Článek
Evropský parlament k „čankajškovské“ rezoluci
V minulém newsletteru jsme připomínali výročí rezoluce OSN č. 2758, jejímž přijetím v roce 1971 Valné shromáždění OSN rozhodlo, že „představitelé Čankajška nesmí v OSN reprezentovat Čínu“. ČLR dodnes tohoto rozhodnutí využívá k ostrakizaci Tchaj-wanu na mezinárodní scéně, přestože dnešní tchajwanskou politickou reprezentaci lze jen těžko označit za „představitele Čankajška“. K rezoluci se tento týden vyjádřil Evropský parlament přijetím usnesení, které odmítá její překrucování a odsuzuje vojenské provokace ČLR v Tchajwanské úžině.
Obsáhlý text usnesení dále vyzdvihuje strategickou důležitost Tchaj-wanu či právo jeho obyvatel demokraticky rozhodovat o dalším směřování země. Připomíná také závazek k evropské politice „jedné Číny“, která uznává ČLR jako jediného představitele Číny, nevyjadřuje se však k pozici Tchaj-wanu. Obdobná usnesení k rezoluci č. 2758 již v minulých měsících přijaly parlamenty v Austrálii a Nizozemsku.
Zdroje:
Evropský parlament: JOINT MOTION FOR A RESOLUTION on the misinterpretation of UN resolution 2758 by the People’s Republic of China and its continuous military provocations around Taiwan
Ústavní soud na Tchaj-wanu zrušil kontroverzní kompetenční zákon
V pátek Ústavní soud na Tchaj-wanu rozhodl, že většina kompetenčního zákona schváleného v květnu odporuje ústavě, a je tedy neplatná. Zákon přijal Legislativní dvůr (jednokomorový parlament) za poněkud netransparentních podmínek navzdory mohutným protestům odborné i laické veřejnosti. Následně jej u Ústavního soudu napadla řada politiků v čele s prezidentem Laj Čching-teem.
Zákon prosadili poslanci za Kuomintang (KMT) s podporou kolegů z Tchajwanské lidové strany (TPP), kteří společně drží v parlamentu mírnou většinu. Měl značně rozšířit pravomoci parlamentu na úkor exekutivy, v níž má naopak většinu Demokratická pokroková strana (DPP). Kromě posunu pravomocí však zákon obsahoval řadu kontroverzních pasáží, jež ohrožovaly občanskou společnost i národní bezpečnost. Měly totiž parlamentu umožnit vytvořit vyšetřovací skupiny s pravomocí předvolat k podání vysvětlení jakoukoli fyzickou i právnickou osobu, včetně osob s přístupem k utajovaným informacím, a to pod hrozbou vysokých pokut i vězení. Zákon zároveň nepočítal s opravnými prostředky ani s přítomností právníka.
Zdroje:
Laws & Regulations Database of The ROC (Taiwan): 立法院職權行使法
Americké volby terčem čínských hackerů
S blížícími se prezidentskými volbami v USA, naplánovanými na 5. listopadu, sílí také obavy ze zahraničního vměšování a vlivových operací cizích mocností. V této atmosféře deník The Washington Post přišel se zprávou, že se čínští hackeři zaměřili na mobilní telefony přinejmenším několika desítek vysoce postavených osob, včetně republikánského kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa, kandidáta na viceprezidenta JD Vance či osob z kampaně kandidátky demokratů Kamaly Harrisové. Narušení se mělo týkat telefonních systémů společnosti Verizon, přičemž FBI i Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost vyšetřují neoprávněný přístup spojený právě s Čínou.
Čínské velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že o konkrétní situaci neví, a dodalo, že se Čína staví proti kybernetickým útokům „ve všech formách“. To však bohužel neodpovídá realitě a dlouholetým zkušenostem řady států, včetně České republiky. Odborníci navíc varují, že odhalené špionážní aktivity jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce a součástí širších a dlouhodobějších snah o zasahování do amerických voleb.
Zdroje:
The Washington Post: Chinese hackers said to have collected audio of American calls
Trump o Tchaj-wanu
Blížící se americké volby neudělaly z Donalda Trumpa pouze cíl čínských hackerů, ale zároveň vyostřily jeho rétoriku vůči Tchaj-wanu. V rozhovoru s podcasterem Joem Roganem obvinil tuto zemi, že ukradla Spojeným státům polovodičový průmysl a neplatí USA za ochranu před možnou invazí. Trumpova politika (nejen) vůči Tchaj-wanu trpí od začátku jeho politického působení značnou nekonzistencí. Ve své první prezidentské kampani v médiích uvažoval, co by Spojené státy získaly, kdyby Tchaj-wan přenechaly Číně. Po svém vítězství si nicméně telefonoval s tehdejší prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen a jeho administrativa podporovala Tchaj-wan například prodejem zbraní.
Spojené státy roku 1979 navázaly diplomatické styky s Čínskou lidovou republikou. S Tchaj-wanem od té doby udržují vztahy neoficiální, jímž dává právní rámec americký federální zákon Taiwan Relations Act, přijatý v témže roce. Ten mimo jiné stanovuje, že Spojené státy jakékoli jiné než mírové snahy o určení budoucnosti Tchaj-wanu považují za ohrožení míru a bezpečí v Tichomoří a jsou pro ně důvodem k vážnému znepokojení. USA se zároveň v mnoha dokumentech, včetně zmíněného zákona, zavázaly Tchaj-wan podporovat – mimo jiné i vojensky.
Zdroje:
American Institute in Taiwan: Taiwan Relations Act
Vesmírný závod 2.0
Ve středu přistáli tři čínští kosmonauti v čínské vesmírné stanici, kde plánují strávit půl roku prováděním experimentů a sběrem dat. Jedná se o jeden ze sta vesmírných startů, které chce Peking do konce letošního roku uskutečnit. ČLR svůj vesmírný program označuje za civilní a plánuje vyslat misi na Měsíc do roku 2030. Spojené státy však tyto kroky vnímají jako hrozbu a mluví o vesmírném závodu s Čínou, přičemž usilují o vyslání vlastních astronautů na Měsíc.
Vesmírné aktivity USA a SSSR, na jejichž počátku stál rozvoj vojenské raketové techniky během druhé světové války, vedly v době studené války k obrovskému vědeckotechnickému pokroku i k rozšíření možností výzkumu a užívání kosmu. Současný technologický vývoj předpokládá, že v dohledné době bude možné využívat nerostné bohatství na Měsíci. Cílem nynějšího vesmírného závodu tak může být získání kontroly nad těmito zdroji. To by pro danou mocnost představovalo velice nákladnou investici, která by jí však poskytla nespornou konkurenční výhodu.
Zdroje:
CCTV: 航天新征程丨建造6人“太空豪宅”！他们让中国“天宫”闪耀太空 BBC: China declares success as its youngest astronauts reach space
Vydlabané dýně v Číně nechceme!
Politbyro Ústředního výboru KS Číny se 28. října kolektivně zamýšlelo, jak z Číny do roku 2035 vybudovat kulturní velmoc. Si Ťin-pching zdůraznil důležitost rozvoje socialismu s čínskými rysy a silného ideologického vedení; je podle něj rovněž nezbytné nadále posilovat, a ještě aktivněji šířit starobylou čínskou kulturu.
Jak toto „silné ideologické vedení“ vypadá, demonstrovaly úřady následně v Šanghaji. Zde zasáhly proti halloweenským oslavám, které, zdá se, dostatečně „nezakořenily v hluboké čínské civilizaci“. Jejich účastníci, kteří v minulém roce šli například za sledovací kamery, testy na covid-19 nebo zcenzurované příspěvky na Weibo, letos zvolili mnohem méně kontroverzní kostýmy, jako je Batman nebo Deadpool. Přesto se jim očividně nepodařilo „vyprávět správně čínský příběh“, jak k tomu často nabádá generální tajemník Si.
Zdroje:
