Článek
Na základě aktuální situace je možné si představit tři scénáře konce války na Ukrajině.
A i přesto, že už nám historie několikrát ukázala, jaké zvraty se mohou objevit a jaké nepředvídatelné události mohou nastat, v současné době si žádný takový přelomový okamžik nedokáži představit.
Dobré by bylo si na začátek připomenout, v jaké výchozí pozici na frontě Rusko a Ukrajina jsou. Z toho se celá simulace odvíjí.
Fronta stojí, navrch má Rus
Od pádu Avdijivky v únoru letošního roku sice ruskému vůdci do Kremlu nedorazila žádná zpráva o nějakém strategicky důležitějším vítězství jeho sil. Ale od nevydařené ukrajinské protiofenzívy, která pro Ukrajinu, navzdory velkým očekáváním, skončila zle, se fronta ustálila.
Hlavním ruským cílem, tak i nadále zůstává dobytí veledůležitého zásobovacího centra - města Pokrovsk, popřípadě měst Kramatorsk či Sloviansk.
Ruská taktika je zřejmá: roztáhnout frontu (viz. překvapivá ruská ofenziva na Charkov) a neustále útočit na více místech zároveň, bez viditelné snahy o potenciální postup.
Cíl je jasný. Ukrajinské obránce neustále zaměstnávat.
No a nakonec má přijít možná jeden, spíše více, „finálních úderů“ s desetitisíci připravenými muži ze zálohy.
Rusko proto útočí na nyní klíčové město Chasiv Yar a současně rozjíždí další akce ze směru okupovaného města Ocheretyne. Ač jsou tato místa od sebe vzdálena pořádný kus, propojuje je jedna kriticky důležitá zásobovací trasa - komunikace T0504.
Jakmile ruské jednotky tuto trasu u Ocheretyne přeruší, nedostatky v zásobování z Pokrovsku se projeví u Chasiv Yaru. Zde pak Rusové „konečně“ ze dvou směrů překročí vodní kanál Severní Doněc – Donbas a střetnou se s oslabenými ukrajinskými obránci přímo v centru města. Postup na Kramatorsk a nová ofenziva na Sloviansk tak bude moci začít.
Takto vypadá mapa současné východní fronty. Šipky znázorňují nejsilnější ruské ofenzivní operace - horní je Chasiv Yar, dolní pak z okupované Ocheretyne.
Scénář první: Ukrajina vyhraje, Rus odtáhne domů
Začínáme rozhodně nejoptimističtější predikcí, alespoň co se Ukrajiny a západního světa týče.
Na druhou stranu si je ovšem potřeba nalít čistého vína. Fronta de facto stojí, ofenzivní iniciativu opět už několik měsíců drží ruská invazivní armáda. Ukrajina začíná pociťovat nedostatek živé síly, o technice a munici už ani nemluvě. Západní pomoc je slabá. Rusko si bez větších komplikací v klidu najelo na válečný průmysl a jeho kapacity, co se vojenského a lidského faktoru týče, jsou ohromné.
Ukrajina není ve stejné pozici jako během první úspěšné protiofenzívy v druhé polovině roku 2022. Kvůli zpoždění dodávek západní pomoci měla ruská armáda dostatek času se zakopat, vytvořit pevné obranné linie a přivést další muže a zbraně.
Tento scénář tak v současné chvíli není realistický. Na frontě to nikde na žádný větší průlom nevypadá a dobytí poloostrovu Krym nepřichází v úvahu (kromě nějakého mistrovsky zvládnutého a překvapivého manévru vylodění - bláznivé? Ano, úspěšně, ale sice v menším měřítku proběhlo již v říjnu 2023).
Na scéně by se avšak mohl objevit v momentě, kdy by v Rusku nastala krize interního charakteru - např. podobného formátu jako loňské tažení Prigožina na Moskvu. Ovšem výsledek by musel mít razantnější dopad, nesměl by předčasně skončit a už vůbec ne vyústit pouze ve smrt hlavního aktéra, třeba znovu při nějakém leteckém neštěstí.
Scénář druhý: Rusko vyhraje, Zelenský je mrtvý, Ruská armáda na hranicích našich sousedů
Nejvíc katastrofická předpověď, která počítá s postupným kolapsem fronty a následnou drtivou ruskou ofenzivou. Kyjev v plamenech, nad Majdanem visí ruská vlajka a Putin s Lukašenkem vítězně objíždějí obsazená ukrajinská města.
Dle mého názoru se nyní jedná o stejně nepředstavitelný sled událostí jako v případě absolutního vítězství Ukrajiny.
Leda by na pomoc v určité formě přišla Čína, Bělorusko nebo Severní Korea.
Ačkoliv by mohl nastat průlom aktuálně statické frontové linie, nemyslím si, že by Rusko dokázalo provést absolutní úder a okupovat celou zemi. Jen se podívejme, kolik zubů si ruské velení vylámalo při dobývání Bakhmutu, Avdijivky, Soledaru nebo Severodoněcku, nehledě na nutnost ignorovat obrovský mezinárodní tlak, který by v tomto scénáři vyvstal.
Úplné vítězství Ruska a ruská invazivní armáda na hranicích středoevropských států, by rozhodně zaskočila i dosud Rusku na ruku chodící politiky a občany.
Scénář třetí: Mír za cenu územních ztrát
Nejpravděpodobnější východisko počítá s uzavřením mírové dohody mezi agresivním Ruskem a bránící se Ukrajinou, za cenu územních ztrát napadeného státu.
Rusko tím v podstatě tento zdlouhavý a krvavý konflikt vyhrálo. Získalo oblasti, které si nárokovalo. Ukrajina je oslabená. K tomu všemu ještě musí být její čelní představitelé i nadále ve střehu. Jak totiž víme, že Rusko za pár let nezaútočí znovu? Tentokrát má lepší startovní pozici, ruští obyvatelé válku podporují - proč by ne, když tu první (myšleno aktuálně probíhající) přece mírovou smlouvou vyhráli a na dovolenou si v klidu mohou jezdit třeba do Mariupolu nebo do Chersonu.
Rusko posílí na mezinárodní úrovni. Znovu naváže diplomatické styky, a to i přes jeho roky trvající hybridní válku proti státům západního formátu. Že na Ukrajině ztratilo stovky tisíc občanů? Pche, na to se nikdo neptá.
Porazili nacismus, Západ uznal svoji prohru, Ukrajina se stáhla z území, kde samozřejmě dle ruských narativů terorizovala ubohé rusky mluvící občany. Většina lidí v Evropě si myslí, že konečně bude klid, a tak vyzývají ke snížení výdajů na obranu. Ještě ke všemu se ukázalo, že si Rusko vlastně může dělat, co jen se mu zlíbí.
No není to ideální stav?
