Článek
Soud s čínským občanem obžalovaným ze špionáže
Tento týden probíhá soud s Jang I-mingem, první osobou obžalovanou v Česku z trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc podle paragrafu, který vstoupil v platnost v únoru 2025. Podle obžaloby Jang systematicky vytěžoval lidi z politických a akademických kruhů, získané informace analyzoval a spolu s doporučeními je dopravoval na určené místo, kde je předával další osobě. Jang u soudu uvedl, že se cítí nevinný. Případ zapadá do dlouhodobých varování BIS, podle nichž příslušníci čínských zpravodajských služeb působí v Česku mimo jiné pod novinářským či diplomatickým krytím. Zaměřují se na sběr informací, budování kontaktních a vlivových sítí a vyhledávání lidí, kteří mohou poskytovat neveřejné informace, prosazovat čínské zájmy nebo tlumit česko-tchajwanskou spolupráci.
Kauza patrně souvisí s případem Aleše K., českého občana, který byl v červnu zadržen v Číně kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podrobnosti však zůstávají nejasné, český konzul jej zatím směl navštívit pouze třikrát a Alešovi K. nebylo umožněno odpovědět na otázky týkající se podstaty jeho obvinění. Okolnosti tak vyvolávají podezření, že by mohlo jít o tzv. diplomacii rukojmích, tedy využívání zadržení cizinců jako politické páky. Čína se k podobnému postupu uchylovala již v minulosti. Nejznámějším příkladem je případ „dvou Michaelů“, kanadských občanů Michaela Kovriga a Michaela Spavora, kteří byli v Číně zadrženi krátce po zatčení finanční ředitelky Huawei Meng Wan-čou v Kanadě a propuštěni poté, co mohla Kanadu opustit i Meng. Čína však své trestní řízení využívá jako nástroj politického tlaku i v dalších případech. V době vyhrocených vztahů s Austrálií například čínský soud odsoudil australského občana Karma Gilespieho k trestu smrti za pašování drog, a to pět let po jeho původním procesu. Zadržování cizích občanů tak může pro Peking představovat silnou vyjednávací páku. Čeští ministři podle podle informací Respektu v neformálních vyjádření možnost jeho výměny připouštějí, avšak až poté, co o Jang I-mingovi rozhodne nezávislý soud.
Zdroje:
Vinohradská 12: Co Číňané zamýšlejí s Alešem K.? Stal se nechtěným spoluhráčem velké špionážní aféry, tvrdí novinář
Safeguard Defenders: Unwelcoming nation: China ramps up hostage diplomacy
Evropa přibrzdí dovoz čínských hybridů
Během návštěvy eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče minulý týden v Pekingu se EU a Čína dohodly na omezení dovozu čínských hybridních vozů do Evropy, čímž alespoň dočasně zbrzdily další eskalaci obchodního sporu. Šefčovič v čínské metropoli jednal mimo jiné s vicepremiérem Che Li-fengem o obchodní nerovnováze, evropském přístupu na čínský trh a exportních kontrolách. Podle evropské strany má být dovoz hybridů od prosince omezen na 350 tisíc vozů ročně s následným šestiprocentním meziročním růstem, tedy výrazně pod přibližně 800 tisíci kusy očekávanými letos. Opatření má platit čtyři roky. Peking naopak získá předvídatelnější přístup na evropský trh, vyhne se dalším okamžitým restrikcím a zachová prostor pro růst exportu v rámci dohodnutého limitu. Současně si udržuje možnost napadat evropská opatření ve WTO.
Dohoda reaguje na prudký nárůst dovozu čínských hybridů, na něž se na rozdíl od bateriových elektromobilů nevztahují dodatečná evropská cla. Nezahrnuje však vozy čínských značek vyráběné mimo Čínu. Čínští výrobci tak mohou část evropských restrikcí obcházet lokalizací výroby například v Maďarsku, Španělsku či dalších zemích. EU navíc stále řeší rostoucí obchodní deficit, čínskou nadprodukci a přístup evropských firem na čínský trh. Dalším testem bude francouzsko-německý návrh nového evropského nástroje proti tržním deformacím a kritickým závislostem, o němž budou nyní jednat členské státy. Právě výsledek těchto debat ukáže, zda dohoda o hybridech zůstane izolovaným kompromisem, nebo se stane součástí širšího přenastavení obchodní politiky EU vůči Číně.
Zdroje:
Čínské ministerstvo obchodu: 商务部新闻发言人就中欧混动汽车、电动汽车磋商共识答记者问
South China Morning Post: How China and the EU pressed pause on trade war – and what it took to get there
Tlak kolem Tchaj-wanu
Čína tento týden pořádá vojenská cvičení s ostrou střelbou na několika místech podél svého pobřeží. Žádná z vyhlášených zón neleží přímo u Tchaj-wanu a podle tchajwanského ministra obrany Wellingtona Kooa jde předběžně především o střelbu pobřežního dělostřelectva a dalších jednotek. Tchaj-pej přesto situaci pozorně sleduje. Kolem ostrova mezitím pokračují téměř každodenní operace čínského letectva a námořnictva. Cvičení navíc přicházejí krátce po projevu prezidenta Laj Čching-teho ke státnímu svátku výročí založení Čínské republiky, který Peking, podobně jako řadu jeho předchozích vystoupení, ostře kritizoval.
Vojenská aktivita zesiluje také dále od čínského pobřeží. Čínská letadlová loď Liaoning se svou doprovodnou skupinou proplula mezi japonskými ostrovy Okinawa a Mijako do Filipínského moře, kde prováděla letecké operace. Jde o jednu ze strategicky významných námořních tras spojujících Východočínské moře se západním Pacifikem. USA a Japonsko se připravují na rozsáhlé cvičení Keen Sword, jehož součástí má být i rozmístění amerického protilodního systému NMESIS na japonském ostrově Jonaguni, pouhých 110 kilometrů od Tchaj-wanu.
Zdroje:
Focus Taiwan: PLA drills not close to Taiwan: Defense Minister Koo
Sinopsis na konferenci Forum 2000
Projekt Sinopsis se i letos zapojil do konference Forum 2000, kde spoluorganizoval tři debaty věnované různým podobám čínského globálního vlivu. Panel o čínském digitálním vlivu, na němž vystoupili tchajwanský náměstek ministra pro digitální záležitosti Herming Chiueh, bývalá gruzínská ministryně obrany Tinatin Khidasheli či Catherine Tai z Center for International Private Enterprise (CIPE), se zaměřil na rostoucí závislost na čínských technologiích a potřebu účinných regulačních nástrojů. Navázal také na nový výzkum Sinopsis o rizicích čínské dominance v 3D tisku. Druhá debata se věnovala působení Pekingu v mezinárodních organizacích, zejména v OSN. Vystoupili v ní bývalá americká velvyslankyně při OSN Kelley Currie, bývalá ředitelka UNPO Mercè Monje Cano, ředitel International Campaign for Tibet v Německu Kai Müller a ředitel Sinopsis Martin Hála; moderovala bývalá česká velvyslankyně při OSN Edita Hrdá.
Třetí panel otevřel otázku reinkarnace a budoucnosti tibetského buddhismu. Diskutovali bývalý prezident tibetské exilové vlády Lobsang Sangay či sinoložka a tibetanistka Jarmila Ptáčková z Orientálního ústavu AV ČR. Debata zdůraznila, že do procesu výběru budoucího 15. dalajlamy nesmí zasahovat státní moc, především Komunistická strana Číny. Všem třem tématům – technologickým závislostem, čínskému vlivu v mezinárodních institucích i politice Pekingu vůči Tibetu – se Sinopsis dlouhodobě věnuje ve svém výzkumu.
Zdroje:
Sinopsis: Blueprinting the Future: Mitigating the Risks of Chinese Hegemony in Additive Manufacturing
