Článek
A je to venku.
Dne 6.9. 2024 vyšlo páté studiové album pana Davida Gilmoura. Asi by se slušelo ho představit plným jménem i s titulem britského impéria. Tak tedy… David Jon Gilmour CBE.
Myslím, že není třeba nějak ze široka vypisovat jeho úspěchy, písně, jeho hru na kytaru, ale třeba i na saxofon, opěvovat jeho hlas, kterýž je místy něžný a jindy rockově tvrdší a už vůbec není třeba připomínat jeho nesmazatelnou stopu ve skupině Pink Floyd.
Luck and Strange…Tak zní název zbrusu nového alba tohoto téměř osmdesátiletého muže. Ale abych mu nepřidával… Narozen 6.3. 1946 v Cambridge.
Říká se, že ženy s věkem zrají do vnitřní krásy, a muži s věkem jsou moudřejší, a ta moudrost rovněž vychází zevnitř. A to je přesně ten případ alba Luck and Strange.
A ano. Z alba je cítit i jistý smutek a trocha nostalgie, což je rovněž projev stáří… Jenže David Gilmour měl vždycky vkus, nadhled a jakoby šlechtickou fazónu. Takže toto album rozhodně není stařecký opus.
Když se podíváte na jména, která se podílela na albu, tak vás nejspíš napadne, že tohle byl rodinný byznys.
Syn Gabriel zpívá vokály, syn Charlie se podílel na textu jedné písně, dcera Romany hraje na harfu a v jedné písni zpívá hlavní part. Manželka Polly Samson napsala texty. Ale otec a manžel David má vše ve svých rukou. Od začátku do konce je to jeho dílo. Každý tón, každý akord vás unese do Davidova hudebního světa. A že je to tedy svět nádherný a umělecký bohatý…
Nemůžu se zde věnovat každé písni z tohoto alba. Nejsem vzdělán v hudebním oboru a ani nemám žádné oprávnění psát hudební recenze. Odbornou stránku tedy rád přenechám kvalifikovaným recenzentům.
Titulní skladba Luck and Strang je zajímavá tím, že na ní můžete v úvodu slyšet klávesy mistra Ricka Wrighta. Autentický záznam jamování z roku 2007. O rok později mistr Rick Wright, tedy další nesmazatelná stopa Pink Floyd, nás navždy opustil. David Gilmour ho připomíná ve svých dílech často.
Velmi hezkým a uklidňujícím dojmem působí skladba Between Two Points. Je to jediná skladba, kterou David nesložil, a právě zde dal zelenou své dceři Romany.
Samostatnou kapitolu tohoto alba ale tvoří píseň Scattered. Je to bezpochyby nejsilnější a nejemotivnější věc z celého alba. David jakoby chtěl vzpomínat. Při prvním poslechu to tak možná nevyzní, ale časem se znalci pana Gilmoura, potažmo skupiny Pink Floyd doberou té vzpomínky… Skladba začíná tlukotem srdce. (The Dark Side of the Moon) Hned nato slyšíme v dálce klávesy připomínající zvuk kapající vody. (Slavná rocková symfonie Echoes). Později skladba sklouzne do ponurých tónů klavíru a smyčců. (Experimentální album se smyčci a dechy Atom Heart Mother). Z ponurosti nás vysvobodí Davidova akustická kytara s úvodním motivem slavné písně High Hopes. Akustiku vystřídá elektrika a valí se nás obrovská bouře emocí, které citlivé jedince doženou k slzám… (Comfrotably Numb)
Je docela možné, že jsem přehlédnul další motivy. Časem doženu… Ale tato skladba je dle mého názoru uměleckým vrcholem alba. Ne, nebude se hrát v rádiích. Trvá okolo sedmi minut a není to hitovka. Je to složitější skladba. Stejně jako její autor- David Jon Gilmour CBE… Nejsem žádná vědma, ani nepředpovídám budoucnost, ale jsem si téměř jist, že v dalších generacích bude tento pán předmětem výuky na školách. Přeji mu hodně zdraví a sil a snad se svým následujícím turné zavítá i k nám. Možná by fakt měl… Album vyšlo 6.9.2024. Hned o den později, tedy 7.9.2024 jsme vzpomínali na 30 let starou událost. Naprosto nevídaný a neslýchaný koncert Pink Floyd v Praze na Strahově.
Doba večerní pokročila… Rozloučím se s vámi stylově, tedy ukolébavkou, na níž zde dávám odkaz. Nádherná, téměř pohádková záležitost z alba Luck and Strange s názvem Sings. Nechme se na pár minut přenést do jiného světa. Tak jak to umí David Gilmour a jak to uměli i Pink Floyd.
Važme si prosím poctivých muzikantů, protože už nám toho poctivého na světe mnoho nezbývá…
