Článek
Politika a princip v Mnichově
Letošní Mnichovská bezpečnostní konference v českých médiích rezonovala především kvůli vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia nebo vyhrocené debatě českého šéfa diplomacie Petra Macinky s Hillary Clintonovou a Radosławem Sikorským. Na okraji konference se Macinka dále sešel i se svým čínským protějškem, ministrem Wang Im, se kterým se loni při stejné příležitosti setkal i předchozí ministr zahraničí Jan Lipavský. Macinka podle českého MZV otevřel otázku víz pro občany ČR, kteří jako jedni z mála nemohou cestovat do Čínské lidové republiky bezvízově. Dále jednal o možnosti obnovení přímého leteckého spojení do Šanghaje. Čínský ministr ocenil snahu české strany o zlepšení česko-čínských vztahů a zároveň vyjádřil naději, že česká vláda bude „důsledně dodržovat princip jedné Číny“, jehož součástí je uznání Tchaj-wanu jako „nedělitelné součásti“ čínského území. Česká vláda dlouhodobě, stejně jako většina dalších demokratických vlád, zastává vlastní „politiku jedné Číny“, která uznává ČLR jako jediného legitimního představitele Číny, k otázce Tchaj-wanu a jeho vztahu k „jedné Číně“ se však nevyjadřuje.
Ministr Wang I se sešel i se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou, který čínského ministra pozval na návštěvu Kyjeva. Takovou nabídku Wang I blíže nekomentoval, ale přislíbil Ukrajině více humanitární pomoci. Na Ukrajinu se v debatě s Wang Im ptal i předseda bezpečnostní konference Wolfgang Ischinger, který chtěl od čínského ministra slyšet, co může Čína pro ukončení války udělat. Odpověď, že by mohl Peking přestat Rusko v jeho válce podporovat, samozřejmě nezazněla.
Zdroje:
MZV ČLR: 王毅会见捷克副总理兼外长马青卡
Reuters: Ukraine's foreign minister says China could help end the war, invites counterpart to Ukraine
EU omezuje přístup ČLR k vědeckým fondům
Brusel zavádí nová kritéria, která omezují přístup čínských entit k fondům Horizon Europe. Jedná se o nejvýznamnějším unijní program na podporu výzkumu s rozpočtem přes 2,2 bilionu korun. Zavedená omezení Unie zdůvodňuje obavami z krádeže evropských patentů a narušení bezpečnosti EU. Instituce kontrolované či sídlící v ČLR se tak nově nemohou ucházet o podporu výzkumu v klíčových oborech jako AI, čipy, kvantové či biotechnologie, telekomunikace a zdravotnictví. Instituce přímo spadající pod čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií jsou z programu zcela vyloučeny.
Horizon Europe je snahou Evropské unie zvýšit konkurenceschopnost kontinentu v oblasti inovací. O jejím poklesu svědčí propad podílu EU na celosvětovém počtu nových patentů – ten se mezi lety 2012 a 2022 snížil z téměř 25 % na 15,9 %. Za poklesem mimo jiné stojí rostoucí konkurence z Asie v čele s ve výzkumu dominující ČLR, která podle prestižního australského think tanku ASPI globálně vede ve výzkumu 66 ze 74 světových nejvýznamnějších technologií. Omezení čínských aktérů v programu Horizon je reakcí na problematické aspekty tamního výzkumu, konkrétně dlouhou historii krádeží zahraničního duševního vlastnictví a propojenost čínské vědy se státními bezpečnostními a vojenskými složkami. Ve zdůvodnění omezení EU konkrétně zmiňuje čínskou strategii vojensko-civilní fúze, která v praxi stírá rozdíly mezi civilním a vojenským výzkumem. Dále pak třeba čínský zákon o kyberbezpečnosti, který ukládá poskytovatelům online služeb povinnost sdílet veškeré informace o uživatelích se státními orgány. Nová omezení se snaží předejít tomu, aby evropské prostředky podporovaly výzkum, který ve finále prohloubí zranitelnost Bruselu vůči Pekingu.
Zdroje:
European Commission - Horizon Europe Work Programme 2026-2027, THE EU RESEARCH& INNOVATION PROGRAMME 2021 – 27
Novoroční úzkosti a fobie
Čínská správa kyberprostoru, hlavní orgán pro kontrolu internetu, zahájila speciální kampaň s úkolem „vytvořit slavnostní a harmonické online prostředí před Svátky jara“ (také nazývanými lunární Nový rok). Důležitým cílem kampaně bylo potlačit „propagaci postojů mířících proti manželství“, stejně jako obsahu zesilujícího „fobii z manželství“ (婚姻恐惧) a „úzkost z rození dětí“ (生育焦虑), které se šíří společností navzdory tomu, že už prosincové Ústřední zasedání k ekonomické práci jasně doporučilo podporovat pozitivní přístup k manželství a rodičovství a zároveň stabilizovat porodnost. Nízká porodnost představuje pro Čínu dlouhodobou výzvu a ve stárnoucí populaci rychle klesá podíl ekonomicky aktivních obyvatel.
Čínští představitelé zároveň doufají, že letošní mimořádně dlouhé novoroční volno povzbudí domácí ekonomiku, která se už delší dobu potýká s nízkou domácí spotřebou. K tomu mají přispět i filmové blockbustery uváděné tradičně právě během svátků. Na jednom z nich spojil síly jeden z nejvýraznějších režisérů čínské kinematografie Čang I-mou se spíše nováčkem v této oblasti – Ministerstvem státní bezpečnosti. Snímek sleduje tým státní bezpečnosti, který „účinně čelí hanebným činům zahraničních špionážních a zpravodajských agentur“. Film plný šílených honiček v ulicích, dronů i datových válek podle agentury Xinhua „přesně odráží operační realitu státních bezpečnostních složek“ a měl by prohlubovat povědomí o státní bezpečnosti u široké veřejnosti.
Zdroje:
Ministerstvo státní bezpečnosti: 《惊蛰无声》背后的誓言铮铮
Rossumovi univerzální roboti s čínskými rysy
Během novoročního galavečeru, sloužícího tradičně jako přehlídka technologických úspěchů a ambicí země, na sebe pozornost strhli humanoidní roboti předvádějící parkour či salta o zeď. Šlo o výrazně pokročilejší demonstraci než loni a symbol rychlého nástupu robotiky do čínského mainstreamu. V uplynulých týdnech zároveň řada čínských firem spustila nové modely umělé inteligence — od agentních systémů usnadňujících práci přes specializované modely pro zdravotnictví až po generátory hudby a videa. Pravděpodobně největší rozruch i za hranicemi Číny vyvolal video model Seedance 2.0 od společnosti ByteDance – majitele TikToku. Jeho hyperrealistické klipy zaplavily internet a znovu otevřely otázku dopadu na Hollywood a globální kreativní průmysl vůbec.
Už loni v lednu vyvolal jazykový model společnosti DeepSeek, konkurující špičce americké AI za zlomek ceny, přirovnání ke „Sputnik momentu“. Americký a čínský AI ekosystém přitom zůstávají nadále částečně propojené — přes čipy Nvidia, dodavatelské řetězce i mobilitu talentů — současně však rychle roste rivalita a technologická fragmentace. Pokročilá robotika a aplikovaná umělá inteligence slibuje vyšší produktivitu, nižší náklady a transformaci průmyslu, ale současně jde o technologie s dvojím využitím, které vedle civilních aplikací nacházejí i uplatnění v armádě a bezpečnostních složkách. Svět se tak století od vydání Čapkova R.U.R. nebezpečně přibližuje křižovatce mezi utopií technologického blahobytu a dystopií militarizovaných strojů a ztráty lidské kontroly.
Zdroje:
The Guardian: China’s dancing robots: how worried should we be?
Technology Review: What’s next for Chinese open-source AI
Trumpův obchodní deal s Tchaj-wanem
Administrativa Donalda Trumpa uzavřela s Tchaj-wanem obchodní dohodu, podle níž Tchaj-wan odstraní nebo sníží 99 % celních bariér. Většina jeho exportu do USA bude pak nově podléhat clu ve výši 15 % namísto původně hrozících 32 %. Spojené státy jsou závislé na dovozu čipů z Tchaj-wanu a tato dohoda má přispět ke snížení jejich obchodního deficitu, mimo jiné díky plánovaným investicím tchajwanských firem do výroby čipů v USA. Tchaj-wan slibuje investovat 250 miliard dolarů do amerického průmyslu a poskytne další úvěrové garance pro tchajwanské firmy v USA, zatímco USA nabídnou Tchaj-wanu preferenční přístup v některých obchodních otázkách. Dohoda má prohloubit ekonomické vazby mezi oběma státy, usnadnit americký export na Tchaj-wan a podpořit rozvoj pokročilých technologií. Tchaj-wan však zdůrazňuje, že jeho klíčový výzkum i nejpokročilejší výroba zůstanou na ostrově.
Donald Trump má k Tchaj-wanu značně komplikovaný vztah. Na jednu stranu jej podporuje, jindy ovšem spekuluje, jak jej využít při jednáních s Čínou. Letos se hodlá setkat s generálním tajemníkem KS Číny Si Ťin-pchingem, zve Čínu do své Rady míru a americká Národní obranná strategie již nezmiňuje ČLR jako hlavního strategického soupeře. Na druhou stranu však Trumpova administrativa schválila prodej zbraní Tchaj-wanu v rekordní výši, zatímco na čínské zboží uvaluje vysoká cla. Nekonzistentní politika, která podléhá změnám odrážejícím aktuální Trumpovu rozpoložení, vede k poklesu důvěry v americko-tchajwanské vztahy a zvyšuje riziko, že obchodní dohodu bude napadat tchajwanská opozice či že o ní ČLR bude šířit dezinformace, což v konečném důsledku může vztahy obou zemí dále poškodit.
Zdroje:
