Článek
Šéf společnosti Nvidia uprostřed čínské špionážní aféry
Jensen Huang, dlouholetý šéf jedné z předních světových technologických firem a klíčového výrobce čipů pro umělou inteligenci Nvidia, ve čtvrtek rezignoval na svou funkci v souvislosti s rozrůstající se kauzou, v níž se měl stát terčem čínské špionáže. Huangův odchod následoval po odhalení jeho mimomanželského vztahu s Alice Huang, bývalou manažerkou singapurské společnosti Megaspeed. Americké úřady ji podle médií prověřují kvůli možným vazbám na čínské zpravodajské služby a Nvidia zahájila vlastní vyšetřování, zda se její šéf nestal cílem zahraniční zpravodajské operace. Megaspeed je zároveň pod drobnohledem amerických úřadů kvůli podezření, že pomáhal dostávat čipy Nvidia podléhající vývozním omezením k čínským zákazníkům. Zatím není doloženo, že by Jensen Huang předával citlivé informace nebo o případných vazbách Alice Huang věděl. Společnost Nvidia uvedla, že nemá důvod se domnívat, že byly ohroženy firemní informace či národní bezpečnost. Čínské ministerstvo zahraničí tvrzení odmítlo jako nepodložené, aniž by ale vyvrátilo konkrétní okolnosti, které americké úřady prověřují.
Kauza přichází ve chvíli, kdy Washington znovu řeší, nakolik dokáže kontrolovat tok nejvýkonnějších čipů do ČLR. Agentura Reuters informovala, že Severozápadní polytechnická univerzita v Si-anu, která má úzké vazby na Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu a je od roku 2001 na americkém sankčním seznamu, pořídila letos v říjnu přes domácího dodavatele několik nejpokročilejších čipů H200 a zároveň si pronajímala výpočetní kapacitu s dalšími kontrolovanými procesory Nvidia. Případ tak ukazuje limity exportních opatření, pokud lze nejvýkonnější čipy dál získávat přes prostředníky nebo pronajatou výpočetní kapacitu. Spor o Nvidii se tak stále méně týká jednotlivých licencí a stále více toho, zda Washington dokáže omezení skutečně vymáhat. Zvlášť pokud se potvrdí podezření, že Peking k získávání citlivých technologií využívá také zpravodajské kontakty a cílené operace zaměřené na klíčové firmy a jednotlivce.
Zdroje:
Čínské ministerstvo zahraničí: Foreign Ministry Spokesperson Guo Jiakun’s Regular Press Conference on November 10, 2026
Associated Press: How Nvidia CEO Jensen Huang's extramarital affair could cause collateral damage in Washington
Reuters: Military-linked Chinese university bought Nvidia H200 chips despite US blacklist, records show
Čína mezi klimatickými ambicemi a realitou
Čína se účastní klimatické konference OSN COP31, která do 20. listopadu probíhá v Turecku. Zatímco Spojené státy se od jednacího stolu stáhly, Peking se snaží alespoň částečně zaplnit vzniklý prostor. V jeho nejnovějším pětiletém plánu pro oblast klimatu se vůbec poprvé objevuje ambice „ujmout se vedoucí úlohy v globální klimatické politice“. Dosud přitom Čína vystupovala především jako mluvčí globálního Jihu, zdůrazňovala historickou odpovědnost vyspělých zemí a jejich finanční závazky, aniž by sama chtěla přijímat srovnatelné povinnosti. Na letošní konferenci se soustředí zejména na kritiku „nespravedlivých“ obchodních omezení EU a USA vůči zeleným technologiím, v jejichž výrobě patří ke světové špičce. Snaha zajistit jim odbyt na zahraničních trzích však kontrastuje se zpomalováním domácí energetické transformace. Výstavba nových kapacit obnovitelných zdrojů v Číně v roce 2026 výrazně zpomalila, zatímco nové uhelné elektrárny nadále přibývají.
Peking se zároveň snaží vstoupit do mezinárodního obchodování s uhlíkovými kredity, které umožňuje státům financovat snižování emisí v zahraničí a za určitých podmínek si dosažené úspory započítat do vlastních klimatických cílů. Na COP31 proto společně s Tureckem a Etiopií představil iniciativu na podporu spolupráce v této oblasti. Na důslednější sledování emisí se pak Čína zaměřuje i doma. Národní statistický úřad zavádí podrobnější evidenci emisí na celostátní i provinční úrovni, která by do budoucna mohla umožnit hodnotit představitele jednotlivých provincií nejen podle hospodářského růstu, ale také podle ekologických výsledků. V samotném snižování emisí přitom Čína zaznamenává pokrok. Podle analýzy Carbon Brief zveřejněné 6. listopadu klesly její emise CO₂ ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně přibližně o 3 %.
Zdroje:
Carbon Brief: Experts: What China wants from the COP31 climate talks
Šen-čen se chystá na setkání světových mocností
Čína se připravuje na summit APEC, který 18.–19. listopadu hostí Šen-čen. Účast potvrdil Donald Trump, očekává se také příjezd Vladimira Putina. Jedná se rovněž o možné trojstranné schůzce se Si Ťin-pchingem, její konání však zatím nebylo potvrzeno. Vedle americko-čínských obchodních vztahů by mohla být tématem válka na Ukrajině, Peking se však zdráhá převzít aktivnější roli při jejím řešení, které by mohlo vyžadovat tlak na Moskvu, jeho strategického partnera.
Pro Peking představuje summit příležitost posílit své velmocenské postavení a prezentovat Čínu jako zastánce volného obchodu, multilateralismu a mezinárodních pravidel. Tuto pozici mu usnadňuje Trumpova celní politika, která oslabuje důvěru v USA jako garanta otevřeného obchodu. Čínská rétorika však kontrastuje s ekonomickým modelem založeným na kontrole komunistické strany, rozsáhlých státních dotacích a využívání ekonomické závislosti k politickému nátlaku.
Zdroje:
Lianhe Zaobao: 中美俄据报磋商在深圳举行三方领导人峰会
Čína nacvičuje izolaci Tchaj-wanu a posiluje diplomatický tlak
Čínská armáda v posledních týdnech zintenzivnila vojenské aktivity v západním Pacifiku. Podle tchajwanského ministra obrany Wellingtona Kooa provádí cvičení zaměřená na omezení přístupu zahraničních sil do oblasti, což by v případě konfliktu o Tchaj-wan mohlo zkomplikovat americkou či spojeneckou intervenci. Do cvičení se zapojuje letadlová loď Liaoning a další čínské válečné lodě. Podle tchajwanských bezpečnostních představitelů se minulý týden v okolí Tchaj-wanu, Jihočínského moře a západního Pacifiku pohybovalo více než sto čínských vojenských plavidel a lodí pobřežní stráže. Čínské ministerstvo obrany již v říjnu potvrdilo nasazení Liaoningu v západním Pacifiku, které označilo za rutinní výcvik. Podle amerického analytického institutu ISW však rozmístění čínských sil naznačuje nácvik izolace Tchaj-wanu. Do operací mezi ostrovem a americkou základnou na Guamu se navíc zapojily válečné lodě ze tří různých čínských vojenských velitelství, jejichž společné působení v této oblasti není obvyklé.
Vedle vojenských aktivit čelí Tchaj-wan také pokusům o politické vměšování a diplomatickému tlaku. Tchajwanské úřady vyšetřují předsedu Tchajwanské lidové komunistické strany Lin Te-wanga (林德旺), který je podezřelý z přijímání finančních prostředků a pokynů od KS Číny s cílem ovlivnit komunální volby plánované na 28. listopadu. Soud na začátku listopadu rozhodl o jeho vzetí do vazby. Na diplomatické frontě mezitím Papua-Nová Guinea nařídila uzavření tchajwanského zastupitelského úřadu v Port Moresby a vyzvala jeho pracovníky k opuštění země. Rozhodnutí zdůvodnila svou politikou jedné Číny, zatímco Tchaj-pej jej připisuje čínskému politickému a ekonomickému nátlaku. Papuánský premiér James Marape však čínský nátlak odmítl. Tchaj-wan v reakci ukončil rozvojovou spolupráci a zastavil nové jednorázové nákupy papuánského LNG. Peking uzavření kanceláře přivítal a nabídl zvýšení čínského dovozu plynu z Papuy-Nové Guineje.
Zdroje:
