Článek
Čínská cenzura na zahraničních univerzitách i v galeriích
Sheffield Hallam University ve Velké Británii čelí nařčení, že svým akademickým pracovníkům bránila ve výzkumu nucené práci Ujgurů v Číně. Nařídit ukončení projektu, který vedla profesorka Laura Murphy, měla univerzita v únoru pod dlouhodobým tlakem čínské vlády a toto rozhodnutí odvolala až minulý měsíc poté, co profesorka Murphy pohrozila žalobou pro omezování akademických svobod. Britské vysoké školy se potýkají s vlivem Pekingu dlouhodobě. Čínská strana se snaží omezit výzkum kritický vůči KS Číny a je často úspěšná, mnohé vysoké školy jsou totiž ekonomicky závislé na čínských studentech platících vysoké školné. Tento problém je dlouhodobý a systémový. Již v roce 2017 prestižní nakladatelství Cambridge University Press ve své elektronické databázi blokovalo články kritické vůči čínskému režimu uživatelům, kteří se připojovali z ČLR.
Nátlak se netýká jen akademických, ale i uměleckých svobod. V Thajsku nedávno čínské úřady i thajská policie donutily kurátora výstavy v Bangkok Arts Center opustit zemi, vedení galerie následně z expozice odstranilo „problematické“ předměty včetně tibetské a ujgurské vlajky. Podobnou zkušenost má také exilový umělec Badiucao – zastupitelské úřady ČLR často kontaktují galerie, kde prezentuje svá díla, a žádají jejich stažení. To v roce 2022 požadovalo čínské velvyslanectví i po soukromé pražské galerii DOX, ta však jakékoli zásahy do své práce kategoricky odmítla.
Zdroje:
Guardian: UK university halted human rights research after pressure from China
NYT: A Curator Flees Bangkok After China Deems His Art Show Too Provocative
Seznam Zprávy: Centrum DOX zahájilo výstavu čínského aktivisty Badiucaa
Sinopsis: Cenzura akademické práce v zahraničí (případ Cambridge University Press a incident v Braze)
APEC 2025: Trumpova absence i „zadní vrátka“ v telefonech Xiaomi
Po ostře sledované schůzce Si Ťin-pchinga a Donalda Trumpa americký prezident v předvečer summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) odletěl z Jižní Koreje zpět do Washingtonu, zatímco Si pokračoval v sérii bilaterálních jednání. S kanadským premiérem Markem Carneyem hovořil o zrušení vzájemných cel, investicích do infrastruktury nebo obnově jednání o volném obchodu. Carney přijal čínský rámec „pragmatické a konstruktivní“ spolupráce a společné snahy o budování „inkluzivního mezinárodního systému“. Jinými slovy tak vyměnil přístup k čínskému trhu a investicím za zdrženlivost v kritice lidských práv či porušování mezinárodních norem ze strany Pekingu. Si následně prohlásil, že Kanada konečně „vyjádřila ochotu rozvíjet vztahy správným směrem“. Korejského prezidenta I Če-mjonga pro změnu Si pobavil, když mu předal dva telefony Xiaomi se slovy, že „může zkontrolovat, zda nemají zadní vrátka“. Přestože je s největší pravděpodobností I Če-mjong právě z těchto důvodů nebude využívat, i on dává najevo větší otevřenost a ochotu ke spolupráci s Čínou.
Do třetice se Si v rámci APECu setkal také s japonskou premiérkou Sanae Takaiči. Ta se krátce předtím v Tokiu sešla s Donaldem Trumpem, kde potvrdili americko-japonský rámec pro zajištění dodávek kritických nerostů a vzácných zemin. Takaiči tehdy upozornila, že se Japonsko nachází v nejnapjatějším bezpečnostním prostředí od druhé světové války. Poněkud varovně v tomto kontextu působí Siho ujištění o významu dialogu mezi „blízkými sousedy oddělenými jen úzkým pruhem vody“. Takaiči přesto po schůzce s čínským generálním tajemníkem hovořila o „strategickém a vzájemně prospěšném vztahu“, zároveň však vyjádřila obavy z porušování lidských práv v Číně i jejích aktivit v Jihočínském moři. Jak podotýká spolupracovník Sinopsis Takaši Hosoda, zajištění financí na plánované zvýšení japonských obranných výdajů zůstává stále nevyřešené, o to důležitější podle něj bude posilovat spolupráci s podobně smýšlejícími partnery – včetně České republiky – při vyvažování rostoucího čínského vlivu v regionu.
Zdroje:
The Guardian: Xi Jinping’s moment and whirlwind diplomatic tours: key takeaways from the Apec summit in South Korea
The New York Times: That Time When China’s Leader Joked About Espionage
The Globe and Mail: Canada-China relations are about more than business
Kuomintang a demokracie v Rusku
Největší tchajwanská opoziční strana Kuomintang si nedávno za svou předsedkyni zvolila Čeng Li-wen, která jako silný hlas radikálního křídla strany prosazuje posílení dialogu s ČLR založeného na společné čínské identitě. Tento týden předsedkyně upoutala pozornost zahraničních médií rozhovorem pro německou stanici Deutsche Welle, v němž prohlásila, že ruský prezident Vladimir Putin není diktátor, protože byl zvolený v demokratických volbách. K tomuto výroku se dostala během úvah, že Tchaj-wan může skončit jako druhá Ukrajina kvůli provokacím současné vládní Demokratické pokrokové strany (DPP). V případě Ukrajiny pak bylo podle Čeng spouštěčem války východní rozšiřování NATO.
Za výroky předsedkyně se již postavil předseda legislativního klubu KMT Fu Kchun-čchi a proruské postoje se začínají ozývat i z jiných částí strany. Tento nečekaný příklon k Rusku je pravděpodobně dalším stupněm radikalizace strany, jež se snaží vymezit vůči vládní DPP, která dlouhodobě staví svou zahraniční politiku na budování vztahů se západními demokratickými státy, především USA. K viditelnému posunu v rétorice KMT došlo především během letošních odvolacích voleb, během nichž se straně podařilo ustát pokus o odvolaní zhruba třetiny jejích zákonodárců.
Zdroje:
Liberty Times: 傅崐萁讚「普廷非獨裁者」是嶄新講法 網酸爆：哪有花蓮獨裁
Sinopsis: Politická polarizace na Tchaj-wanu sílí
Chow Hang-tung a právní boj ve stále méně svobodném Hongkongu
Hongkongský soud zamítl návrh na zrušení obvinění aktivistky Chow Hang-tung, jedné z organizátorek každoročních vigilií k uctění obětí masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Třicet let se těchto vzpomínkových akcí v hongkongském Victoria Parku účastnily ročně desetitisíce až statisíce lidí, kteří zapalovali svíčky za padlé, zpívali písně a skandovali prodemokratická hesla. Během jedné z vigilií byl v parku vztyčen i Sloup hanby, znázorňující těla v agónii, s nápisem na podstavci: „Staří nemohou zabíjet mladé navždy“. V roce 2020 však byly vzpomínkové akce zakázány s odkazem na proticovidová opatření. V následujících letech prostor Victoria Parku střežily tisíce policistů a již tři roky po sobě se zde v době výročí 4. června koná gastronomický festival představující speciality z různých čínských provincií.
Chow byla spolu s dalšími členy organizace Hong Kong Alliance in Support of Patriotic Democratic Movements of China původně obviněna z působení jako zahraniční agentka. To odmítla, stejně jako požadavek úřadů na poskytnutí informací, za což byla později odsouzena. V letošním roce však soud toto rozhodnutí zrušil s odůvodněním, že obžaloba nepředložila dostatečné důkazy. Toto vzácné vítězství, kdy hongkongská justice vzdorovala tlaku čínské vlády prosazovat státní bezpečnost na úkor právního státu, však zastínilo současné soudní slyšení. Chow, která zůstává ve vazbě kvůli dalším obviněním podle zákona o státní bezpečnosti, označila své výzvy k ukončení vlády jedné strany za legitimní vyjádření politického přesvědčení. Obžaloba naopak tvrdí, že jakýkoli čin či projev směřující k ukončení vedení Komunistické strany Číny je v rozporu s čínskou ústavou.
Zdroje:
Hong Kong Free Press: Hong Kong court rejects Tiananmen activist Chow Hang-tung’s bid to have subversion charge quashed
Oxford Human Rights Hub: National Security Laws from a Common Law Perspective: Insights from the Recent Triumph of Hong Kong Alliance in Support of Patriotic Democratic Movements of China
The New York Times: Hong Kong Remembered the Tiananmen Massacre, Until it Couldn’t
Sinopsis: Poslední dnové Hongkongu
