Článek
To, že jsou lidé západních demokracií náchylní na dezinformace, se projevilo během pandemie covidu-19 již v roce 2020. Každý byl najednou chytřejší než doktor. Každý ze dne na den dokázal se svou mediální gramotností jednoduše rozkrýt obrovské utlačování lidských práv a v okamžiku přišel i na to, jak politické garnitury řídí svět.
Doslova miliony lidí uvěřily tomu, že jsou něco víc. Že jsou výjimeční. Oni jsou schopni vidět tu „správnou pravdu“.
Ti praví nepřátelé západního světa teď těchto lidí využívají.
Ruský útok na dětskou nemocnici v Kyjevě 8. července 2024 ukázal jednu nesmírně důležitou a zajímavou věc. Kromě záběrů strašlivé zkázy na zemi, se totiž začaly šířit i unikátní fotografie a videa zachycující ruskou raketu těsně před dopadem. Konzumenti mediálního obsahu tak byli náhle, bez jakýchkoliv příprav, vystaveni snad nejvíce jasným důkazům o bestiálních ruských činech.
Bylo to stejné, jako kdyby na jejich obrazovkách svítil nápis „Koukej, jsem ruská raketa a jdu zabíjet ukrajinské děti v nemocnici!“.
Je možné, že na chvilku přeci jenom zaváhali. Možná jim opravdu na moment hlavou projela fráze, kterou nikdo nemá rád. „Co když se pletu?“.
Pak ovšem jejich mysl znovu najela na pro ně srozumitelnější cestu paralelního světa, bezpečně vydlážděnou propagandou ruského režimu.
Nalevo 3D model ruské rakeky Kh-101, napravo fotografie těsně před zásahem nemocnice. Vidět je i proudový motor, typický pro tuto ruskou střelu s plochou dráhou letu. Ukrajinská raketa protivzdušné obrany ho nejenže nemá, ale nezpůsobila by ani takové škody po dopadu.
Hybridní válku drtivě prohráváme.
Rusko v hybridní válce proti Evropě s přehledem vede. Gratuluji. Prohráváme si to bohužel sami. Měli jsme před dvěma lety ještě spoustu času se spuštěním strategické komunikace vlády? Čekali jsme dobu na zahájení trestního stíhání lidí podporující zločinné Rusko? Nechtěli jsme se zaobírat tím, kde končí hranice svobody slova a co už zkrátka a prostě není názor?
Dnes je pozdě. Velmi pozdě.
Ani kdybychom si nyní konečně bez okolků připustili, že Rusko vyhlazuje našeho evropského souseda, popřípadě že o míru mluvíme jenom my, zatímco Rusko útočí už i na našem území, téměř polovinu našich spoluobčanů bychom přesto oslovit nedokázali.
Slabostí západního světa je neschopnost s předstihem odhalit hrozby. Neschopnost hledět do budoucna a vnímat či připouštět si všechny možné scénáře. Když už pak nějakou tu hrozbu odhalí, politikům se nechce sáhnout do vysokých životních standardů svého obyvatelstva, ať už se bavíme o omezení všudypřítomné svobody slova nebo o zvýšení výdajů na obranu a posílání více financí napadené zemi.
Zemi, která mezi námi a naším nepřítelem postavila krvavou zeď z těl svých obránců a jejíž děti jsou raketami vražděny v nemocnicích…
