Článek
Od počátku vysílání různých reality show mne fascinuje ochota lidí sledovat bizarnosti, které se tam dějí. Neodsuzuji to - chápu, že emoce, které tam vyvěrají, situace, které tam nastávají, mohou být zdrojem zábavy a úlevy od toho, že „my jsme přeci jen ještě normální“.
Já bohužel nesdílím tyhle pocity, obvykle je mi za ty lidi velmi trapně a naprosto ztrácím víru v lidstvo. Proto mne záplavy Lav ajlendů, Survajvrů i Prostřena nějak míjí. Díky sociálním sítím i přátelům vím, o co jde, ale dal se nezajímám.
Bachelor se tvářil jinak. Chytrý, pohledný, vtipný muž si má mezi dívkami vybírat svou vyvolenou. Na začátku to vypadá slibně, jako pohádka. Princ si má zvolit na královském plese svou pravou lásku - Popelka ho za jeden večer nezaujme jen svou krásou, ale i oduševnělou konverzací.
Zde se hodí říct, že jsem show nesledovala jako celé díly - aktivně jsem si ale hledala jakýkoliv obsah na sociálních sítích nebo na jakékoliv mediální platformě. Nemusela jsem se za to stydět, ale styděla. Proč? A teď k jádru věci. Proč mne to tak zajímalo?
Na první pohled mi to přišlo jako dobrá myšlenka, která může ukázat právě zákulisí takového vybírání si partnerky, pohádkového. Je důležitá chemie, nebo humor, společné zájmy…? Princ naráží na různé překážky na cestě za jeho vyvolenou - dokáže překonat maskující se čarodějnice, manipulátorky, podvodnice? Je mu milejší přirozená krása nebo ta umělá?
Každá jsme si z toho mohla udělat svou vlastní pohádku. I muži si z toho určitě udělali tu vlastní - stačí být víceméně sportovec nebo mít trochu smysl pro humor a hned se o mne bude prát 18 sličných slečen. Dal nám tedy bezpochyby šanci zprostředkovaně vidět, že i jako dospělí můžeme prožívat vlastní pohádky (proto taky ty neustále krásné šaty, světýlka, rudé růže).
A teď - co nám to vzalo. Přesně ty samé iluze. Iluze, které jsme si horko těžko vydobyli na cestě reálným životem. Že ženám nejde jen o to se fintit a nakrucovat pro mužův zájem. Že muži nepotřebují jen „jeden orgán naplnit a jeden vyprázdnit“, jak se český Bachelor vyjádřil v jednom z rozhovorů. Zase nás prostě dostali - ti, kteří jen chtěli naši sledovanost. Nafintili nám kulisy a my se nechali lapit do představení, které nám ukázalo lidství opět ze špatného světla - plného intrik, závisti, pýchy a hádek. A ještě to ani nemusí být vůbec pravda. Je to jen další z pohádek pro dospělé - a to jsme si bradavky účastnic museli hledat bokem.
