Článek
Americký zásah ve Venezuele testuje čínské ambice a limity vlivu
V sobotu 3. ledna provedly Spojené státy speciální operaci, během níž zaútočily na klíčové vojenské cíle ve Venezuele, následně zadržely prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a převezly je do New Yorku k soudnímu řízení. Donald Trump krok zdůvodnil dlouhodobými obviněními Madura z účasti na drogovém obchodě, korupce a porušování lidských práv, přičemž operaci označil za nutnou k obnovení stability v regionu a ochraně amerických zájmů včetně těch energetických. Čínské ministerstvo zahraničí zásah okamžitě odsoudilo jako hrubé porušení suverenity a mezinárodního práva. Nejvyšší čínský diplomat Wang I zdůraznil, že „žádná země nemůže vystupovat jako světový policista ani soudce“. V neděli Peking vyzval USA, aby okamžitě propustily Madura a zastavily „snahy o podkopání venezuelské vlády“. Pozornost budí také to, že se čínská delegace setkala s Madurem jen krátce před americkou operací.
Čína má ve Venezuele rozsáhlé zájmy, včetně půjček i investic ve výši desítek miliard dolarů, zejména v ropném sektoru, infrastruktuře a energetice. Loni do Číny směřovalo až 80 % venezuelského ropného exportu, což však na druhé straně představovalo jen asi 4 % čínského dovozu. Peking zároveň Venezuele dodal zbraně a systémy protivzdušné obrany, například radary JY-27, které však při americkém zásahu zjevně selhaly. Událost tak vyvolává otázky ohledně čínských ambicí v Latinské Americe i vůči Tchaj-wanu. USA se snaží omezit čínský vliv na západní polokouli, jak dokazuje tlak na prozatímní venezuelskou vládu viceprezidentky Rodríguezové, aby vyhostila oficiální poradce z Číny, Kuby, Íránu a Ruska. Zároveň však dál oslabují již tak křehký mezinárodní řád, který Peking může odrazovat od podobného kroku v Tchajwanské úžině. Analytici se nicméně shodují, že ČLR se k tomuto kroku neuchýlí, dokud si nebude jistá úspěchem. Nadále tak bude spoléhat především na ekonomický, diplomatický a psychologický tlak — včetně nedávného demonstrativního vojenského cvičení.
Zdroje:
Ministerstvo války USA: Trump Announces U.S. Military's Capture of Maduro
Ministerstvo zahraničních věcí ČLR: 外交部发言人就美国强行控制委内瑞拉总统马杜罗夫妇答记者问
South China Morning Post: China’s Wang Yi accuses US of playing ‚international policeman‘ in Venezuela
The New York Times: U.S. Pressures Venezuela to Expel Official Advisers From China, Cuba, Iran and Russia, Officials Say
Vojenská cvičení i kybernetické útoky proti Tchaj-wanu
Úřad pro národní bezpečnost na Tchaj-wanu tento týden zveřejnil data, podle nichž počet kybernetických útoků na Tchaj-wanu meziročně vzrostl o 6 % oproti roku 2024 a o celých 113 % v porovnání s rokem 2023. Útoky přichází z Čínské lidové republiky, směřují zejména na kritickou infrastrukturu včetně nemocnic a záchranných služeb a kulminují v době vojenských cvičení Čínské lidové osvobozenecké armády či významných politických událostí na Tchaj-wanu. Kybernetické útoky jsou příkladem hybridní války, kterou proti tomuto ostrovnímu státu vede Čínská lidová republika. Dalším prvkem jsou i stále intenzivnější vojenská cvičení, z nichž poslední probíhalo na přelomu roku a během dvou dnů při nich ČLOA Tchaj-wan obklopila z pěti stran a střílela ostrými střelami. Vojenská cvičení včetně tohoto posledního též doprovází čím dál agresivnější rétorika vůči Tchaj-wanu včetně dehumanizace tchajwanských politiků.
Čínská lidová republika Tchaj-wan nikdy nespravovala, snaží se jej nicméně dostat pod svou kontrolu pomocí široké škály metod. Jednou z nich je snaha přesvědčit mezinárodní společenství, že „Tchaj-wan byl vždy čínský“. Tento diplomatický nátlak úzce souvisí s neustále se stupňující agresivitou včetně cílených kybernetických útoků na tchajwanskou infrastrukturu a stále intenzivnějších vojenských cvičení. Zatímco světu se Čína snaží tvrdit, že na vojenskou agresi má právo, tchajwanské obyvatelstvo mají cvičení zastrašit a demoralizovat. Čína zároveň systematicky posouvá hranice své přítomnosti blíže k Tchaj-wanu, čímž podrývá schopnost tchajwanské armády účinně se bránit. Cílem aktivit ČLR je jednak svou agresivitu vůči Tchaj-wanu legitimizovat před mezinárodním společenstvím, maximálně snížit možnost Tchaj-wanu sám sebe reprezentovat a zároveň podlomit vůli tchajwanských občanů obhajovat vlastní nezávislost. Případná agrese ČLR vůči Tchaj-wanu by měla dalekosáhlé následky pro celý svět a nejlepším způsobem, jak se jí vyhnout, je začlenit Tchaj-wan do mezinárodních struktur a chovat se k němu stejně jako ke každé jiné zemi.
Zdroje:
Reuters: Chinese cyberattacks on Taiwan infrastructure averaged 2.6 million a day in 2025, report says
Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny
Čína se snaží získat Jižní Koreu na „správnou stranu historie“
Jihokorejský prezident I Če-mjong tento týden zakončil svou čtyřdenní návštěvu Čínské lidové republiky, během níž se již podruhé za poslední dva měsíce setkal s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem. Obě strany podepsaly řadu dohod v oblasti technologií, obchodu či kulturních výměn, kde se Jižní Korea snažila dosáhnout uvolnění neoficiálního zákazu dovozu K-popu do ČLR, který Peking zavedl v roce 2017 v reakci na rozmístění amerického protiraketového systému THAAD na jihokorejském území.
Navzdory tomu není ekonomická spolupráce pro ČLR hlavní motivací současného nezvykle intenzivního sbližování s Jižní Koreou. Peking se především snaží posílit regionální vazby v reakci na probíhající konfrontaci s Japonskem. Si vyzval I Če-mjonga, aby „stál pevně na správné straně historie a činil správná strategická rozhodnutí“ a připomenul společné „vítězství proti japonskému militarismu“ v druhé světové válce. Tento narativ podpořil i jihokorejský prezident, když se v Šanghaji zúčastnil vzpomínkové akce v sídle bývalé korejské exilové vlády z let 1910-1945, kdy byla Korea okupována Japonskem. Zároveň si však Jižní Korea zachovává opatrnost: Spojené státy zůstávají jejím klíčovým bezpečnostním partnerem, na jejím území je v současnosti přibližně 28 500 amerických vojáků jako součást obrany proti KLDR. Prezident I Če-mjong má také v průběhu tohoto měsíce navštívit i Japonsko, kde se setká s premiérkou Sanae Takaiči.
Zdroje:
The Diplomat: South Korea’s President Lee Meets China’s Xi
Politico: South Korean president visits China
Novoroční zadání pro propagandu: zpomalující ekonomika
Zpomalující čínská ekonomika se stala tématem každoročního celostátního zasedání vedoucích propagandy. Člen Stálého výboru politbyra komunistické strany Cchaj Čchi, který má na starosti propagandu v ČLR, vyzval své podřízené, aby „zařídili hladký start nové pětiletce“. Cchaj dále zmínil, že čínská média musí dobře odvádět svoji práci, zaměřit se na ekonomiku a „reagovat na náladu veřejnosti a vést veřejné mínění“. V neposlední řadě Cchaj volal po zpřísnění kontroly čínského kyberprostoru a aktivnějšímu šíření „čínského příběhu“ v zahraničí „pravdivým a srozumitelným způsobem“.
Jde již o třetí konferenci v řadě, na níž Cchaj apeloval na čínské propagandisty, aby stav čínského hospodářství prezentovali v pozitivním světle. Současný čínský režim opírá svou legitimitu o ekonomický růst a prosperitu. Výhledy tamního hospodářství do roku 2026 ale nejsou příliš příznivé. Letos skončí řada státních dotací na spotřební zboží, které měly za úkol zvýšit nízkou spotřebu. Od ledna končí také výjimka ze zdanění elektromobilů, které loni zaznamenaly značný nárůst prodejů. Analytici nicméně spekulují, že tento růst byl do značné míry tažen snahou spotřebitelů pořídit si vůz ještě před plánovaným zdražením, a pro letošní rok proto očekávají pokles poptávky. Čínské hospodářství se také nadále potýká s následky krize na trhu s nemovitostmi, která trvá již od roku 2020, a nezaměstnaností mladých. Výroky o ekonomice z letošní propagandistické konference naznačují, že ani strana neočekává zlepšení ekonomické situace a snaží se tak předejít tomu, aby se ekonomické problémy promítly do politické roviny.
Zdroje:
Think China: China’s economy is heading for a rough 2026
CCTV: [视频]全国宣传部长会议在京召开 蔡奇出席并讲话
