Křesťanská věda ovlivňuje média, nechce lékaře, fandila jí Olga Masaryková

Do veřejného podvědomí se skupina s názvem Křesťanská věda nejvíce zapsala tím, že odmítá lékařskou péči. Křesťanská věda však není jediným hnutím, které brání tomu, aby její členové navštěvovali lékaře. Třeba komunity Amišů brojí proti všemu modernímu včetně mobilního telefonu a někteří jejich někdejší členové, kteří posléze společenství opustili, tvrdí, že jim bylo bráněno v návštěvě lékařů. Nejedná se tedy u Křesťanské vědy o ojedinělý jev.

Jaký má Křesťanská věda pro bránění v lékařské péči argument? Je to proti víře. I v České republice existují, většinou tiše, sekty, které lidem brání v normálních projevech a občanských svobodách. O jedné z nich bylo pojednáno v kauze takzvaného Kutnohorského léčitele, který ovládal mysl svých příznivců dokonce do takové míry, že byli ochotni pro něj zemřít a rovněž jej samotného zabít přesně dle jeho pokynů.

Křesťanská věda však patří mezi respektované americké církve, což je vzhledem k jejím vnějším projevům poněkud s podivem, ne však překvapující se zřetelem k povaze americké křesťanské společnosti.

Křesťanská věda je hnutím z 19. století, které zkombinovalo Bibli a vlastní prorocký zdroj, jímž byla Mary Bakerová Eddyová. V roce 1875 tato dáma napsala knihu Věda a zdraví. S klíčem k Písmu. Obě knihy, Bible a publikace Bakerové, jsou základem církevní věrouky Křesťanské vědy.

Hlavní myšlenkou hnutí je: duchovno je základem vší existence a hmotný svět je iluzí, ze které pochází všechny choroby. V podstatě je tato idea blízká gnostickým manichejcům z počátku letopočtu, kteří tvrdili, že hmotná existence představuje zlo, zatímco duchovní existence znamená dobro. Člověk je podle Bakerové nehmotnou entitou a tím to hasne.

První chrám hnutí byl vybudován v Bostonu v roce 1906 a ústředí církve zde zůstalo dodnes.

Logem Křesťanské vědy je kříž s korunou, podobný původnímu symbolu užívaném Badateli Bible, pozdějšími Svědky Jehovovými.

Bakerová měla zdravotní potíže a navštěvovala proto léčitele Phinease Pankhursta Quimbyho. Byla s jeho působením spokojena, a tak se i zrodila myšlenka pro Křesťanskou vědu. Základem, o který se tato „věda“ opírá, je předpoklad, že za vším bytím stojí nesmrtelná mysl. Protože je hmota jen iluzorní představou v mysli, je možné všechny nemoci vyléčit duchovním působením.

Spirituální systém Křesťanské vědy obsahuje čtyři pilíře:

Jak tedy vyřešit negativní projevy mysli? Nejdříve je třeba odstranit strach, pýchu, závist, podvod a nenávist a nahradit je moudrostí, duchovní čistotou v mysli a láskou. Zdraví pak bude následovat.

Mary byla první a jedinečnou postavou církve. Jako dítě farmáře neměla zrovna lehký přístup ke vzdělání. Ovšem měla poměrně dost možností číst. A toho využila na maximum. Střídají se u ní období nemoci, kdy nakonec nemohla ani vyjít do schodů. Brzy poté se setkává s armádním lékařem Pattersonem, který se stává jejím druhým manželem. Ten první umřel na žlutou horečku. Zkouší různé terapie včetně homeopatie a hypnózy, ale její zdravotní stav se nezlepšuje až do chvíle, kdy potká léčitele Phinease Quimbyho.

Pověst léčitele je postavena přímo na síle mysli. Quimby není profesí lékař, ale je hodinářem původem z Irska. Také používá hypnózu, akorát trochu jinak. Tvrdí, že jeho metoda sice není vědecká, ale je založená za samotné podstatě pravdy. Vychází z předpokladu, že mysl jedince nejlépe zná příčinu své nemoci. Quimby nakonec Mary vyléčí. Může chodit a dokonce i běhat a je plná energie.

Od té chvíle je Mary posedlá jedinou myšlenkou: zpropagovat Quimbyho. Přirovnává ho k Ježíšovi. Sleduje jej na cestách. Pořádá o něm přednášky. Nakonec vydává knihu rozhovorů s Quimbym.

Následně dochází k bizarní situaci. Mary potká 21 letého dělníka Richarda Kennedyho a nabídne mu, že si bez jakéhokoliv vzdělání může otevřít lékařskou praxi. Samozřejmě vycházející z jejího učení. Okopíruje tak bezostyšně strategii svého dosavadního oblíbence Quimbyho. Opravdu si takto Kennedy otevře praxi a tento „doktor“ má dokonce již od počátku narvanou ordinaci. Mary mezitím otvírá kurzy své Křesťanské vědy. Kdo kurz absolvuje, může si otevřít vlastní praxi. Kennedy se nakonec od Mary trhne, jako inspirativní zdroj ji už nepotřebuje.

Mary se věnuje předpovídání budoucnosti. A nakonec přichází se svým klíčovým dílem, knihou:

Věda a zdraví s klíčem k Písmu

Kniha vychází z velké části z Bible a dokonce v ní Mary tvrdí, že to ona je tou zaslíbenou ženou z biblické knihy Zjevení, která lidem přinese poslední zjevení. Nejdříve se její hnutí nazývá Morální věda, nyní už Křesťanská věda. Mary se pro své žáky stává doslova prostředníkem s Bohem.

Provdá se potřetí za jednoho ze svých žáků. Mary se pak soudí s dalším ze svých žáků o praxi. Neuspěje a odstěhuje se do Bostonu. Tam v roce 1879 vzniká její oficiální církev Křesťanská věda. Její muž však záhy umírá, je nemocný a přes veškeré své přesvědčení k němu Mary zavolá doktora, opravdového lékaře. Nepomůže to, a tak dále tvrdí, že ho otrávil její původní žák Kennedy se společníkem. Jak toho dosáhli? Podali mu prý na dálku duchovně arsenik.

Mary se stává vdovou, ale činorodou. Koupí si luxusní třípatrový dům a udělá si reklamu ve vyšší společnosti. Založí nakladatelství Christian Science. Zřejmě prosperuje, protože boháči nemají do čeho píchnout a tohle je pro ně další novinka, kterou se mohou zabavit. Mary se stává milionářkou.

Mary založí také vlastní noviny Christian Science Monitor, které mají poměrně vysokou čtenost v USA dodnes.

Paradoxně měla tato církev nebo spíše hnutí či chcete-li sekta v Čechách na růžích ustláno právě v první republice. Nejspíš zde byla určitá souvislost s tím, že Masarykova dcera Olga byla její členkou a dokonce se angažovala v překladu prací Křesťanské vědy. V 50. letech, za časů tuhého stalinského režimu, zde zbyla skupinka Křesťanské vědy, kterou však udala domovnice, tak je v roce 1952 zakázali. A předseda spolku byl vězněn. Po převratu zde panovaly snahy činnost na našem území obnovit, ale v podstatě se něco takového podařilo jen formálně. Příznivci tohoto hnutí však mohou být snadno zaměňováni buď za křesťanské fundamentalisty, vzhledem k víře v uzdravování vírou ,nebo rovnou za příznivce esoteriky, když bereme v úvahu učení o síle mysli.

Církev Křesťanská věda je svým způsobem centralizovaná. Všichni členové církve musí podléhat vedení z Bostonu. Pak jsou zde jednotlivé regionální církve, které jsou ve své činnosti částečně autonomní. Nemohou samozřejmě začít hlásat něco, co by se příčilo původnímu učení Mary Bakerové.

Jak jsem již zmínil, církev nebo spíše bizarní sekta paradoxně vydává novinářsky velmi respektované noviny Christian Science Monitor. Dostaly sedm Pulitzerových cen. Vliv Křesťanské vědy na nich není na první pohled patrný. Ale podvědomá manipulace vyplývající z vnitřního náboženského přesvědčení zakladatelky zůstává. Noviny se přímo ve své preambuli k církvi a jejímu učení otevřeně hlásí.

Církev má asi 400 000 členů. Z toho 100 000 členů v USA. Neodmítají veškerou možnou lékařskou péči, k zubaři chodí, a lékařským pomůckám jako jsou brýle se také nebrání. Samozřejmě jejich přístup vyvolává čas od času veřejné pobouření, zvlášt směrem k dětem. Není nic příjemného, pokud nechodíte na pravidelné lékařské prohlídky, zejména se svými ratolestmi.

Americká psychologie dala zrod oboru pozitivní psychologie a osobně mám takový neodbytný pocit, že se inspirovala u hnutí jako je Křesťanská věda. V Americe má uzdravování vírou poměrně dlouhou tradici stejně jako knihy o síle pozitivní mysli, proto by se dalo říci, že pozitivní psychologie vyvěrá z duchovní tradice spíše než z vědy. I když i křesťanství, jak nám ukázala paní Bakerová, může být věda.

Ježíš sice podle evangelií uzdravoval řadu lidí, ale někteří z nich neměli ani tušení, že budou uzdraveni, nedá se tedy říci, že by byla jejich víra k uzdravení nutná. Což je základním předpokladem hnutí jako je Křesťanská věda. Slovo věda má naznačit systematičnost a zároveň se přidat k takzvanému rozvoji vědy v 19. století, který byl zpravidla namířen proti křesťanským představám.

Křesťanská věda není vlastně žádná věda, i když jak se to vezme, někdy je třeba vynaložit obrovskou soustředěnost mysli k tomu si uvědomit, že veškeré neduhy začínají nejen ve vašem těle, ale především v hlavě.

Zdroje:

Willa Cather. The Life of Mary Baker G. Eddy and the History of Christian Science. 1993. University of Nebraska Press.

https://info.dingir.cz/2021/11/krestanska-veda-ve-stinu-nepratelskeho-postoje-ke-gottwaldove-vlade/