Článek
Donald Trump znovu nabídl Vladimiru Putinovi pomoc s „nalezením řešení“ války na Ukrajině. Zní to státnicky, dokud člověk nepoloží jedinou podstatnou otázku: řešení pro koho?
Pro Ukrajince, kteří čtvrtým rokem žijí pod raketami, přicházejí o domovy, děti i města? Nebo pro Kreml, který potřebuje z války vyjít ne jako poražený agresor, ale jako mocnost, s níž se nakonec vyjednává o odměně?
Trumpova slabina není v tom, že s Putinem mluví. Prezidenti spolu mluvit mají. Slabinou je jeho představa, že válka, kterou Rusko rozpoutalo invazí, lze uzavřít jako nevydařený obchod: trochu území sem, příměří tam, slavnostní fotografie na závěr. Jenže Ukrajina není realitní projekt a Donbas není položka v americko-ruském vyúčtování.
Kreml přitom žádnou diplomatickou jemnost ani nepředstírá. Poradce Jurij Ušakov po telefonátu oznámil, že Rusko chce politické řešení, které bude odpovídat jeho „základnímu přístupu“. To není jazyk kompromisu. To je jazyk státu, který napadl souseda, obsadil část jeho území a nyní žádá, aby mu svět výsledky násilí potvrdil razítkem.
Putin nežádá mír. Putin žádá uznání, že vytrvalá brutalita se vyplácí.
K tomu patří i další ruská lež, tentokrát o údajně dobyté Kostiantynivce. Moskva tvrdí, že město padlo. Ukrajinské velení to odmítá a Institut pro studium války upozornil, že Putinovo tvrzení odporuje dostupným důkazům. Není to vedlejší detail. Ruská propaganda potřebuje vytvářet obraz nevyhnutelného vítězství, protože právě tento obraz má pak usednout ke stolu místo reality. Má přesvědčit svět, že Ukrajina už nemá na výběr a že jedinou rozumnou cestou je vzdát se.
Jenže žádný národ nemá povinnost přihlížet tomu, jak se jeho země rozebírá pod hrozbou dalšího násilí.
Trumpova politika „rychlého konce války“ by mohla být chvályhodná, kdyby byla spojena s tlakem na agresora. Zatím však příliš často působí opačně: jako tlak na Ukrajinu, aby přijala podmínky diktované státem, který ji napadl. To není pragmatismus. To je pohodlnost velmoci, která se dívá na cizí válku z bezpečné vzdálenosti a plete si únavu s mírem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po rozhovoru s Trumpem zdůraznil, že americká rozhodnost může být pro konec války rozhodující. Je to věta zdvořilá, ale její význam je tvrdý: Ukrajina nepotřebuje další ruské řeči o „politickém řešení“. Potřebuje protivzdušnou obranu, zbraně, sankce a jasné sdělení, že hranice nelze měnit tanky.
Ještě tentýž den Zelenskyj připomněl, že po ruském útoku z noci na 2. července zahynulo třicet lidí a asi stovka dalších byla zraněna. Ukrajina žádá střely pro systémy Patriot ne proto, že by chtěla válku prodlužovat, ale proto, že bez nich lidé umírají ve svých bytech. Mezi Trumpovým abstraktním „hledáním dohody“ a ukrajinskou realitou je propast: na jedné straně telefonát, na druhé trosky domů a záchranáři.
Putinovi vyhovuje každé jednání, v němž se přestane mluvit o vině a začne se mluvit o „obou stranách“. Právě v tom je jeho stará metoda. Agresor se stylizuje do role partnera pro mír, zatímco napadená země má být označena za překážku, protože odmítá kapitulovat.
Trump by si měl uvědomit, že mír nevznikne tím, že Washington přiměje Ukrajinu ztratit další kus sebe sama. Takový mír by nebyl koncem války. Byl by jen přestávkou, během níž Rusko doplní munici, obnoví armádu a připraví si další útok.
Ukrajina nepotřebuje, aby jí někdo vysvětloval cenu míru. Tu platí každý den. Potřebuje, aby jí její spojenci konečně přestali nabízet mír za cenu její svobody.
Zdroje:
Reuters – telefonát Trump–Putin, požadavek Moskvy na Donbas a následný rozhovor Trumpa se Zelenským:
https://www.reuters.com/world/europe/trump-offered-over-phone-help-putin-find-deal-with-ukraine-kremlin-aide-says-2026-07-04/
Kancelář prezidenta Ukrajiny – oficiální ukrajinské vyjádření po hovoru Zelenskyj–Trump:
https://www.president.gov.ua/en/news/prezident-ukrayini-proviv-telefonnu-rozmovu-z-prezidentom-ss-105257
Kreml – Ušakovovo vyjádření po telefonátu; přímý doklad, že Moskva mluví o „politicko-diplomatickém řešení“ podle svého „základního přístupu“:
https://en.kremlin.ru/events/president/news/80225
Reuters – ruské tvrzení o dobytí Kostiantynivky a jeho odmítnutí Ukrajinou:
https://www.reuters.com/business/aerospace-defense/ukraine-denies-russian-capture-key-eastern-city-kostiantynivka-2026-07-04/
Evropská rada – zásadní formulace: hranice nelze měnit silou, agresor nesmí být odměněn a o míru nelze rozhodovat bez Ukrajiny:
https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2026/06/18/european-council-conclusions-on-ukraine-and-on-european-defence-and-security/
OSN, monitorovací mise pro lidská práva na Ukrajině – květnová data o civilních obětech ruských útoků:
https://ukraine.ohchr.org/sites/default/files/2026-06/Ukraine%20-%20protection%20of%20civilians%20in%20armed%20conflict%20%28May%202026%29_ENG.pdf
Mezinárodní trestní soud – zatykač na Vladimira Putina v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí:
https://www.icc-cpi.int/news/situation-ukraine-icc-judges-issue-arrest-warrants-against-vladimir-vladimirovich-putin-and
