Článek
Nový prezident a šarvátky ve dvoře
Toto pondělí předala bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen post svému nástupci Williamu Laiovi. Ten ve svém inauguračním projevu vyzval Čínu, aby akceptovala existenci tchajwanské demokracie, zároveň ale nemluvil o potřebě vyhlášení samostatnosti. V zásadě tak navázal na politiku své předchůdkyně založenou na udržení současného statusu quo a míru v Tchajwanské úžině. Peking na inauguraci zareagoval obvyklým varováním před „separatismem“, k větší zastrašovací akci, například formou vojenských manévrů v Úžině, zatím nedošlo.
S nástupem Williama Laie do funkce začíná třetí vládní období Demokratické pokrokové strany (DPP). To bude pro nového prezidenta velice náročné, protože většinu v legislativě nedrží jeho strana, ale opoziční Kuomintang (KMT) a Tchajwanská lidová strana (TPP). A obě tyto strany dávají jasně najevo, že hodlají novému prezidentovi řádně zatopit. Jen několik dnů před inaugurací přišla opozice s několika návrhy zákonů, jež by podstatně zvýšily možnost blokovat aktivity prezidenta a exekutivy Legislativním dvorem, tedy parlamentem. Nejdůležitější z těchto návrhů se opozice snažila schválit zrychleně bez řádného čtení. Vládní DPP nemohla opozici přehlasovat a prezident nemá pravomoc schválené zákony vetovat. V jednacím sále se tak strhla bitka, po níž skončili někteří zákonodárci v nemocnici. Zákon zatím schválen nebyl a proti jeho netransparentnímu způsobu schvalování a možné neústavnosti v těchto dnech v okolí Legislativního dvora protestují tisíce lidí.
Zdroje:
AP: Taiwan’s new President Lai in his inauguration speech urges China to stop its military intimidation
Změny, jaké svět sto let neviděl
Si Ťin-pching a Vladimir Putin společně ve čtvrtek v Pekingu vyhlásili „novou éru partnerství“. Navázali tak na „partnerství bez hranic“ z roku 2022, uzavřené těsně před ruským napadením Ukrajiny. Oba prezidenti označili USA za agresivního studenoválečnického hegemona, který celosvětově rozsévá chaos. Si Ťin-pching v této souvislosti dodal, že obě země mají šanci společně prosadit „změny, jaké svět sto let neviděl“, což je stranická fráze odkazující ke zpochybnění globálního řádu vedeného Spojenými státy.
I přes projevy hlubokého přátelství a fakt, že šlo o první Putinovu zahraniční cestu v novém šestiletém funkčním období, není tento vztah zcela bez mráčků. Ruská média si v návaznosti na návštěvu stěžovala, že čínské investice v zemi téměř nerostou, roztrpčení vyvolává také přísnější přístup čínských bank k ruským klientům, který je reakcí na čínské obavy z amerických sekundárních sankcí. Během návštěvy rovněž nepadlo ani slovo o plánovaném plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl Rusku nahradit ušlé zisky v Evropě dodávkami do Číny.
Zdroje:
MoFa ČLR: 习近平同俄罗斯总统普京会谈
Kudy ven z čínského realitního mrzení?
Minulý pátek čínská vláda představila dosud nejambicióznější balíček opatření na záchranu svého s obtížemi se potýkajícího realitního trhu. Ten se do velkých problémů propadl roku 2021 v důsledku kombinace vládních omezení rizikových praktik developerů a proticovidových kroků. Situaci nezlepšuje ani demografický pokles v zemi a vzrůstající nedůvěra spotřebitelů. Přebytek bytů a domů, které se přece jen vyváží na cizí trhy o něco hůře než elektromobily, tak nemá kdo kupovat.
Nová opatření zahrnují financování Centrální bankou až do výše 138 miliard dolarů, zmírnění pravidel pro poskytování hypoték, především pak ale žádají po lokálních vládách, aby odkoupily přebytečné byty a vytvořily z nich dostupné bydlení. Místní vlády se však už nyní samy topí v dluzích, mimo jiné kvůli propadům příjmů z prodeje půdy developerům, a v některých případech musely dokonce omezit základní služby, jako je doprava. Vzhledem k těmto problémům při realizaci se tak odborníci obávají, že navrhované kroky, jakkoliv ambiciózní, nebudou schopny situaci vyřešit.
Zdroje:
Další případ akademické cenzury
Na Lotyšské univerzitě v Rize se v těchto dnech koná konference s názvem Dialog o asijských civilizacích ve zrychlené globalizaci. Konferenci původně pořádala Baltská asociace asijských studií, sdružující několik pobaltských univerzit. Ta ale už s akcí nechce být spojována a hlavním organizátorem tak zůstala univerzita v Rize. Vyšlo totiž najevo, že z programu zmizeli původně schválení řečníci, jejichž příspěvky se měly věnovat tématům, jako jsou Tchaj-wan, Hongkong či stinné stránky dějin KS Číny.
Nepohodlná témata nepochybně pořadatel odstranil na přání čínské ambasády, případně ve spolupráci s Konfuciovým institutem, který na Lotyšské univerzitě působí. Lotyšská média hovoří o vystoupení čínského velvyslance na zahájení akce, v současné verzi programu však jeho projev chybí. Kdo ale v programu nechybí, je šanghajský profesor mezinárodních vztahů Čang Wej-wej 张维为, který se zabývá konceptem čínského civilizačního státu a radí KS Číny s mezinárodní propagandou. Je politováníhodné, že k takovýmto omezením akademické svobody z důvodu čínského nátlaku v Evropě stále dochází, přestože na něj odborníci, včetně projektu Sinopsis, už několik let intenzivně upozorňují.
Zdroje:
University of Latvia: Latvian Asian-Studies Conference on the „Dialogue of Asian Civilizations in Accelerated Globalization“
Sinopsis: Vědecká výměna s čínskými rysy
