Hlavní obsah

Čína a svět tento týden: Tři muži v Šen-čenu

Foto: Sinopsis s využitím ChatGPT

Přelomové setkání, historický okamžik, světová stabilita. Si, Trump a Putin nešetřili superlativy, konkrétními závazky už o poznání více.

Článek

Si, Trump a Putin: poněkud vágní „přelomové setkání“

Vysoce sledovanou událostí letošního summitu APEC, která samotné jednání hospodářského fóra částečně zastínila, bylo historicky první trojstranné jednání Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Prezidenti během zhruba devadesátiminutového „přelomového“ setkání, kde podle slov Donalda Trumpa „psali historii“, diskutovali mimo jiné o kontrole jaderného zbrojení. Ve společném čtyřbodovém prohlášení se zavázali k dialogu o snižování jaderných rizik a nešíření jaderných zbraní, konkrétní cíle ani harmonogram však nepředstavili. Právě otázka jaderného odzbrojení je přitom pro Peking citlivá a mohla být jedním z důvodů, proč svou účast na summitu potvrdil až jako poslední, několik dní po Washingtonu a Moskvě. Čína se dlouhodobě odmítá zapojit do třístranných jednání o omezení jaderných arzenálů s poukazem na to, že její zásoby jsou výrazně menší než americké a ruské. Dostatečně vágní formulace společného prohlášení však Pekingu umožňuje přihlásit se k dialogu o jaderné bezpečnosti, aniž by se zavázal k omezení vlastního arzenálu, který nadále rozšiřuje.

Ve společném prohlášení se prezidenti rovněž vyslovili pro „reformu OSN“. Pro Peking jde o dlouhodobou prioritu: Čína zdůrazňuje ústřední roli OSN v mezinárodním systému, zároveň však usiluje o přetváření pravidel jejího fungování. Prosazuje větší zastoupení rozvojových zemí, ale také posílení státní suverenity na úkor mezinárodních mechanismů ochrany lidských práv či větší vliv na tvorbu pravidel pro nové technologie. S Ruskem v OSN pak dlouhodobě diplomaticky spolupracuje. Čínské odvolávání se na mezinárodní právo je přitom selektivní: Peking například odmítá respektovat rozhodnutí arbitrážního tribunálu z roku 2016, který označil jeho rozsáhlé nároky v Jihočínském moři za neslučitelné s Úmluvou OSN o mořském právu. Přímo pro Putina pak jako by byl formulován další bod společné deklarace, podle něhož Mezinárodní trestní soud a podobné instituce nesmějí zneužívat své pravomoci. Právě Mezinárodní trestní soud přitom v roce 2023 vydal na ruského prezidenta zatykač kvůli podezření z válečných zločinů souvisejících s deportacemi ukrajinských dětí.

Zdroje:

Vřelá gesta na pozadí tvrdého boje o technologickou převahu

Vedle trojstranného jednání přitahovaly v Šen-čenu pozornost také vztahy mezi Si Ťin-pchingem a Donaldem Trumpem. Čínský vůdce amerického prezidenta po příletu osobně přivítal na letišti a oba státníci se dokonce objali, což je u Si Ťin-pchinga nezvyklý projev náklonnosti. Si tak Trumpovi oplatil zářijové přivítání na letecké základně Joint Base Andrews během své návštěvy Spojených států. Vřelá gesta a vzájemné projevy uznání odrážejí snahu obou stran udržet dialog, který letos pomohl alespoň dočasně zmírnit obchodní napětí. Trump a Si se letos setkali již potřetí, navzdory diplomatické vstřícnosti však zásadní rozpory mezi oběma zeměmi přetrvávají. Vedle sporů o cla, vzácné zeminy či Tchaj-wan jde především o soupeření v oblasti pokročilých technologií, které obě strany stále výrazněji spojují s národní bezpečností.

Právě čipy Nvidia jsou jedním z nejcitlivějších bodů vzájemných vztahů. Washington v minulých dnech zpřísnil pravidla, která mají zabránit čínským firmám získávat pokročilé procesory nejen přímým nákupem, ale také přes datacentra ve třetích zemích. Spor zesílila aféra kolem nyní již bývalého šéfa Nvidie Jensena Huanga a podezření, že firmy napojené na jeho někdejší milenku Alice Huang pomáhaly obcházet americká vývozní omezení a dodávat čipy do Číny. Jensen Huang má 1. prosince vypovídat před třemi výbory amerického Kongresu, které se chtějí ptát jak na možné zpravodajské vazby, tak na to, zda Nvidia dostatečně chránila citlivé technologie. Spor o AI čipy a technologie se tak stále více stává zkouškou toho, kde obě země nakonec nastaví hranici mezi obchodem a národní bezpečností.

Zdroje:

Stařešinové Kuomintangu sní o sjednocení s Čínou

Zatímco se Tchaj-wan připravuje na komunální volby, skupina stařešinů opozičního Kuomintangu (KMT), kteří stále sní o návratu do Číny, veřejně představila svou představu o sjednocení ostrova s ČLR během příštích deseti let. Podle jejich návrhu by se už v roce 2027 mělo konat referendum o zahájení jednání s Pekingem, o rok později by měl KMT vyhrát prezidentské volby a následně by mělo dojít k ekonomické integraci a zavedení společné měny. Do roku 2036 by pak mělo být na stole politické sjednocení, mimo jiné podle modelu „jedna země, dva systémy“. Akce se účastnili i vlivní veteráni KMT včetně bývalého předsedy parlamentu Wang Ťin-pchinga. Současné vedení strany se od iniciativy distancovalo s tím, že nejde o její oficiální politiku.

Podobné veřejné úvahy o sjednocení s ČLR jsou na Tchaj-wanu politicky kontroverzní a poukazují na dlouhodobé rozpory uvnitř KMT ohledně vztahů s Pekingem. Zatímco předsedkyně strany Čeng Li-wen prosazuje užší vztahy s Čínou, část regionálních politiků zastává umírněnější postoje. KMT navíc před komunálními volbami 28. listopadu nemá jisté vítězství ani ve svých tradičních baštách. V Nové Tchaj-peji některé průzkumy ukazují náskok kandidátky vládní Demokratické pokrokové strany (DPP), zatímco v tradičně „modré“ Tchaj-peji se souboj současného starosty za KMT s kandidátem DPP téměř vyrovnal. Případná ztráta obou největších měst by mohla dále prohloubit vnitrostranické spory před prezidentskými volbami v roce 2028.

Zdroje:

Čína a ASEAN: Propojené ekonomiky, sporné vody

Čínský premiér Li Čchiang na summitu ASEAN v Manile vyzval k prohloubení spolupráce Číny se státy jihovýchodní Asie v oblasti průmyslových a dodavatelských řetězců. V návaznosti na loni aktualizovanou dohodu o volném obchodu chce Peking posílit vzájemné hospodářské vazby také prostřednictvím slaďování pravidel a technických standardů. Pro Čínu jde o důležitou otázku – řada nadnárodních společností totiž přesouvá část výroby z ČLR do jihovýchodní Asie ve snaze snížit svou závislost na čínské ekonomice. Pokud však nové výrobní závody zůstanou napojené na čínské dodavatelské řetězce, samotný přesun výroby nemusí vést k omezení závislosti na čínských součástkách a technologiích.

Zatímco ekonomické propojování regionu pokračuje, bezpečnostní napětí přetrvává. Číně a ASEANu se ani po letech jednání nepodařilo dosáhnout dohody o kodexu chování v Jihočínském moři. Přestože se strany předběžně shodly na zhruba 80 procentech návrhu, sporná zůstává mimo jiné jeho právní závaznost. Čína si nárokuje téměř celé Jihočínské moře a její pobřežní stráž se v posledních letech opakovaně střetává s filipínskými plavidly. Prosazování těchto teritoriálních nároků zapadá do širšího Si Ťin-pchingova konceptu „velkého obrození čínského národa“, jehož součástí je mimo jiné také snaha Pekingu o sjednocení s Tchaj-wanem.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz