Článek
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle Reuters informoval amerického ministra zahraničí Marca Rubia, že Rusko začne se „systematickými údery“ na objekty v Kyjevě, které podle Moskvy souvisejí s ukrajinskou armádou a rozhodovacími centry. Rusko to označilo za reakci na údajné ukrajinské „teroristické útoky“ proti civilistům na ruském území.
Jenže právě tady je nutné zbavit ruskou rétoriku jejího diplomatického nátěru. Lavrovův telefonát nepůsobí jako diplomatická informace. Působí jako předběžné oznámení zastrašovací kampaně. Když velmoc vyzývá cizince a diplomaty, aby opustili hlavní město napadené země, není to projev odpovědnosti. Je to psychologická operace. Cílem není pouze konkrétní budova v Kyjevě. Cílem je vyvolat dojem, že ukrajinské hlavní město je samo o sobě legitimní terč.
A právě to Evropa nesmí přijmout.
Mezinárodní humanitární právo stojí na zásadě rozlišování mezi civilisty a bojovníky a mezi civilními objekty a vojenskými cíli; útoky mohou být vedeny pouze proti vojenským cílům. Zároveň platí zásada proporcionality: ani vojenský cíl nedává útočníkovi bianko šek k útoku, pokud lze očekávat nepřiměřené civilní ztráty.
Rusko se naučilo pracovat s jednou nebezpečnou větou: „mířili jsme na vojenské cíle“. Tato věta sama o sobě nic nedokazuje. V podmínkách velkoměsta, kde jsou civilní domy, nemocnice, dopravní infrastruktura, školy, kulturní instituce a lidé, je každý plošný raketový a dronový nátlak extrémně rizikový. Jestliže následkem útoků zůstávají poškozené stovky míst v Kyjevě, mrtví a zranění civilisté, pak nestačí přijmout ruské vysvětlení jako neutrální informaci. Reuters uvedl, že po víkendových úderech v Kyjevě ukrajinské úřady hlásily dva mrtvé a 91 zraněných a prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil o zhruba 300 poškozených místech ve městě.
Evropa by si měla konečně přiznat nepříjemnou věc: Moskva nereaguje na slabost ústupkem, ale eskalací. Každé váhání, každý pomalý sankční mechanismus, každé opatrné prohlášení, které nepřinese konkrétní dopad na ruskou válečnou ekonomiku, Kreml nečte jako rozumnost. Čte ho jako prostor k dalšímu tlaku.
To neznamená hysterii. Znamená to strategickou tvrdost.
Evropa by měla okamžitě zvýšit tlak ve třech směrech. Za prvé: tvrdší postih ruské stínové flotily, bankovních a kryptoměnových tras, které pomáhají obcházet sankce. Británie už 26. května 2026 oznámila sankce proti ruským kryptoplatformám, bankám a finančním sítím napojeným na obcházení omezení; přesně tímto směrem musí jít i širší evropská politika.
Za druhé: důslednější sankce na technologie, součástky, servisní řetězce, LNG, ropu a všechny prostředníky, kteří umožňují Rusku vést válku, zatímco se tváří jako obchodní partneři. Evropská rada 23. dubna 2026 přijala už 20. balík sankcí, včetně opatření proti 120 osobám, dalším lodím stínové flotily a službám pro ruské LNG tankery a ledoborce. To je správný směr — ale zjevně ještě nedostatečný, pokud Moskva zároveň oznamuje další systematické údery na Kyjev.
Za třetí: vojenská pomoc Ukrajině musí být rychlejší, nikoli slavnostněji formulovaná. Zbraně, protivzdušná obrana, munice, drony, rušení dronů a průmyslová výroba nejsou charita. Jsou to evropská bezpečnostní investice. Ukrajina dnes nebrání jen vlastní města. Brání pravidlo, že hranice se v Evropě nemění raketami.
Zvlášť cynické je, že Moskva své kroky balí do jazyka „ochrany civilistů“. Podle dubnové zprávy Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině bylo v dubnu 2026 zabito nejméně 238 civilistů a 1 404 zraněno; útoky dálkovými zbraněmi, tedy raketami a drony, byly hlavní příčinou civilních obětí a způsobily 43 % celkového počtu obětí za daný měsíc.
To je kontext, který nelze vymazat jednou tiskovou větou ruského ministerstva zahraničí.
Lavrovův vzkaz Rubiovi je ve skutečnosti vzkaz Evropě: zvykněte si, že Rusko bude terorizovat ukrajinská města, a starejte se hlavně o vlastní diplomaty. Evropská odpověď musí znít opačně: neodejdeme, neustoupíme, nezměkčíme sankce, nezastavíme pomoc.
Protože tady už dávno nejde jen o Ukrajinu. Jde o to, zda Evropa ještě rozumí vlastní bezpečnosti. Pokud Rusko může roky ostřelovat evropské město, vyhrožovat „systematickými údery“ na hlavní město napadené země a současně dál vydělávat přes obcházené finanční kanály, pak problém není pouze v Moskvě. Problém je i v evropské pomalosti.
A tu je nejvyšší čas ukončit.
Zdroje
Reuters: Lavrov tells Rubio of Russian decision to strike Kyiv sites linked to military. 25. 5. 2026.
Reuters: Russia threatens strikes on Kyiv defence sites, urges foreigners to leave. 25. 5. 2026.
UN Human Rights Monitoring Mission in Ukraine: Protection of Civilians in Armed Conflict — April 2026. 13. 5. 2026.
Council of the European Union: Timeline — Packages of sanctions against Russia since February 2022.
Reuters: UK targets Russian crypto networks in latest sanctions. 26. 5. 2026.
ICRC Customary IHL: Principle of distinction, protection of civilian objects, proportionality in attack.
