Umělá inteligence není inteligence, ale virtuální knihovnice

Inteligence předpokládá myšlení a toho umělá inteligence není schopna. Je postavena na algoritmech, a ty připomínají proces myslitele asi jako lžíce polévku. Nepleťte si tedy AI se schopným učitelem. V lepším případě připomíná virtuální knihovnici. O knihovnicích je známo, že žijí v knihovně. V knihovně se nalézají knihy a v nich informace. Knihovnice některé z těchto knih četly, jiné ne, soustřeďují však na jednom místě všechny. Umělá inteligence je tak něco z obojího, světa knihovny a knihovnice.

V případě mechanismu, na kterém umělá inteligence funguje, si musíme říct, že ten inteligentní je. Respektive je založen na principech filozofie, etiky a poté až na výpočetních základech. Když by se tedy někdo jako ajťák chtěl pustit do produkce takového nástroje, bez poradního hlasu a pečlivého vedení filozofů, etiků, religionistů, antropologů a psychologů by se neobešel. Ostatně zeptejte se jí na to sami. Takto vznikl i první nástroj protoumělé inteligence od Alana Turinga, který nesestrojil sám, ale na základě společné práce filozofů, historiků a z tehdejšího Československa mu dokonce asistoval ředitel jednoho muzea. Představa, že ajťáci, kteří mají plnou hlavu algoritmických příkazů a zákazů nějak ovlivňují svět, je zcestná. V lepším případě jsou oni sami nástrojem myslitelů, kteří pracují skrytí v pozadí. To už zní jako skvělý námět pro konspiraci, nemyslíte?

Představovat umělou inteligenci jako inteligenci, to je pouze marketingové heslo Američanů, kteří ji vytvořili. Jak by asi prodali nástroj, který by pojmenovali umělá sběračka informací? Kdo by něco takového používal? Ale týt z cizí inteligence a ještě k tomu zadarmo, to by chtěl skoro každý. Jenomže tohle všechno není vůbec zadarmo.

Umělá sběračka potřebuje ke svému sběru informací ohromné množství energie. Technologická centra a servery, kde sídlí nástroje umělé sběračky doslova energeticky plundrují své okolí. Zeptejte se na to sousedů center AI v USA. Někteří přišli o vodní zdroje, vypadává jim elektrika a vůbec žijí v energetické mizérii. Wi-fi jim nefunguje, a tak si ani na vlastním počítači nemohou pustit umělou sběračku, aby z ní sami mohli týt. I když mají svého AI mudrce za humny, není jim to paradoxně nic platné.

Nejen to, datová centra spoléhají v případě výpadku sítě na velké sady záložních naftových generátorů. Například ve Virginii tyto generátory vypouští celých 7% emisí z celkového množství povoleného v zemi. Muskovy generátory pokračují v plundrování životního prostředí, zatímco on sám se předvádí svým „ekologickým“ autem Tesla. Do roku 2028 plánuje USA zhruba 12 procent své elektrické sítě zasvětit AI.

I když to může znít překvapivě, to, že někdo vetknul do základů AI etiku, ještě neznamená, že její samotný princip fungování je morální. Ostatně, všechno, co kde napíšete, sjíždí nástroje umělé inteligence, aby to schlamstly do velké knihovny nebo spíše skládky informací. V současnosti se tím vytlačuje provoz skutečných lidí na internetu, 80% webového provozu jsou boti, kteří slídí po všem, co na webu je. Nejspíš tam nakonec zůstanou jen ti boti. Tímto lidé platí za to, že chtěli mít všechno, vědět všechno, ale pozor, pořád se jedná jen o knihovnu.

Když se na důležité životní otázky ptáte AI, je to jako byste se ptali virtuální asistentky v knihovně na smysl života. Odpoví vám z obsahu knih, které „přečetla“, ale to je všechno. Užitečné nástroje AI simulují ty lepší z nás, kteří mají třeba jako chirurgové přesnější zásah či ruce, ale vymyslet operaci a vůbec ji zdůvodnit za zkušeného lékaře AI neumí a nikdy umět nebude.

Když myslím, že AI sjíždí všechno, tak opravdu všechno. Neumí však rozeznat nové fake news či dezinformace, řídí se vždy podle pravidel, které už zastaraly za propagandou. Principem fake news je, že je nová, a na tohle AI nemá vyvinuté nástroje. Rozlišit zrno od plev ostatně neumí většina lidí. A jak víme, v lepším případě připomíná AI jen knihovnici nikoliv knihovního policajta. Nejméně umělá sběračka rozumí bulváru. Ten by mohla, jak řekl jeden výzkumník, procházet milion let a na nic by nepřišla. Jenomže rozumět bulvárním řečem, to už vyžaduje opravdový um a bystrost. Tyhle rysy umělá inteligence nevlastní a ani je nemá kde vzít. Naprogramovat se nedají!

To, že AI rozhodně sama nemyslí, i když se toho někteří lidé bojí, je zřejmé z principu jejího fungování. Ano, působí samostatně a obávají se jí ti, kteří se bojí tak nějak úplně všeho, hlavně inteligence a inteligentních lidí. A protože u umělé inteligence došlo k záměně za inteligentní bytost, bojí se i jí.

Podívejme se nyní na některé principy fungování AI zevnitř. Na příkladu Chatu GPT si to vysvětlíme. Působí to mysteriózně, jako by byl Chat GPT nějaký nadupaný vědec, ale není. Princip Chatu GPT spočívá v tom, že se vždy snaží navázat a vytvořit nějaké smysluplné pokračování textu. A co je v tomto kontextu smysluplné? To, co viděl, co lidé napsali už na miliardách webových stránek.

Chat GPT neanalyzuje doslovný text primárně po stránce významu, ale hledá věci, které se významově shodují. Nakonec vytvoří seřazený seznam slov, která by mohla následovat s určitými pravděpodobnostmi. Nástroj se neustále alogoritmicky ptá, vzhledem k textu, co by mělo násleodvat za další slovo? Nejedná se o myšlení, ale o seznam slov s určenými pravděpodobnostmi. Využívá i princip náhodnosti. Řekněme tedy kvantové principy, ale tyhle kvanta unikají chápání řady lidí. Proto na ně může působit jako nějaký bůh. Produkuje tedy AI nástroj chytřejší odpovědi než řada lidí? Zdá se že ano, a ani k tomu nemusí být vůbec inteligentní!

Umělá inteligence je tedy špatný název pro něco, co v Česku dobře známe. Česko má nejhustší síť knihoven na světě, a nejvyšší počet knihovnic na počet obyvatel. Stejně jako USA má největší síť datových center na světě. Kvalita těchto knihoven se však liší podle jednotlivých míst, jestli je na malém městě nebo ve velkém, na tom až tolik nesejde. Podstatný je nástroj, který ji spravuje: knihovnice. Rozumí dobře knihám, které má ve svých regálech? V případě umělé inteligence můžeme s jistotou říci, že NE.

Zdroje:

https://www.bbc.com/news/articles/cy8gy7lv448o

https://www.iea.org/reports/energy-and-ai/energy-demand-from-ai