Článek
Lidstvo si už prošlo několika těžkými obdobími. Jenom při pohledu na 20. a 21. století jsme bojovali hned s dvěma výraznými ideologickými proudy. Z nich vzniklé režimy pak tvrdě potlačovaly své odpůrce. A i když měli oba k demokratickému uspořádání hodně daleko, stejně se našli (i najdou) lidé, kteří tyto zločinné a odsouzeníhodné systémy podporovali (podporují). Proč? Jaký to má smysl?
Bezcitnost, či omezenost?
Dle mého názoru, je příliš jednoduché připisovat vinu jakémusi všudypřítomnému „zlu“. Ačkoliv se totiž zlo vyskytuje v každém z nás, kritickým faktorem je spíš jeho koncentrace a následné zpracování. Pokud by byl v čele státu narcistický představitel, který se bude snažit pro svůj vlastní profit rozdmýchávat napětí mezi lidmi, vytvořená míra „zla“ (dejme tomu schovaného třeba za bezcitnost) bude hrát důležitou roli. Čím více ho bude, tím větší prostor nabídne našemu představiteli pro manévrování.
Základem je tak umět manipulativní jednání rozeznat a důrazně se proti němu a jeho potenciálním důsledkům vymezit. Dal by se zde uplatnit známý výrok Cicera: „Inter arma silent Musae“. Válkou můžeme v přeneseném významu chápat i boj právě proti nepravdám, manipulacím a útlaku. Dokud lidé mohou křičet a vyjadřovat své postoje, je všechno v pořádku. Lepší je proto někdy opodstatněně křičet než pak další roky nuceně mlčet.
Lidé si taktéž možná jen neuvědomují, jaké nebezpečí se na ně pokaždé valí. Neponaučili se z minulosti, nevidí do budoucnosti či podlehli opojnému přesvědčení, že když ostatní mlčí, není důvod k obavám. „Nebudu přece zbytečně dělat povyk, však se očividně nic neděje, jinak by křičel už někdo jiný.“
Neustupovat, nevyplácí se to
Ať už se bavíme o politicích na těch nejvyšších postech nebo o běžných občanech, pokud se ve světě nebo na domácí půdě objeví hrozba, nějaký velký vykřičník, neměli bychom se před ním schovat do kouta. Neopakujme stejné chyby, které udělaly naši předci. Pojmenujme v dnešní době věci těmi pravými jmény a hlavně před zlem neustupujme.
Představu, že když zavřeme oči, tak se nám přeci nemůže nic stát, nechme dětem hrajícím si na schovávanou.
