Chcete v Praze ruské „volby“ bez protestů? Jeďte domů. Praha není Moskva

Drzost se tentokrát převlékla za diplomatickou nótu.

Moskva žádá Českou republiku, aby během zářijových voleb do ruské Státní dumy zajistila bezpečnost volební místnosti na ruském velvyslanectví. Tím však její požadavky nekončí. Ruské ministerstvo zahraničí podle vlastního vyjádření požádalo cizí státy také o to, aby v blízkosti ruských zastupitelských úřadů zakázaly demonstrace.

Jinými slovy: režim, který doma likviduje opozici, zavírá kritiky války a kontroluje veřejný prostor, chce, aby mu demokratické země na několik hodin vytvořily stejně pohodlné podmínky také v zahraničí.

Česká policie má chránit ruskou ambasádu. Čeští daňoví poplatníci mají zaplatit bezpečnostní opatření. A čeští občané mají nejlépe mlčet, aby nerušili záběry spořádaných voličů přicházejících potvrdit výsledek, o němž se v zásadě rozhodlo ještě před otevřením volebních místností.

Ne. Česká republika není pobočkou Kremlu a český policista není komparzistou v ruské propagandě.

Samotnou organizaci voleb musí zaplatit Rusko. Ruský stát si má uhradit volební komisi, hlasovací lístky, technické vybavení, zaměstnance i provoz volební místnosti. Český daňový poplatník nemá jediný důvod financovat politický obřad cizího autoritářského režimu.

Z českých peněz však budou hrazeni policisté stojící před ambasádou, dopravní opatření a případné uzavírky. Ne proto, že bychom měli povinnost sloužit Kremlu, ale protože veřejný pořádek na českém území zajišťuje český stát.

Právě zde však musí být vytyčena naprosto jasná hranice.

Česká policie má chránit lidské životy, okolní domy a veřejný prostor. Má zabránit násilí, napadení voličů nebo útoku na diplomatickou budovu. Nemá ale zajišťovat Rusku politický komfort, odhánět pokojné demonstranty ani vytvářet kolem ambasády sterilní území zbavené svobody projevu.

Česko podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích musí chránit diplomatické objekty před vniknutím, poškozením a násilným narušením jejich činnosti. Z této povinnosti však nevyplývá, že máme ruskému režimu garantovat ticho, poslušnost a prázdnou ulici.

Ochrana před Molotovovým koktejlem je povinnost. Ochrana před transparentem není.

Zářijové hlasování má rozhodnout o obsazení 450 křesel ve Státní dumě. Jenže skutečná protiválečná opozice se ho účastnit nesmí. Strana Jabloko, která jako jediná legální strana požadovala příměří a ukončení války proti Ukrajině, byla z voleb vyřazena.

Rusko navíc odmítlo pozvat pozorovatele OBSE, což organizace označila za další projev nerespektování závazků, které Moskva sama přijala. Bez nezávislého mezinárodního dohledu se budou volby konat v prostředí kontrolovaných médií, potlačené opozice a kriminalizace protiválečných postojů.

Hlasovat se má dokonce také na okupovaných územích Ukrajiny, která Rusko protiprávně označuje za vlastní.

Tomu se nemá říkat demokratické volby. Je to hlasovací rituál, jehož účelem není umožnit výměnu moci, ale vytvořit zdání, že pokračování války, okupace a putinského systému má souhlas obyvatelstva.

A právě tomuto divadlu máme za české peníze zajišťovat klidný průběh?

Česká Poslanecká sněmovna už v listopadu 2022 označila současný ruský režim za teroristický. Nešlo o prázdnou nadávku. Poslanci poukázali na útoky proti ukrajinským civilistům a energetické infrastruktuře, jejichž cílem bylo zastrašit obyvatelstvo a politicky zlomit napadenou zemi.

Je však nezbytné říci také druhou část pravdy: teroristický režim neznamená, že je teroristou každý ruský občan.

Při prezidentských „volbách“ v roce 2024 přišlo v Praze hlasovat 1647 lidí. Stovky hlasovacích lístků byly úmyslně znehodnoceny jako výraz protestu a Putin zde utrpěl jednu ze svých nejvýraznějších porážek. Mnozí ruští občané žijící v Česku nejsou stoupenci režimu. Někteří před ním uprchli, jiní podporují Ukrajinu a další mají v Rusku příbuzné, které by otevřeným vystoupením proti válce mohli ohrozit. Pražské výsledky z roku 2024 ukázaly něco úplně jiného než oficiální obraz jednotného národa shromážděného kolem Putina.

Tvrdost proto musí mířit přesně. Proti Kremlu, jeho propagandě a těm, kteří jeho režim vědomě podporují. Nikoli proti člověku pouze proto, že se narodil v Rusku.

Zvláštní kategorií jsou ovšem lidé, kteří žijí v bezpečí České republiky, využívají evropskou svobodu, právní stát, dostupné informace a ochranu policie – a přitom vědomě podporují režim, jenž toto všechno jiným upírá.

Je pohodlné milovat Putina z pražského bytu.

Je pohodlné schvalovat válku, když na vaše město nedopadají rakety. Je pohodlné oslavovat ruskou armádu, když do ní nemusíte poslat vlastního syna. Je pohodlné hlasovat pro kremelskou moc, když vás před následky její politiky chrání české hranice, NATO a policisté placení českými občany.

Putin v srdci, Schengen v kapse a česká policie před dveřmi. To není vlastenectví. To je politické pokrytectví.

Kdo skutečně touží po putinském Rusku, může v něm žít. Kdo považuje ruský systém za spravedlivější, svobodnější a morálně nadřazený Evropě, nemusí trpět v Praze. Může se vrátit do země, kterou tolik obdivuje, a zakusit její poměry bez evropské pojistky.

Nikdo takového člověka nemusí násilně vyhánět. Máme však plné právo položit mu jednoduchou otázku: proč chcete pro Rusy režim, pod nímž sami žít nechcete?

Česká odpověď musí být pevná a srozumitelná.

Ambasáda zůstane chráněna. Voliči nesmějí být napadáni. Jakýkoli pokus o násilí musí policie zastavit a pachatele postavit před soud.

Pokojné demonstrace však zakázány být nesmějí. Právo veřejně protestovat patří k základům demokratické společnosti a chrání je také článek 11 Evropské úmluvy o lidských právech. Bezpečnostní opatření mohou být přiměřená konkrétnímu riziku, ale nemohou se stát záminkou k umlčení politického nesouhlasu.

Moskva nemá právo diktovat, co se smí odehrávat v českých ulicích. Nemá právo žádat, aby česká policie používala ruské měřítko svobody. A už vůbec nemá právo očekávat, že jí český daňový poplatník zaplatí bezpečnou a tichou kulisu pro volby, jejichž skutečná opozice byla předem odstraněna.

Na náměstí Borise Němcova má v den hlasování stát policie. Ale mají tam stát také demonstranti s ukrajinskými vlajkami, fotografiemi ruských politických vězňů a jmény obětí války. Budova má zůstat nepoškozená, lidé v bezpečí a protestní transparenty jasně viditelné.

Právě tak vypadá demokracie.

Jestli Moskva takový obraz nesnese, může si své volební divadlo uspořádat doma, za policejními kordony a bez nepříjemných otázek.

Praha není Moskva. Česká policie není kremelská ochranka. A český daňový poplatník není služebnictvo teroristického režimu.

Chcete-li ruské poměry, jeďte si je užívat do Ruska. Jen po nás nechtějte, abychom je pustili dovnitř s vámi.