Článek
Friedrich Merz v Pekingu
Německý kancléř Friedrich Merz se jako další z řady západních lídrů vydal tento týden do Číny. Zatímco však britský či kanadský premiér zde usilovali o „reset“ vztahů, Merz přijel spíše se seznamem problémů, které ve vzájemných vztazích Německo pálí. Jde především o obrovský obchodní deficit Německa, který loni dosáhl přibližně 90 miliard eur. Německým firmám se přitom dlouhá léta na čínském trhu dařilo, to se však dramaticky změnilo v posledních pěti letech. Nejviditelnější je tento obrat v automobilovém průmyslu, kde čínské značky vytlačují ty německé. Jde o důsledek dlouhodobých systémových faktorů: vstup na čínský trh byl podmíněn zakládáním společných podniků (joint ventures), což vedlo k předávání know-how i technologií čínským partnerům. Německé firmy si také stěžují na podhodnocení čínské měny i státní dotace, kvůli kterým „nesoupeří jen s čínskými konkurenty, ale s celým státním rozpočtem ČLR.“
Merz otevřeně pojmenoval i další citlivé téma – ruskou válku na Ukrajině. Zdůraznil, že Čína má vzhledem ke svému postavení a vlivu na Moskvu mimořádnou příležitost přispět k ukončení konfliktu. Si Ťin-pching však v reakci pouze zopakoval roky využívanou čínskou formulku o „konfliktech, které by měly být řešeny prostřednictvím dialogu“ a „legitimních zájmech všech stran“. Žádný ze systémových problémů tak návštěva nevyřešila, Merz však alespoň odjíždí se slibem nákupu 120 letadel Airbus Čínou a domluvenými výměnami ve sportu – například ve stolním tenisu.
Zdroje:
Permanent Mission of the PRC to the UN: 李强同德国总理默茨会谈
Sinopsis: Čínská automobilová ofenzíva
Stranické školení na prahu nové pětiletky
Necelý týden před začátkem tzv. „dvou zasedání“, nejmasovějšího politického setkání v ČLR, během něhož má být také formálně schválena 15. pětiletka, oznámil Peking zahájení vzdělávací kampaně pro členy komunistické strany zaměřené na upevnění „správného pohledu na politické výsledky“. Kromě studia oficiálních doporučení ÚV KS Číny a Siho významných projevů mají straníci také vnímat zpětnou vazbu od veřejnosti či předcházet odchylkám ve vnímání politických úspěchů KS Číny a napravovat je. Vzdělávací kampaň představuje vyvrcholení příprav Strany na novou pětiletku, mezi něž patřila také lednová konference, jež dala státní propagandě za úkol zaměřit se na zpomalující ekonomiku a zpřísnit kontrolu internetu.
Oficiální doporučení k nadcházející pětiletce vymezují priority KS Číny do roku 2030. Na prvním místě tradičně stojí zachování kontroly Strany nad ekonomickým a sociálním vývojem v ČLR. Dalšími prioritami je zapojení moderních technologií jako AI do čínského průmyslu, zvýšení domácí poptávky a naopak snížení závislosti na dovozu strategických komponentů ze zahraničí. Peking dále plánuje posilovat svou pozici ve světě, což usnadňuje čínská dominance v řadě klíčových ekonomických odvětví i chaotické chování Donalda Trumpa. ČLR ale nebude mít během příštích pěti let na růžích ustláno – především pak co se ekonomiky týče. Navzdory rostoucímu exportu čínské hospodářství zpomaluje, ČLR trpí vysokou nezaměstnaností mladých lidí a tamní firmy se potýkají s nadprodukcí a neúprosnou konkurencí. Ta způsobila, že v roce 2024 bylo 23 % tamních výrobců ve ztrátě. V neposlední řadě čínská populace rapidně stárne – do roku 2030 se dle projekcí počet lidí starších 65 let oproti dnešku zvýší o 45 milionů.
Zdroje:
Xinhua: 中办印发《通知》在全党开展树立和践行正确政绩观学习教育
Xinhua: 中共中央关于制定国民经济和社会发展第十五个五年规划的建议
Tony Blair Institute for Global Change: Preparing for “Changes Unseen in a Century”: What to Expect From China’s New Five-Year Plan
Politické aspekty „apolitických“ olympijských her
V neděli skončily zimní olympijské hry v Miláně, jichž se účastnil i tým z Tchaj-wanu. Na sportovištích i při ceremoniálech byly však opět povoleny pouze vlajky a symboly tchajwanského olympijského výboru a Tchajwanci se účastnili pod jménem „Čínská Tchaj-pej“. Používání tchajwanských státních symbolů bylo opět zakázané i v hledišti, při letošních hrách však nedošlo k incidentům jako v Paříži, kde organizátoři tchajwanským fanouškům zabavovali transparenty s nápisy „Taiwan“ i obrázky odkazující na tchajwanskou identitu, jako je třeba bubble tea.
Název „Čínská Tchaj-pej“ používá Tchaj-wan podle rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru již od roku 1981, přestože s ním vláda od počátku nesouhlasila a snažila se jej i soudně napadnout. Tento krok MOV nepřesvědčivě obhajuje snahou nevnášet do olympijských her politická témata, jedná se však o ústupek tlaku i výsledek vlivové a korupční kampaně Čínské lidové republiky, která brání Tchaj-wanu v jakékoli smysluplné reprezentaci na mezinárodním poli. Tchajwanský tým je nyní společně s týmem ruským jediný, který má na olympiádě zakázáno používat symboly své země.
Zdroje:
Taipei Times: Milan-Cortina Winter Olympics close
The Diplomat: Taiwan’s Olympic Controversies
Napětí jako „nový normál“ v čínsko-japonských vztazích
Vztahy mezi Japonskem a Čínou zůstávají napjaté i poté, co premiérka Sanae Takaiči výrazně upevnila svou pozici v nedávných volbách. Situace mezi oběma zeměmi se vyostřila po premiérčině prohlášení, že čínská vojenská akce vůči Tchaj-wanu by znamenala ohrožení národní bezpečnosti Japonska, na což Peking reagoval sérií vyhrocených kroků. Nyní Čína oznámila rozšíření exportních omezení vůči japonským firmám s cílem omezit dodávky tzv. produktů s možným dvojím využitím. Opatření se nyní týká už zhruba 40 japonských společností s vazbami na obranný sektor, mezi nimi i dceřiných společností Mitsubishi Heavy Industries či firem jako Subaru. Čína to označuje za nezbytné kroky proti údajné „japonské remilitarizaci“, Tokio však opatření ostře kritizuje jako nepřijatelná a bezprecedentní a důrazně žádá jejich stažení. Zároveň však Japonsko zatím nepřistoupilo k žádným odvetným krokům.
Eskalace čínsko-japonských vztahů probíhá v širším kontextu soupeření o vliv v oblasti Indo-Pacifiku, který je strategickým regionem i pro Spojené státy. Japonsko pod vedením premiérky Takaiči usiluje o aktivnější prosazování a ochranu svých zájmů v regionu. Prohlubuje tak například obrannou spolupráci s tichomořskými ostrovními státy, které jsou pro kontrolu Pacifiku klíčové. Právě z toho důvodu zde Čína v posledních letech značně posiluje svou přítomnost, včetně budování infrastruktury, která by jí mohla v budoucnu sloužit k vojenským účelům.
Zdroje:
