Článek
Čínská špionáž bez trestného činu
Pražský městský soud v pondělí zprostil obžaloby čínského občana Jang I-minga, stíhaného za neoprávněnou činnost pro cizí moc. Podle soudce Tome Frankiče se prokázalo, že Jang působil jako příslušník čínské rozvědky, pod novinářským krytím shromažďoval informace o českém politickém prostředí a budoval síť kontaktů. Soud však nedospěl k závěru, že jednal s úmyslem konkrétně ohrozit českou bezpečnost či jiné zákonem chráněné zájmy. Jang obvinění odmítá a nadále tvrdí, že pouze vykonával novinářskou práci. Od roku 2022 působil v Praze jako zpravodaj stranického deníku Guangming Daily, spadajícího pod oddělení propagandy ÚV KS Číny. Jak však upozornil server Lingua Sinica, Jangovo jméno chybí na oficiálním seznamu pražských zpravodajů deníku a v čínském registru nelze dohledat ani jeho novinářský průkaz. Jeho kolega Žen Pcheng (任鹏), který v Praze působí pro stejné médium, přitom průkaz má a v únoru 2025 mu byl obnoven. Podle dřívějších informací českých médií se Jang zajímal zejména o politiky a další osoby podporující Tchaj-wan. Soud jej propustil z vazby, státní zástupce se však proti rozsudku odvolal. Rozhodnutí proto není pravomocné.
Případ je první soudní prověrkou trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, zavedeného v únoru 2025. Rozsudek ukazuje rozdíl mezi prokázaným působením pro zahraniční rozvědku a naplněním zákonných znaků trestného činu. Soud se opřel o výklad Ústavního soudu, který pro odsouzení vyžaduje bezprostřední a konkrétní ohrožení českých zájmů. Kauza zároveň upozorňuje na nejasnou hranici mezi novinářskou a zpravodajskou činností čínských státních médií. Ta vedle veřejného zpravodajství dlouhodobě vytvářejí také neveřejné informační zprávy (内参) určené stranickému a státnímu vedení. Případ má rovněž diplomatické souvislosti: v Číně zůstává od června zadržován český občan podezřelý z ohrožení státní bezpečnosti. Přestože se spekuluje o spojitosti obou případů, přímá vazba zatím nebyla prokázána.
Zdroje:
Lingua Sinica: Journalists and Spies
Obchod a zastrašování: Dvojí tvář jednání EU s Pekingem
Delegace Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA) navštívila ve dnech 27.–29. října Peking, Chang-čou a Šanghaj. S čínskými představiteli jednala o obchodním deficitu, přístupu na trh a průmyslových subvencích. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové Peking nabídl například zvýšení dovozu evropského zdravotnického vybavení, zároveň však projevil zájem o pokročilé litografické technologie potřebné pro výrobu čipů. Čínská strana rovněž předložila seznam 19 evropských právních předpisů, které považuje za překážku vztahů. Mezitím podle novin South China Morning Post EU připravuje na konec listopadu jednání o kurzu jüanu, jehož umělé podhodnocování podle evropských představitelů poskytuje čínským vývozcům neférovou cenovou výhodu a narušuje hospodářskou soutěž na evropském trhu.
Gregorová současně popsala neobvyklý zážitek z pekingského letiště. Podle jejích slov ji policisté po příletu odvedli stranou, zakázali jí používat telefon a přibližně hodinu a půl ji drželi odděleně od ostatních. Nepomohl diplomatický pas ani oficiální pozvánka, přitom žádný další člen delegace údajně podobné problémy neměl. Gregorová, která dlouhodobě kritizuje porušování lidských práv v Číně a autoritářské praktiky tamního režimu, se domnívá, že incident mohl souviset s v té době probíhajícím soudem s Jang I-mingem v Česku. Europoslankyně bude požadovat vysvětlení a záležitost plánuje projednat také s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolovou. Incident tak vyvolává pochybnosti o ochotě Pekingu vést otevřený dialog bez nátlaku a zastrašování.
Zdroje:
South China Morning Post: EU plans high-level China currency talks as fears of new trade shock mount
Joshua Wong odsouzen na dalších deset let, hongkongský odpor však pokračuje v exilu
Hongkongský prodemokratický aktivista Joshua Wong byl již podruhé odsouzen podle zákona o státní bezpečnosti, tentokrát k deseti letům vězení za údajné spiknutí se zahraničními silami. Wong si již odpykává trest za účast na neoficiálních primárkách a původně měl být propuštěn v lednu 2027, nový rozsudek však jeho pobyt za mřížemi prodlužuje až do konce roku 2036. Případ ostře kontrastuje s nedávným zproštěním obžaloby Jang I-minga a ilustruje rozdílné pojetí národní, respektive státní bezpečnosti. Zatímco v Česku ani soudem konstatovaná činnost pro čínskou rozvědku nevedla k odsouzení, hongkongský soud potrestal Wonga dalšími deseti lety vězení za aktivity jako je mediální vystupování, spolupráce s exilovými aktivisty či lobbování u amerických politiků.
Přestože prodemokratické hnutí bylo v samotném Hongkongu prakticky zlikvidováno, jeho činnost pokračuje v exilu. Organizace jako britská Hong Kong Watch či americká Hong Kong Democracy Council upozorňují na porušování lidských práv a usilují o mezinárodní reakci na postup Pekingu. Mnozí aktivisté však i za hranicemi čelí tlaku Číny, ať už v podobě zastrašování či přímých kroků proti příbuzným, kteří zůstali v ČLR. Příkladem je exilová aktivistka Anna Kwok, jejíž otec byl letos v únoru odsouzen k osmi měsícům vězení podle zákona o státní bezpečnosti.
Zdroje:
The Guardian: ‘I worry people will forget Hong Kong’: Joshua Wong laments city’s fate from inside maximum security prison
Vítězové a poražení pátého pléna
Minulý čtvrtek skončilo páté plénum 20. Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které formálně stvrdilo rozsáhlé personální čistky v nejvyšším stranickém vedení. Potvrdilo mimo jiné vyloučení bývalého místopředsedy ústřední vojenské komise Čang Jou-sia či někdejšího stranického tajemníka Sin-ťiangu Ma Sing-žueje. Jednoznačným vítězem se naopak stal generál Čang Šeng-min, současný místopředseda ústřední vojenské komise odpovědný za dohled nad dodržováním stranické disciplíny a loajality v armádě. Čang byl zvolen do politbyra, přestože obměna tohoto orgánu zpravidla probíhá na stranických sjezdech, který se má konat až v příštím roce. Čangovo povýšení lze chápat jednak jako odměnu za jeho roli v armádních čistkách, jednak jako snahu obnovit zastoupení armády v nejvyšším stranickém vedení, které zůstalo bez aktivního vojenského představitele.
Plénum rovněž přijalo usnesení o „komplexním a přísném řízení strany“, které dále posiluje důraz na loajalitu stranických funkcionářů. Ti mají být hodnoceni nejen podle hospodářských výsledků, ale také podle schopnosti předcházet bezpečnostním rizikům. Dokument jim zároveň ukládá „rozhodně bojovat“ proti všem výrokům a činům, které „ohrožují etnické sjednocení“. Tento pojem souvisí s dlouhodobou snahou Pekingu o asimilaci národnostních menšin, například Tibeťanů či Ujgurů, od července zakotvenou také v legislativě. Tato politika se projevuje mimo jiné nucenými přesuny a internacemi obyvatel, vytlačováním menšinových jazyků ve prospěch čínštiny či omezováním náboženského a kulturního života. Dokument přitom ohrožení etnického sjednocení staví na roveň popírání vedoucí úlohy komunistické strany či porušování její politické linie, otázky národnostních menšin tak výslovně zasazuje do rámce stranické disciplíny a ideologické loajality.
Zdroje:
Xinhua: 中共中央关于持之以恒推进全面从严治党若干重大问题的决定
Jamestown: Fifth Plenum Breaks Personnel Records
Peking znovu vstupuje do diplomatické hry na Blízkém východě
Po období relativního diplomatického útlumu Peking tento týden opět zintenzivnil své aktivity na Blízkém východě. Ministr zahraničí Wang I se setkal s vysokými představiteli Íránu a Saúdské Arábie, zatímco Si Ťin-pching přijal ománského sultána. Země jsou zásadními hráči v regionu – Omán dlouhodobě zprostředkovává neoficiální komunikaci mezi Washingtonem a Teheránem a zaujímá strategickou polohu u Hormuzského průlivu, zatímco Saúdská Arábie představuje klíčovou regionální mocnost. Wang I vyzval Teherán k politickému řešení konfliktu a zdůraznil, že „dialog a vyjednávání představují jedinou schůdnou cestu“. Ačkoli Čína nemá motivaci tlačit na Írán, aby přijal americké podmínky ukončení války, podpora dialogu mezi Teheránem a státy Perského zálivu je v jejím strategickém zájmu. Zlepšení vztahů by mohlo posílit i její postavení v regionu, kde roste nespokojenost s čínskou pomocí při udržování íránských vojenských schopností.
Kromě vyšších diplomatických ambicí má však Peking i konkrétnější cíle. S Ománem uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti digitálních plateb, která by mohla do budoucna usnadnit obchodování s ománskou ropou v jüanech a přispět k dlouhodobé snaze Číny o snížení závislosti na americkém dolaru. Peking zároveň usiluje o prohloubení technologické spolupráce, mimo jiné prostřednictvím satelitního navigačního systému BeiDou. Jeho případné rozšíření o pozemní infrastrukturu by mohlo dále posílit čínské technologické postavení v oblasti Perského zálivu.
Zdroje:
Lidový deník: 习近平同阿曼苏丹海赛姆会谈
Foreign Policy: China Won’t Bail Out Trump’s Lost War
