Článek
Z Gruzie do Prahy: nový čínský velvyslanec přichází s osvědčeným repertoárem
Tento týden se v Praze ujal funkce nový čínský velvyslanec Čou Čchien (Zhou Qian, 周谦), který dosud působil v Gruzii. Na recepci pořádané u příležitosti jeho nástupu do funkce a 77. výročí založení ČLR ho již stihli přivítat premiér Andrej Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura. Babiš podle zprávy čínské ambasády vyjádřil potěšení nad tím, že se bilaterální vztahy „vracejí na zdravou trajektorii rozvoje“, zatímco Okamura podle stejného zdroje zdůraznil význam „nevměšování se do vnitřních záležitostí“.
Čou má s veřejným prosazováním pozic Pekingu bohaté zkušenosti. Během jeho působení v Gruzii se vztahy obou zemí výrazně prohloubily: v roce 2023 uzavřely strategické partnerství, letos jej povýšily na „všestranné strategické partnerství“ a za svůj podíl na rozvoji vztahů obdržel Čou od gruzínského prezidenta Řád zlatého rouna. Za těmito úspěchy stála i příznivá doba – jeho mise v Gruzii se časově překrývala s gruzínským odklonem od prozápadního směřování, erozí tamější demokracie a současným prohlubováním vztahů s Ruskem a právě s ČLR. Vedle propagace bilaterální spolupráce pravidelně vystupoval v gruzínských médiích, kde prosazoval širší narativy čínského vedení, včetně kritiky amerického „hegemonismu“ a postojů Pekingu k Tchaj-wanu. V roce 2025 například publikoval ve významném gruzínském deníku Rezonansi autorský text s titulkem „Princip jedné Číny nelze zpochybňovat a rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2758 nelze napadat“. Zopakoval v něm argumenty, které Peking používá na mezinárodní scéně při prosazování svého nároku na Tchaj-wan. Mimo jiné se odvolával na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 2758, přestože tato rezoluce z roku 1971 řeší otázku zastoupení Číny v OSN a otázku suverenity nad Tchaj-wanem nijak neurčuje.
Do Prahy tak přichází diplomat zkušený nejen v rozvíjení bilaterálních vztahů, ale také v aktivním prosazování politických narativů Pekingu. Soudě podle zprávy čínské ambasády, podle níž nejvyšší čeští představitelé už na jeho úvodní recepci používali formulace známé z čínského diplomatického slovníku, by pro ně v Praze mohl nalézt poměrně úrodnou půdu.
Zdroje:
Velvyslanectví ČLR v České republice: 中国驻捷克使馆隆重举办庆祝中华人民共和国成立77周年暨周谦大使到任招待会
Embassy of the People's Republic of China in Georgia: 驻格鲁吉亚大使周谦在格主流媒体发表署名文章《一个中国原则不容置疑 联大第2758号决议不容挑战》
Strategická stabilita bez velkého průlomu
Si Ťin-pching ve dnech 23. až 25. září po 11 letech přicestoval na bilaterální summit ve Washingtonu a oplatil tak Donaldu Trumpovi jeho květnovou návštěvu Pekingu. Od amerického prezidenta se dočkal mimořádně vřelého přijetí – osobní přivítání na letišti, čajový dýchánek v Bílém domě i společná návštěva Národního archivu, kde Trump vyzdvihoval „6000 let“ čínské historie ve srovnání s nedávným 250. výročím založení USA. Generální tajemník na oplátku oznámil, že zoologické zahradě v Atlantě zapůjčí dvojici pand jako „vyslance přátelství“. Za pompou a symbolikou však zůstávají staré rozpory. Summit prodloužil obchodní příměří dojednané loni v korejském Pusanu jen o dva měsíce do ledna, přinesl omezené celní úlevy a několik dílčích hospodářských závazků, nicméně nevyřešil spory kolem vzácných zemin, Tchaj-wanu ani širší technologické rivality.
Oficiální rétorika Pekingu mluví o „konstruktivní strategické stabilitě“. Strategická rivalita je nesporná, jistá míra stability přetrvává, konstruktivní řešení však zůstávají omezená. Čím dál důležitějším lakmusovým papírkem vztahů je umělá inteligence — nebo „superinteligence“, jak ji nově označuje Bílý dům. Obě strany zde hledají alespoň minimální společnou půdu v podobě pravidelného dialogu a krizového komunikačního kanálu, zároveň ale dál závodí o čipy, výpočetní výkon, energii a pokročilé modely. Čím více může AI rozhodovat o „strategické“ převaze v ekonomické, vojenské a geopolitické rovině, tím menší motivaci mají Washington a Peking její rozvoj společně „konstruktivně“ brzdit.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničí ČLR: President Xi Jinping Holds Talks with U.S. President Donald J. Trump
The White House: Fact Sheet: President Donald J. Trump Advances a Fair and Reciprocal Relationship with China While Hosting Historic State Visit
Sinopsis: Kdo se bojí superinteligence
Peking dotuje hypotéky, nastartovat domácí spotřebu se však stále nedaří
S platností od 1. října začala čínská vláda vůbec poprvé dotovat úroky z komerčních hypoték. Podmínkou je, že jde o první bydlení a jeho cena nepřesahuje 1,5 milionu jüanů. Opatření má povzbudit skomírající realitní trh a zároveň svým nastavením míří na mladé, jejichž ekonomická situace je stále obtížnější. Trápí je mimořádně vysoká nezaměstnanost: když její oficiální míra v roce 2023 překročila 20 %, úřady statistiku přestaly zveřejňovat, později ji pak obnovily s upravenou metodikou. Letos v létě se však i nový ukazatel začal k 20 % opět přibližovat. Frustraci mladých dobře ilustrují „kanceláře na předstírání práce“, které se objevily v několika městech: nezaměstnaní si za zhruba 30 jüanů denně mohou pronajmout pracovní místo, předstírat běžný kancelářský život a případně odsud posílat fotky rodičům.
Dotováním hypoték se Peking snaží domácnosti přimět k většímu zadlužování a podpořit ekonomiku, aniž by však přímo řešil slabý růst příjmů a nejistotu, které spotřebu brzdí. Výsledkem tak může být spíše přesunutí části budoucí poptávky po bydlení do současnosti než její trvalejší oživení. Podobné limity snah Pekingu povzbudit domácí spotřebu jsou patrné i během právě začínajícího Zlatého týdne kolem státního svátku 1. října. Číňané nadále ve velkém cestují, při samotných cestách však utrácejí stále opatrněji – už loni při rostoucím počtu cest klesly průměrné výdaje na jednu cestu na tříleté minimum. Čínský růst tak nadále stojí především na exportu, zatímco domácí spotřebu se Pekingu navzdory opakovaným pobídkám nedaří výrazněji oživit.
Zdroje:
Trivium China: Central government subsidizes home loans for the first time
The Economist: Unemployment is becoming a way of life for China’s young
Konec klidu okolo vraku Sierra Madre
Situace kolem mělčiny Second Thomas Shoal, která leží ve filipínské výlučné ekonomické zóně, ale nárokuje si ji také Čína, se po dvou letech relativního klidu znovu vyostřuje. Čínská plavidla 24. září zabránila filipínské zásobovací lodi M/V Lapu-Lapu doplout k vraku lodi BRP Sierra Madre, na němž Filipíny udržují malou vojenskou posádku. Do operace se podle Manily vedle pěti lodí čínské pobřežní stráže zapojily také tři válečné lodě čínského námořnictva. Filipínská strana nakonec misi přerušila kvůli nebezpečí kolize.
Jde o první veřejně známé zablokování zásobovací mise od července 2024, kdy se Manila a Peking po sérii násilných střetů dohodly na provizorním mechanismu zásobování Sierra Madre. K nové eskalaci dochází krátce po desátém výročí arbitrážního rozhodnutí v Haagu, které odmítlo právní základ rozsáhlých čínských nároků v Jihočínském moři a potvrdilo, že Second Thomas Shoal leží ve filipínské výlučné ekonomické zóně. Čína verdikt dodnes odmítá. Mělčina tak zůstává jedním z potenciálně nejnebezpečnějších ohnisek napětí v oblasti také proto, že Filipíny jsou smluvním spojencem USA a americko-filipínská obranná smlouva se vztahuje i na ozbrojené útoky proti filipínským silám a veřejným plavidlům v Jihočínském moři.
Zdroje:
