivě rychlý rozvoj egyptské civilizace byl způsoben cizím vlivem. Nejspíš právě sumerským.
Kulturní přenos a zapřená identita
Na laické encyklopedii Wikipedii se dozvíte, že Sumeřané byli nesemitského původu, a navíc měli konflikt se Semity, ve kterém prohráli. Ale tak snadné to rozhodně není. To je jako byste objevili něco úžasného, pro lidi jsou snad nejlépe představitelné objevy typu lednička či rádio, a někdo vám tento vynález sprostě ukradl. Poctiví badatelé by vám veškerou čest vrátili zpět, nebo ne?
A přesně to se stalo. Semité poté ve svých textech, například v Hebrejských písmech, pouze navazovali na Sumery. Navíc se vehementně snažili jejich důvtipné vynálezy očernit. Tak třeba příběh o městu Bábel a zmatení jazyků. Zde zřejmě z jisté žárlivosti chtěli Hebrejci ukázat, že město nebyl dobrý nápad. Zřejmě ne pro ty, kteří nezvládali městský život, ale to Sumeřané na rozdíl od Hebrejců uměli dobře. Stejně jako se mnoho jiných odkazů na sumerské dovednosti nalézá právě v Pentateuchu s očividnou snahou snížit jejich význam. Oproti tomu se Hebrejci nerozpakovali převzít sumerské náboženské představy o Bohu či bozích a zakomponovat je do svého náboženského systému.
Nakonec se po tisíciletích vrátili i k starověkému systému sumerské astrologie a uvažování o světě právě v kabalistických textech. Ty nejsou rovněž žádné novum. Jak se ale říká, tak dlouho někdo chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Potenciál sumerské kultury se zdá vyčerpaný, nebo ne?
Gudeovy válce
Právě schopnost Sumerů stát nohama na zemi s hlavou v oblacích by měla sloužit jako předobraz přežití dnešní civilizace. Podobně jako v jejich době to bobtnalo novými koncepty a Sumeřané se z toho očividně nezbláznili, můžeme i dnes, v případě, že máme funkční societu, žít si jako na obláčku. Jenomže to předpokládá opravdu funkční společnost, kterou dispozici máme či nemáme?
Sumerská invence
Rekonstrukce zdobení sumerské královny
Ve „vzdorozprávě“ v Petanteuchu se píše, že Abraham - předek všech Semitů, vyšel z prosperujícího města Uru, aby našel svou zaslíbenou zemi podle pokynů svého boha Jehovy. Uru bylo velmi vyspělé, původně sumerské město.
Uru
Překvapivě právě blízkost Sumeřanů k pozdějším indoevropským národům byla použita jako propagandistické zdůvodnění invaze Britů a Francouzů do Iráku a Sýrie. Zde se totiž ještě nalézá i jisté genetické dědictví Sumeřanů.
Pokud jde o sumerský cit pro umění, známý sochař Henry Moore se vyjádřil takto:
Pro mě se sumerské sochařství řadí k raně řeckému, etruskému, starověkému mexickému, egyptskému sochařství čtvrté a dvanácté dynastie, románskému a raně gotickému sochařství jako největší sochařství světa. Ukazuje bohatství citu pro život a jeho úžas a tajemství, spojené s přímočarou plastickou výpovědí zrozenou ze skutečného tvůrčího pudu. Má velikost a jednoduchost bez zbytečných ozdob (které jsou známkou dekadence, upadající inspirace).
Zdá se však, že demokracie jakožto koncept nepochází z Řecka, ale právě ze starověkého Sumeru. Sumeřané byli velkým inspirativním proudem pro tehdejší svět. Ostatní kultury, které tyly z jejich imaginace a citu pro řád, jako byli Semité (Židé i Arabové), Egypťané a posléze Řekové následně převedli sumerské nápady napříč historií.
Současnou podobu kultury a civilizace ovlivnili Sumeřané nejspíš mnohem víc, než je zvykem si přiznávat. Zdá se, že jsou modelovou kulturou, která vsadila nikoli na válčení, ale na rozvoj, inspiraci, pokrok, technologii a umění. Ať se jiné civilizace snažily sebevíc jim výdobytky jejich originality, mimořádnosti a schopností sebrat a prezentovat je jako své, ani po mnoha tisících letech se jim to nepodařilo.
Jak se říká, kdo umí, ten zkrátka umí.
Zdroje:
Jean M. Evans, The Lives of Sumerian Sculpture: An Archaeology of the Early Dynastic Temple. 2012. Cambridge.
Guillermo Algaze. Ancient Mesopotamia at the Dawn of Civilization: The Evolution of an Urban Landscape. 2008. Chicago.
Harriet E.W. Crawford. Sumer and the Sumerians. 2014. Cambridge Press.
Susanne Bauer. The History of the Ancient World. 2007. WW Norton & Co.
