Článek
Takto fungují konspirační teorie. Lidem, kteří upřímně nějakým konspiračním teoriím podlehli, zkrátka pravdu nevysvětlíte. Domnívají se totiž, že vy sami jste naletěli klamavým informacím. Oni odkryli pravdu. To vy jste podlehl mylnému přesvědčení a stal jste se součástí stáda, které je ovládáno pouze pokyny jeho pastýře (pastýřů, jelikož svět je samozřejmě řízen tajnou skupinou elit).
Samozřejmě, každý jsme jiný a každý si také můžeme věřit čemu chceme. Interakce se stoupenci konspiracionalismu nemusí pokaždé připomínat situaci přiblíženou v prvním odstavci.
Proč lidé udržují konspirační teorie při životě?
Za vším hledej emoce.
Přesně tato myšlenka vystihuje možné příčiny ubírání se k hypotetickým a nepravděpodobným závěrům. Tedy konspiračním teoriím. Z celé škály našich emocí a prožívacích procesů jsem vybral tyto čtyři: strach, šok, podezírání a zvědavost. Na nich si totiž, alespoň dle mého názoru, můžeme krásně ukázat, jak vůbec konspirační teorie vznikají, proč vznikají, na co se vážou a proč jim lidé tolik věří.
Strach
Nejvíce rozšířené konspirační teorie živené strachem vznikly vždy během dosti vyšponovaných a napjatých situací. Jako typický příklad nám poslouží dvě události z afrických zemí.
V Zambii vláda uvěřila místním spekulacím o negativním vlivu geneticky modifikovaných potravin na lidské zdraví, a tak během hladomoru odmítla potravinovou pomoc od Světového potravinového programu OSN. Jejich postoj nezměnilo ani společné prohlášení o nezávadnosti této humanitární pomoci od WFP OSN, Organizace pro výživu a zemědělství a WHO v srpnu 2002.
Druhá „krásná“ ukázka dokládající rozmach konspiračních teorií během období plného strachu se týká rozšíření nemoci AIDS v JAR. Nejenže úřady Jihoafrické republiky popřely souvislost mezi virem HIV a nemocí AIDS, ale zakázaly i poskytnutí léků nakaženým (prezident je dokonce označil za „jedy“). Víra v pseudovědy a pochybné hypotézy zde stála život nejméně 340 tisíc lidí.
Šok a podezření
Lidé jsou během svého života stavěni do konfrontace s někdy až naprosto nečekanými událostmi. Ty leckdy dokáží ovlivnit smýšlení celých států. Mozek se s počátečním šokem ale musí nějak vypořádat, mnohokrát tak začne zmatkovat a snaží se vytvářet prvotní závěry. Ty pak spolu s dalšími faktory lehce poslouží jako rodná půda konspiracím všeho druhu.
Rozhodně ty nejznámější se hemží kolem teroristických útoků z 11. září 2001. Byla celá událost pouze zinscenovaná samotnými USA? Byla to řízená demolice? Proč spadla i budova WTC-7?
Šok z tak nepředstavitelné reality, viz. útok Al-Káidy na USA, logicky vzbudil v lidech mnoho podezření. Někteří Američané přeci jen dodnes nejsou schopni uvěřit oficiálním verzím vyšetřování, ačkoliv již byly veškeré pochybnosti mnohokrát vyvráceny.
Zvědavost
Určitě nejrozšířenějším typem konspiračních teorií jsou ty, které jsou stavěny na něčem tak jednoduchém, jako je lidská zvědavost. Zde se můžeme bavit de facto o spekulacích volnočasového charakteru - lidé prostě nemají moc práce, takže sedí a přemýšlí. Přemýšlení je nakonec zavede až do skrytých zákoutí, ve kterých začnou uvažovat nejen nad pravdivostí běžně předkládaných věcí, ale i věcí přesně daných.
Jednat se může o dogmata globálního měřítka (např. Země je plochá; ovládají nás Ilumináti nebo Židé s vlivnými majetnými rodinami) nebo o dogmata spojená s jedním daným člověkem, státem popřípadě oblastí (americké prezidentské volby byly zfalšované; mimozemšťané v Area 51; SARS vznikl v čínských laboratořích; jsme stále Českoslovesko; nejrůznější teorie ze života celebrit).
Sociální bublina a těžký střet s fakty
Závěrem by bylo si dobré opět připomenout má slova ze začátku. Vystoupit z pomyslné sociální bubliny je nesmírně náročné. Tito lidé jsou natolik ovlivnění, že se dostali do zcela opačné reality. Kdyby vám nyní vaše okolí, věda, média a politici začali tvrdit, že naše planeta je ve tvaru donutu, také by vám trvalo, než byste tuto informaci přijali a naplno jí uvěřili.
Může to znít poněkud bizarně, ale v podstatě to vystihuje podobnou situaci. Akorát tedy z opačného úhlu pohledu.
