Článek
Frustrovaná společnost
Čínskou společností aktuálně rezonují případy několika závažných násilných útoků. Jen během listopadu došlo ke třem incidentům, v nejtragičtějším případě zabil muž rozzlobený výsledkem svého rozvodu 35 lidí, když najel autem do davu. Západní pozorovatelé i uživatelé čínských sociálních sítí si začínají klást otázky, zda zvýšená agresivita ve společnosti nesouvisí s rostoucí frustrací ze zhoršené hospodářské situace. Ta dopadá především na mladé, u nichž panuje rekordní nezaměstnanost.
Situaci začíná brát vážně i čínské vedení. Tento týden svolal člen politbyra a tajemník Politicko-právní komise ÚV KS Číny Čchen Wen-čching zvláštní schůzi, jejímž cílem bylo „implementací ducha Si Ťin-pchingových pokynů“ dosáhnout „zajištění stability společnosti a pocitu bezpečí“ čínských obyvatel. Toho by chtěl čínský stát docílit zvýšenou represí u podobných případů, ale také prevencí, např. již probíhajícím cenzurováním zmínek o útocích na sociálních sítích.
Zdroje:
The Washington Post: Violent attacks in China fuel concerns some are ‚taking revenge‘ on society
Deset malých ministrů
Deník Financial Times ve středu s odvoláním na nejmenované americké představitele uvedl, že čínský ministr obrany Tung Ťün je vyšetřován kvůli korupci. Mluvčí čínského ministerstva později podle agentury Reuters tyto zprávy popřela s tím, že jde o pouhé „chytání stínů“. V oficiálním záznamu z tiskové konference na stránkách ministerstva se však tato otázka vůbec neobjevila.
Pokud se podezření potvrdí, Tung Ťün se stane již třetím ministrem obrany v řadě vyšetřovaným pro podezření z korupce. Rekord zatím drží jeho předchůdce Li Šang-fu, který byl ve funkci pouhých sedm měsíců. Protikorupční kampaň se dlouhodobě soustředí na armádu, zejména na její raketové vojsko, mimo jiné kvůli obavám, že by úplatnost jejího vedení mohla ohrozit schopnost Číny vést potenciální budoucí válku. Zároveň se však jedná o součást širšího úsilí Si Ťin-pchinga o získání větší kontroly nad armádou.
Zdroje:
Financial Times: China’s defence minister placed under investigation for corruption
Ministerstvo zahraničí ČLR: 2024年11月27日外交部发言人毛宁主持例行记者会
Jak (ne)regulovat čínské investice do Evropy
Podle serveru Politico navrhují některé evropské státy omezit mechanismus prověřování přímých zahraničních investic (FDI) proudících do členských států. Maďarsko, které aktuálně předsedá Radě EU a současně bylo v minulém roce největším příjemcem čínských investic, chce vyjmout kritické technologie, jako jsou polovodiče nebo umělá inteligence, z povinného oznamování Evropské komisi a členským státům. O návrhu se bude ještě kolektivně jednat, nicméně už nyní poukazuje na roztříštěnou politickou vůli mezi jednotlivými státy a omezenou schopnost EU zamezit problematickým investicím, zejména z Číny.
Evropská unie zároveň představila grantový program v hodnotě jedné miliardy eur, který podmiňuje finanční podporu pro čínské investory vyrábějící baterie do elektromobilů sdílením technologií s evropskými podniky. Tento přístup do jisté míry kopíruje čínskou hospodářskou politiku, díky níž tamní společnosti po dlouhé dekády získávaly zahraniční know-how, a současně doplňuje nedávno zavedená cla ve výši až 35 % na čínské elektromobily. Přístup k investicím odráží nelehkou situaci Unie – ta se
snaží sladit ekonomickou bezpečnost na úrovni sedmadvacítky s ekonomickými zájmy některých států, které v Číně žádné riziko pro svou bezpečnost nevidí.
Zdroje:
Financial Times: EU to demand technology transfers from Chinese companies
Západní svědomí v myanmarském konfliktu
Ta’angská národně-osvobozenecká armáda (TNLA), která je součástí široké koalice prodemokratických sil bojujících proti vládnoucí juntě v Myanmaru, oznámila ochotu jednat o míru. Čínou podporovaná junta, jež se ujala vlády v zemi po puči roku 2021, utrpěla v posledním roce mnohé porážky. Peking, který má v zemi rozsáhlé ekonomické zájmy v podobě přístavu budovaného čínskou firmou CITIC či těžebních projektů, se tak rozhodl vložit do konfliktu intenzivněji. ČLR uzavřela hranice a do oblastí ovládaných prodemokratickými spojenci omezila dovoz, včetně zdravotnického materiálu, jako jsou dětské vakcíny.
TNLA ve svém vyjádření mimo jiné uvedla, že tímto smířlivým krokem usiluje o zastavení náletů, které v posledních měsících vedly k výraznému nárůstu civilních obětí. Ty mají také svou evropskou stopu. Bojová i další letadla dodává juntě čínský státní gigant AVIC, jehož druhým největším akcionářem a blízkým partnerem je západní společnost Airbus. Přestože tak vlády Španělska, Francie či Německa zločiny junty odsoudily, jako akcionáři Airbusu, jenž profituje z obchodů společnosti AVIC s myanmarskou armádou, za ně nesou svůj díl zodpovědnosti.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničí ČLR: 2024年11月26日外交部发言人毛宁主持例行记者会
Justice for Myanmar: #Airbusted
Rumunské prezidentské volby za časů TikToku
Navzdory všem průzkumům a odhadům vyhrál první kolo rumunských prezidentských voleb nezávislý kandidát Călin Georgescu, ultranacionální politik s kontroverzními proruskými názory. Podle výzkumníků se na TikToku před volbami objevily tisíce falešných účtů, které přispěly k Georgescuovu nečekanému vítězství. Europoslankyně Valérie Hayer tak nyní volá po důkladném prozkoumání vlivu této sociální sítě na volby. Žádá o předvolání jejího generálního ředitele Shou Zi Chewa před Evropský parlament, kde by měl zodpovědět, jestli jeho sociální síť neporušila evropskou legislativu. Vyšetřovat tuto událost chce i rumunský premiér Marcel Ciolacu. Placenou politickou reklamu nicméně TikTok zakazuje a jakkoli rumunská vláda mluví o nesrovnalostech ve volební kampani na této platformě, neexistují zatím žádné důkazy, které by Georgescuovo nečekané vítězství propojily s vlivem jakéhokoli cizího státu.
TikTok je v Evropě i Severní Americe často kritizován kvůli nejasným vazbám na svou mateřskou společnost ByteDance i ČLR. ByteDance tvrdí, že jsou její evropské i americké aktivity od těch čínských odděleny, dle jejích vlastních smluvních podmínek však mohou být data západních uživatelů zpracovávána v Číně. Firma zároveň podléhá čínským zákonům, které jí ukládají za povinnost sdílet data uživatelů s vládou ČLR, je-li vyzvána. Spojené státy se proto snaží TikTok omezit zákonem, mnohé evropské země včetně České republiky pak před ním varují uživatele, případně zakazují jeho použití na služebních zařízeních svých zaměstnanců. Politiky však zároveň láká možnost přivábit nové voliče, proto zůstává nejisté, jak se zákonem naloží Donald Trump. Na TikToku si v nedávné době založil účet i Petr Fiala s dalšími koaličními partnery, a to navzdory varováním své vlastní vlády. Případná zjištění o průběhu rumunských voleb tak mohou mít vliv v Evropě i v zámoří.
Zdroje:
Sinopsis: TikTok stále terčem kritiky
Si Ťin-pchingova návštěva v Maroku
Minulý čtvrtek generální tajemník Si Ťin-pching při cestě ze summitu G20 krátce navštívil Maroko. V Casablance se setkal s korunním princem Mulajem Hassanem i ministerským předsedou Azízem Achanúšem. Podle marockých i čínských státních médií návštěva odrážela přátelství, spolupráci a solidaritu mezi lidmi obou zemí a podpořila rozvoj vztahů v rámci iniciativy Pásu a stezky. Marocká média zároveň svou zemi označila za vstupní bránu do arabských i afrických zemí.
ČLR v poslední době významně investuje do marocké infrastruktury a hodlá zde také postavit velkou továrnu na baterie do elektromobilů. Maroko je pro Čínu přitažlivé díky přístupu na evropský i americký trh i kvůli rozvinutému automobilovému průmyslu. Pokud by zde čínské továrny vyráběly elektromobily a jejich příslušenství, mohly by je exportovat na evropský a americký trh a tím obcházet současné sankce. Je také důležitým diplomatickým spojencem Číny pro jednání s africkými zeměmi i státy Perského zálivu a zároveň podporuje, či alespoň nerozporuje, čínské územní nároky s ohledem na vlastní teritoriální zájmy. Maroko si nárokuje území Západní Sahary, které většina států považuje za sporné. Za to, že stojí při Pekingu v jeho rozpínavé politice, tak doufá na oplátku získat podporu pro vlastní územní požadavky.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničí ČLR: Xi meets Morocco's prime minister
