Článek
Samozřejmě nejsledovanějším sportem na olympiádě je z pohledu naší země lední hokej mužů. Ty emoce a očekávání tryskají nejen ze sociálních sítí, ale i v hledišti haly v Miláně. Miláno - Nagáno. I já jsem velký fanoušek. O tom žádná. Turnaj nejlepších hokejistů světa je fakt něco. Je to svátek. Dalšího takového turnaje se já třeba ani dožít nemusím.
Když si čtu příspěvky ze soc. sítí, když čtu „zasvěcené“ články novinářů, poslouchám komentátory, nestačím se divit. Všichni dohromady chtějí nějak „aktivovat“ Davida Pastrňáka“. S velkou nadsázkou… Chtějí mu dát do pití extázi? Jak chcete aktivovat jednoho z nejlepších hokejistů světa? Sám David před turnajem tvrdil, že bude hrát pro tým. A on hraje. Ano. Předvedl pár pokažených přihrávek a nedominuje tak jako Mc David v týmu Kanady, nebo Slafkovský v týmu Slovenska.
David Pastrňák nikdy neodmítnul reprezentovat svoji zemi. Tedy pokud samozřejmě mohl. Jeho role v národním týmu je prostě jiná než v Bostonu. Nikdy si nehrál na hvězdu. A ani na OH tomu není jinak.
Překvapuje mě a přiznám se dost i irituje, že tak vyspělí fanoušci hokeje a vyspělí sportovní novináři, i profesionální komentátoři začínají tušit neúspěch na letošních OH, a tak už teď hledají viníka. Pastrňák se hledá…Pasta se trápí…
S dovolením připomenu statistiku Davida Pastrňáka v základní skupině. Jeden gól plus dvě nahrávky. Takže jeden bod na zápas!
Čeká nás jeden, nebo dva zápasy (možná i více?) v tomto vzácném turnaji. Nechejme prosím ty naše hokejisty svobodně dýchat. Neutahujme smyčku předčasným lynčem kohokoli. Pasta potřebuje dýchat, ne se dusit ve vlastní zemi, kterou tak horlivě a velmi dobře reprezentoval. A totéž samozřejmě platí i o ostatních našich reprezentantech. Zápas s Kanadou byl jasný. Francie i přes výpadek našich neměla šanci. Dnes jsme si prostě vybrali smůlu. Nešťastný vlastní gól… Zcela regulérní, ale neuznaný gól. A velmi kontroverzní, rozhodující gól v prodloužení, kdy bylo ze strany Švýcarska na ledě příliš mnoho hráčů…
Inu cesta přes menší odpor nevyšla. Pokud ještě chceme něco dokázat, musíme jít v tom vyšším levelu. Koneckonců… Milano - Nagano? V Naganu jsme šli přes neskutečné hvězdy z USA, pak přes ještě větší hvězdy Kanady, a nakonec jsme ještě ve finále porazili ruskou velmoc.
Jasně. Je to z říše pohádek. Chápu. Ale dokud ten náš výběr v Itálii stále operuje, nechme ho dýchat. Nechme ho hrát. Nepořádejme hon na nějaké viníky. Neutahujme smyčku těm, kdo chtějí poctivě reprezentovat. Nechme Pastu na pokoji. Není to stroj na úspěchy či na góly. David Pastrnák není náš majetek. Nechejme ho prostě hrát. On se hokejem baví. Bavme se taky…
