Článek
Lákání spojenců
V reakci na hrozbu amerických cel zvoleného prezidenta Donalda Trumpa plánuje Čína posilovat vztahy s americkými spojenci v Evropě a Asii. K tomu jí mají dopomoci investice, uvolňování vízových pravidel či snižování cel. Peking tím usiluje o zmírnění dopadů na své hospodářství a oslabení vlivu USA. Příslibem hlubší ekonomické spolupráce a usnadněním přístupu na čínský trh by si dále Peking přál získat jednotlivé evropské státy na svou stranu ve sporu s EU ohledně dovozu státem dotovaných elektromobilů. Navzdory ekonomickým pobídkám se však Čína potýká s nedůvěrou evropských partnerů kvůli předchozím nesplněným slibům, obavám z krádeží technologií či spolupráci s Ruskem.
Čína zároveň posiluje své postavení v Latinské Americe, kde investuje do klíčových infrastrukturních projektů, jako je např. nový přístav Chancay v Peru. Ten má zkrátit přepravní trasy do Asie a usnadnit export regionálních komodit, jako jsou sója a měď, přímo na čínské trhy. Čínské investice do regionu, který je tradičně pod vlivem USA, odrážejí širší snahu Pekingu upevnit zde své postavení. To ve Washingtonu vyvolává obavy z bezpečnostních a strategických dopadů v oblasti.
Zdroje:
The Wall Street Journal: China Courts U.S. Allies as Defense Against Trump’s Protectionism
Fundación Andrés Bello: Chancay Megaport: Dispute Between Cosco and Peruvian Authorities
Korupční skandál kolem čínského konsorcia v Srbsku
S čínskými investicemi má čerstvě nepříliš pozitivní zkušenost i Srbsko. Stovky lidí zde vyšly do ulic na protest proti vládě po incidentu, kdy pád betonové střechy na nádraží zapříčinil smrt 14 lidí. Protahující se vyšetřování vyvolalo protesty, které požadují mimo jiné odstoupení premiéra Miloše Vučeviće.
Za neštěstím vidí protestující korupci a nekvalitní rekonstrukci stanice, která byla součástí dohody s čínskými státními společnostmi. Stavbu zajišťovalo čínské konsorcium tvořené společností China Railway International Co. Ltd a China Communications Construction Company Ltd. Tyto firmy se podílely na několika infrastrukturních projektech po celé zemi v rámci iniciativy Pás a stezka. K ní se Srbsko přidalo v roce 2014 a zaštiťovala projekty, jako je stavba železnice Bělehrad–Budapešť, obchvat Bělehradu či další silnice po celém Srbsku. Konkrétní dohody uzavřené s čínskými společnostmi jsou v režimu „důvěrné“, pro veřejnost tedy nepřístupné. Nevztahuje se na ně také zákon o veřejných zakázkách, který ukládá povinnost vyhlásit výběrové řízení o nejlepšího uchazeče.
Zdroje:
Support4Partnership: Why are contracts with Chinese companies hidden in Serbia?
Radio Free Europe: Protesters Target Serbian Government Over Railway Station Accident That Killed 14
Stimulace, nebo stabilizace ekonomiky?
Čínská vláda minulý pátek představila nová opatření, která mají za cíl zmírnit finanční problémy místních samospráv a řešit klesající příjmy z prodeje půdy developerům i širší problémy na trhu s nemovitostmi. Cílem strategie je vyměnit „skryté dluhy“, které se často hromadí prostřednictvím místních vládních finančních institucí (LGFV), za oficiální půjčky s výhodnějšími podmínkami. Dluhový balíček umožňuje vydat v příštích třech letech dluhopisy v hodnotě 10 bilionů jüanů (1.4 bilionu dolarů) a očekává se, že tento krok může ušetřit místním samosprávám během pěti let až 600 miliard jüanů na úrocích.
Navzdory rozsahu tohoto balíčku jsou analytici opatrní ohledně jeho bezprostředního dopadu na hospodářský růst. Opatření je vnímáno spíše jako stabilizační než stimulační, neboť nevkládá do ekonomiky nové finanční prostředky. Místo toho cílí na ozdravení rozpočtů obcí a zmírnění tlaku na místní orgány. Ty se uchýlily ke snižování platů ve veřejném sektoru nebo zvyšování pokut, aby zvládly své dluhy. Čína také pravděpodobně čeká se zavedením ráznějších fiskálních opatření na dobu, až bude mít jasnější představu o krocích Trumpovy administrativy.
Zdroje:
South China Morning Post: China’s stimulus needs more than ‚patchwork policies‘ after new debt-relief plan
Přeskakování nízkých latěk
Tento týden začala v ázerbájdžánském Baku klimatická konference COP29, klíčové fórum pro globální jednání o ochraně klimatu v rámci OSN. Hlavním cílem letošního summitu je stanovit nové závazky pro financování klimatických opatření (NCQG). Rozvinuté země se snaží rozšířit dárcovskou základnu i o velké znečišťovatele, jako je ČLR či Indie, kteří dosud povinnost přispívat z pozice rozvojových států neměly. Proti tomu se však Čína spolu se skupinou G77 ostře ohradila.
Čína již nyní významně a dobrovolně přispívá na financování boje proti změně klimatu, odmítá se však k tomu formálně zavázat. Jak tuto strategii shrnul Kevin Rudd, bývalý australský premiér, Čína „slibuje málo, a poté předčí očekávání“. Tak tomu bylo například při překročení cílů ohledně větrné a solární energie v minulých letech, což jsou oblasti, v nichž úspěšně usiluje o vedoucí postavení na globálním trhu. Přesto zůstává největším emitentem skleníkových plynů a levné uhlí stále pokrývá přes 60 % její domácí spotřeby. Čína se snaží vystupovat jako důležitý hráč v oblasti klimatu a po znovuzvolení Trumpa bude pravděpodobně tuto svou roli ještě více zdůrazňovat. Její neochota zavázat se k ambicióznějším cílům však vyvolává otázky, zda v ní skutečně může obstát.
Zdroje:
Foreign Policy: China’s Climate Targets Could Make or Break the Paris Agreement
Carbon Brief: Guest post: Why some ‚developing‘ countries are already among largest climate-finance contributors
Ministerstvo životního prostředí ČLR: 生态环境部发布《中国应对气候变化的政策与行动2024年度报告》
Budoucnost TikToku v USA
Znovuzvolený prezident Donald Trump mluví o přínosech TikToku a pochybuje o adekvátnosti kroků proti této sociální síti. V dubnu přijala Bidenova administrativa zákon, který fungování TikToku na americkém území podmiňuje jeho odprodáním americkému vlastníkovi. V současnosti je proti tomuto zákonu vedeno několik soudních sporů, doposud měl však podporu demokratických i republikánských politiků, kteří jeho používání často omezují i na úrovni jednotlivých amerických států. Trump s těmito opatřeními nejprve souhlasil, po setkání s Jeffem Yassem, významným investorem TikToku, však na tuto sociální síť sám vstoupil a zmíněný zákaz se možná pokusí zastavit.
Sociální síť TikTok již delší dobou vyvolává obavy kvůli svým nejasným vazbám nejen na svou mateřskou společnost ByteDance, ale i vládu ČLR. Firma ByteDance prohlašuje, že její aktivity v Evropě a Americe jsou od aktivit v Číně oddělené. Ze zásad ochrany osobních údajů nicméně vyplývá, že se data západních uživatelů mohou zpracovávat v ČLR. Společnost ByteDance zároveň podléhá čínským zákonům, které jí ukládají povinnost sdílet veškerá svá data s čínskou vládou, bude-li k tomu vyzvána. Obavu vzbuzují i výrazně návykové algoritmy. Právě proto mnozí experti před TikTokem varují a státy se snaží jeho používání omezovat aspoň na služebních zařízeních. Potenciál zaujmout zejména mladé voliče je však příliš lákavý nejen pro Trumpa. Kromě „hvězdy TikToku“ Aleny Schillerové je nyní čerstvě na této sociální síti premiér Petr Fiala i s koaličními kolegy, a to navzdory varováním, jež jeho vláda na adresu TikToku pronáší.
Zdroje:
Sinopsis: TikTok stále terčem kritiky
