Čína a svět tento týden: Limity pragmatismu

Předseda Poslanecké sněmovny a strany SPD Tomio Okamura tento týden na pozvání předsedy čínského razítkovacího parlamentu Čao Le-ťiho vycestoval do ČLR. Jedná se o první cestu šéfa Poslanecké sněmovny do Číny od roku 2019, kdy obdobnou návštěvu absolvoval Radek Vondráček. Okamura zahájil svou cestu v Šanghaji, kde ho uvítala předsedkyně místního lidového shromáždění Chuang Li-sin. Následně se vydal do Chang-čou, aby cestu zakončil v Pekingu, kde se setká s předsedou Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Le-ťim, třetím nejvýše postaveným členem stálého výboru politbyra ÚV KS Číny. Předseda sněmovny návštěvu prezentuje především jako ekonomickou misi a projev „pragmatické“ zahraniční politiky současné vlády. Do Číny ho doprovází delegace zhruba čtyř desítek českých firem a mezi hlavní deklarované cíle patří obnovení přímého leteckého spojení, usnadnění vízového režimu, návrat čínských turistů či podpora českého exportu – tedy témata, která se v česko-čínských vztazích objevují dlouhodobě, avšak bez jasných výsledků.

Čínská média cestu líčí méně jako obchodní misi a více jako politický obrat Prahy. Jejich zájem vyvolalo především Okamurovo odmítnutí oficiálních cest na Tchaj-wan. Jeho slova o české „politice jedné Číny“ zároveň překládají jako podporu pekingského „principu jedné Číny“, přestože nejde o totéž. Česká politika nevylučuje rozsáhlé neoficiální vztahy s Tchaj-wanem, zatímco čínský princip tvrdí, že ostrov je součástí Číny a pekingská vláda je jedinou legitimní vládou celé země. Peking tento rozdíl dlouhodobě stírá, aby postoje zahraničních států vydával za souhlas se svými územními nároky. Okamurovu cestu dále zastiňuje případ zadržení českého podnikatele, kterého Čína vyšetřuje kvůli údajnému ohrožení státní bezpečnosti. Podnikatel spojovaný se zbrojařskou skupinou CSG mohl být zadržen v rámci takzvané diplomacie rukojmích. Podle této hypotézy by se čínská strana mohla pokusit využít jeho případ k tlaku na propuštění Jang I-mina, pracovníka čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, který je v Česku obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Přímou souvislost česká i čínská strana odmítají a dosud nebyla prokázána. Souběh obou kauz však ukazuje limity deklarovaného „pragmatismu“ vůči Číně.

Zdroje:

Sohu: 捷克众议长受邀访华，承诺“绝不批准窜台”！台当局连遭4重打击
Global Times: Taiwan regional media play up Czech lower house speaker's mainland visit
Global Times: Speaker of Czech Republic Chamber of Deputies starts visit in Shanghai; China trip opens door for dialogue to warm bilateral ties: Chinese expert

Díky prudkému rozvoji umělé inteligence vyžadujícímu pokročilé polovodiče se Spojené státy staly největším obchodním partnerem Tchaj-wanu. Poprvé od roku 1992 také z Tchaj-wanu importovaly více zboží než z Číny, přičemž nejvýraznější podíl na tomto importu má společnost TSMC, která dodává čipy pro společnosti Google, Nvidia, Apple či Microsoft. Tchajwanská ekonomika tak v prvním čtvrtletí roku 2026 meziročně posílila o 15 %. Zvyšující se strategická provázanost tchajwanské a americké ekonomiky odpovídá strategickému zájmu vlád obou zemí. Tchaj-wanu umožňuje snižovat ekonomickou závislost na Číně a současně posiluje odhodlání Spojených států zachovat mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu, protože zvyšuje náklady případné čínské agrese.

Navzdory mimořádně příznivému ekonomickému vývoji však Tchaj-wan stále čelí mnoha přetrvávajícím výzvám. Na domácí scéně je to především energetická bezpečnost, zejména stabilita dodávek elektřiny, na níž je závislý energeticky náročný polovodičový průmysl. Čelí také stárnutí populace, jelikož patří mezi země s nejnižší porodností na světě. Kromě zřejmých problémů se svým agresivním sousedem se na mezinárodní scéně Tchaj-wan potýká se zpožděnými dodávkami amerických zbraní i omezeným pokrokem v praktické spolupráci na obraně s USA. Tyto potíže navíc prohlubují vnitropolitické spory mezi mezi vládou reprezentovanou Demokratickou pokrokovou stranou (DPP) a legislativou, v níž má mírnou většinu opoziční Kuomintang (KMT). Pře se dotýkají financování obrany a komplikují rozvoj zejména v oblasti bezpilotních systémů a protivzdušné obrany.

Zdroje:

The Wire China: The Return of the Taiwan Tiger

Sinopsis: Tchaj-wan a česká politika jedné Číny

Na Světové konferenci o umělé inteligenci, která do pondělí probíhala v Šanghaji, Čína znovu potvrdila svou ambici stát se světovým lídrem v oblasti AI. Konference volně navazuje na Světovou internetovou konferenci založenou roku 2014, která byla prvním pokusem Pekingu, přestože poněkud neobratným, prosazovat svou vlastní představu globální správy technologií. Její koncept „internetové suverenity“ poprvé obhajoval právo země kontrolovat „svůj“ internet – místo aby se za tuto praxi Peking styděl. Od té doby ušla ČLR dlouhou cestu a k právě založené Světové organizaci pro spolupráci v oblasti umělé inteligence se již přidalo 29 zemí.

Čínská vize cílí především na země globálního Jihu, jež jsou pro Peking dlouhodobou prioritou. Si ve svém projevu varoval před „vznikem nových historických nerovností v důsledku rozvoje AI“. Chce tomu předcházet poskytováním školení v této oblasti či budováním center spolupráce. Jako další prostředek Čína prezentuje své otevřené (open-weight) modely, které propaguje jako dostupnou alternativu k proprietárním systémům amerických firem. Po loňském úspěchu modelu DeepSeek R1 se jejich vývoj výrazně zrychlil a na letošní konferenci představil startup Moonshot AI model Kimi K3, který má být největším otevřeným AI modelem na světě podle počtu parametrů. Otevřenost modelů pomáhá čínským firmám získávat přízeň vývojářské komunity, urychlovat vývoj prostřednictvím zpětné vazby a částečně kompenzovat omezení způsobená americkými vývozními kontrolami na pokročilé čipy. Čína tak podle analytiků rychle snižuje technologický odstup od Spojených států v oblasti AI modelů. Otevřenost modelů má však své hranice – zůstávají podřízeny domácím pravidlům cenzury a jsou trénovány tak, aby negenerovaly výstupy odporující oficiální vládní linii.

Zdroje:

MIT Technology Review: China’s open-source bet

Matt Sheehan's Newsletter: Xi Jinping's Big AI Speech, Annotated

Reuters: Xi pitches China as leader of new global AI order, challenging US dominance

Neuplynul ani den od chvíle, kdy se Andy Burnham stal novým britským premiérem, a už musí řešit první spor s Čínou. Minulý týden Londýn znárodnil firmu British Steel, kterou od roku 2020 vlastnila čínská společnost Jingye Group. Ta nyní od Spojeného království vyžaduje kompenzaci za ztrátu investice. Za krokem britské vlády stojí snaha zabránit ztrátě pracovních míst a zachovat si schopnost na svém území produkovat „panenskou ocel“ – ocel vyráběnou z železné rudy ve vysokých pecích. Tu Downing Street považuje za strategicky důležitou například pro provoz britské vlakové sítě či tamního obranného průmyslu. British Steel v současnosti provozuje pouze dvě zastaralé vysoké pece, které Jingye Group zvažovala zavřít, protože jejich provoz údajně vedl k ztrátě 700 tisíc liber denně. Proti jejímu znárodnění vystoupilo čínské ministerstvo zahraničí. Podle něj způsob, jakým se Británie k situaci postaví, přímo ovlivní pohled čínských investorů na tamní podnikatelské prostředí a kredibilitu Burnhamova kabinetu.

Případ z minulého roku poukazuje, že Čína tato varování myslí vážně. Tehdy nizozemská vláda ve snaze předejít nedostatku čipů převzala kontrolu nad společností Nexperia, kterou vlastní čínská firma Wingtech. Peking zareagoval omezením vývozu v Číně vyráběných čipů tamní větve Nexperie do Nizozemska. Burnhama znárodnění British Steel staví do nepříjemné pozice. Zachování „výrobní suverenity“ v klíčových oblastech jako ocel je totiž jednou z mála jeho veřejně známých politik. Jingye Group má ale nepochybně podporu čínského státu. O té svědčí komentář tamního ministerstva obchodu, které „situaci bedlivě sleduje“ a je připraveno přijmout „tvrdá opatření pro ochranu legitimních práv a zájmů čínských firem“.

Zdroje:

BBC: British Steel taken into public ownership to protect ‚vital‘ UK supply
BBC: What we know about Andy Burnham's policies
AP: Chinese company demands compensation from the UK over British Steel nationalization
Global Times: China’s Jingye Group launches consultations with UK govt over nationalization of British Steel, demanding compensation from UK for investment losses
Sinopsis: Čína a svět tento týden: Méně drog, více vzácných zemin