Článek
Evropa chystá tvrdší odpověď na čínský exportní tlak
Dílčí dohoda o omezení čínského vývozu hybridních automobilů, o níž jsme psali minulý týden, evropské obavy zdaleka nerozptýlila. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen po summitu Evropské rady 15. a 16. října označila obchodní nerovnováhu s Čínou za strukturální a neudržitelnou: obchodní deficit dosáhl v roce 2025 přibližně 360 miliard eur. Pozornost se nyní obrací zejména k chemickému a strojírenskému průmyslu, Unie zároveň připravuje podstatně širší arzenál nástrojů. V prosinci má Komise představit iniciativu DiversifyEU, která má omezit kritickou závislost evropských firem na jediném dodavateli a zavést mechanismus solidarity pro členské státy či odvětví vystavené hospodářskému nátlaku nebo odvetě. V návaznosti na nedávný francouzsko-německý návrh má vzniknout také nový nástroj umožňující EU rychle omezit přístup na jednotný trh, pokud to bude vyžadovat ochrana evropských zájmů. Neobvykle jednotný postup evropských zemí už vyvolal ostrou reakci Pekingu: čínské ministerstvo obchodu varovalo, že EU by neměla podceňovat odhodlání a schopnost Číny hájit vlastní zájmy.
Evropský jednotný trh je jednou z nejsilnějších pák Unie vůči Pekingu. Čínská ekonomika je stále výrazně závislá na zahraniční poptávce: ve třetím čtvrtletí sice vzrostla meziročně o 4,5 procenta, růst však táhl především export, zatímco domácí spotřeba zůstává slabá a vleklá realitní krize dál podkopává důvěru domácností. Přístup na jeden z největších a nejbohatších spotřebitelských trhů světa proto představuje pro Čínu významnou hodnotu – a EU má důvod jej důsledněji podmiňovat dodržováním pravidel hospodářské soutěže. Pro Česko je tento vývoj zvlášť důležitý. V posledních dvou desetiletích výrazně přibylo oblastí, v nichž se česká komparativní výhoda překrývá s čínskou; patří mezi ně například 3D tiskárny či převodovky, kde české firmy čelí přímé čínské konkurenci. Ještě výraznější je tento překryv v případě Německa, což českou zranitelnost dále zvyšuje: směřuje tam přes 30 procent českého vývozu zboží. Tvrdší evropský postup vůči čínským obchodním praktikám tak pro Česko není abstraktní bruselskou agendou, ale stále více otázkou ochrany vlastní konkurenceschopnosti.
Zdroje:
South China Morning Post: China warns EU not to ‚fantasise‘ on trade approach as Brussels confirms new ‚kill switch‘
Trading Economics: China Exports YoY
Čínské výhrůžky a peníze vyostřují spor s Filipínami
Vztahy mezi Čínou a Filipínami se v uplynulém týdnu dále vyostřily poté, co čínský velvyslanec v Manile Ťing Čchüan prohlásil, že pokud by Peking chtěl proti Filipínám použít sílu, mohl by „snadno zvítězit“. Reagoval tak na ministra obrany Gilberta Teodora, který Čínu kvůli jejímu postupu v Jihočínském moři označil za hlavního „potížistu“ jihovýchodní Asie. Prezident Ferdinand Marcos Jr. označil Ťingova slova za výhrůžku a Manila si velvyslance předvolala. Čínské ministerstvo zahraničí se od jeho výroku nedistancovalo; naopak vyzvalo Filipíny, aby „držely na uzdě nezodpovědné výroky a jednání některých politiků“ (切实约束个别政客不负责任的言行). Podobnou formulaci má Peking v oblibě – zazněla například i po návštěvě tchajwanské viceprezidentky Hsiao Bi-khim v Praze v roce 2024 – a odráží autoritářskou představu čínského vedení o disciplinaci jednotlivých politiků.
Spor má zároveň výrazný vnitropolitický rozměr. Během impeachmentového procesu s viceprezidentkou Sarou Duterte se objevilo podezření, že společnost ovládaná jí a jejím manželem obdržela přes pět milionů dolarů od subjektů z ČLR. Případ nyní prověřují filipínské bezpečnostní složky; Duterte obvinění odmítá jako politicky motivované. Podezření je citlivé i proto, že finanční pobídky a kooptace politických a ekonomických elit patří mezi metody spojované s čínskými vlivovými operacemi v zahraničí. Marcos proto možné zapojení čínských peněz označil za otázku národní bezpečnosti.
Zdroje:
Čínské MZV: 2026年10月19日外交部发言人毛宁主持例行记者会
Válka na Ukrajině mění čínský přístup k dronům
Čína tento týden upravila exportní pravidla pro drony a související technologie. Nový režim, který začne platit 18. listopadu, vyžaduje povolení pro vybrané autopiloty, komunikační zařízení a výkonnější bezpilotní systémy schopné například letu mimo dohled operátora nebo doletu přes 300 kilometrů. Současně ale zavádí jednodušší registrační a obecné licence pro část standardního civilního obchodu. Ministerstvo obchodu změnu vysvětluje dvojím využitím dronů a rychlým technologickým vývojem: některé systémy, které byly dříve považovány za pokročilé, se podle něj mezitím staly běžným spotřebním zbožím. Peking se tak snaží lépe kontrolovat citlivé technologie a zároveň neomezit jeden z nejúspěšnějších čínských technologických exportů.
Význam těchto technologií naplno ukázala válka na Ukrajině. Studie washingtonského think-tanku CSIS založená na více než devadesáti čínských vojenských a průmyslových zdrojích popisuje, jak čínská armáda zkušenosti z bojiště analyzuje a následně je promítá do výcviku, vývoje i zakázek. Čínští experti sledují masové nasazení levných dronů, elektronický boj, FPV systémy s optickými vlákny, námořní drony i vzdálené útoky na letiště a logistiku. Novými pravidly tak Peking získává přesnější kontrolu nad šířením strategických technologií.
Zdroje:
Čínské ministerstvo obchodu: 商务部 海关总署 中央军委装备发展部公告2026年第49号 公布优化调整无人机相关物项出口管制措施的决定
Čínské ministerstvo obchodu: 商务部新闻发言人就优化调整无人机相关物项出口管制措施答记者问
Další exportní kontroly, tentokrát na AI
Změny exportních kontrol se netýkají jen dronů. Čínské ministerstvo obchodu a ministerstvo vědy a technologií navrhly zařadit také 23 technologií umělé inteligence na seznam technologií s omezeným či zakázaným vývozem. Návrh zahrnuje velké jazykové modely, AI agenty, výpočetní clustery, návrh čipů i technologie pro hledání zranitelností. Právě systémy schopné autonomně vytvářet nebo upravovat škodlivý kód by měly podléhat nejpřísnějšímu režimu. Do 15. listopadu probíhá veřejná konzultace, už nyní však musí firmy plánované transfery dotčených technologií předem registrovat. Regulace míří především na samotné know-how, například tzv. váhy modelů, zdrojový kód nebo možnost provozovat technologii samostatně v zahraničí. Běžné využívání čínských AI služeb na dálku má naopak zůstat podstatně volnější a technologie již zveřejněné jako open source nebo v odborné literatuře mají být z režimu vyňaty.
Peking se tak snaží skloubit dva protichůdné cíle. Čínské modely, především od DeepSeeku a Alibaby, získávají v zahraničí uživatele díky nízkým cenám a otevřenějšímu přístupu ve srovnání s řadou amerických konkurentů. To Číně pomáhá budovat vlastní technologický ekosystém a vliv na globální pravidla AI. Současně ale vláda nechce ztratit kontrolu nad nejpokročilejším domácím know-how v době stále ostřejší technologické soutěže s Washingtonem. Návrh proto umožňuje dál šířit používání čínských AI služeb v zahraničí, zatímco citlivější technologie zůstávají pod přísnější kontrolou. Zjednodušené licence mají platit například pro čínská datacentra v zahraničí nebo společný výzkum. Čínská exportní politika se tak přibližuje americkému přístupu k čipům: kontrola přístupu k nejpokročilejším technologiím se stává nástrojem technologického soupeření.
Zdroje:
Čínské ministerstvo obchodu a ministerstvo vědy a technologií: 商务部 科技部公告2026年第48号 就修订《中国禁止出口限制出口技术目录》公开征求意见并对相关技术出口实施临时登记管理
Čínské ministerstvo obchodu: 商务部新闻发言人就修订《中国禁止出口限制出口技术目录》答记者问
