Článek
Díky Nově lidé prohlédli, kolik je mezi námi lidí, kteří žijí na dávkách a mají se vlastně velice dobře. Složenka z úřadu zajistí celkem obstojné živobytí, hlavně jde o živobytí bez přiložení ruky k dílu. Líní otcové rodin, kteří přiznávají, že za ty peníze by ani do práce nevstali (jako Marian, a to nejde o to jen do práce vstát, ale hlavně v práci odvést nějaký výkon), tak ve středu 14. 2. jsme mohli shlédnout další povedenou rodinku, která na dávkách má 40 000 korun. Inu, paní stále leští okna, čistí a uklízí, tak jak to má být v tomto pořadu, ale partnera má líného, neudělá nic. Děti umí plodit dobře, ale dále se o ně už vůbec nestará. Děti žijí doma za naleštěnými okny, světlo světa nespatří. Přece není možné s tolika dětmi chodit ven, to by byl člověk jako chobotnice. Jak praví tento muž. Paní všechno zvládá, mrzí ji, že partner nepomáhá, ale podle jeho slov, ona si děti udělala, ať se stará. Takže chlap je mimo, žena jede, ale problém jí to nedělá, zvládne celé houfy dětí. Během výměny jí ovšem dochází, že by mohlo nebo spíše mělo být něco jinak. Že není pouhý stroj, který leští domácnost a nějak odbude těch 7 dětí. Už jen ta strava na párcích je příšerná. Proč má žena dojem, že jsou přednější nablýskané okenní rámy a děti potom krmí podřadnými párky? Kde to jsme? Je to nějaký apel Novy? Poukázat na špínu ve sporáku a chlubit se tím, že já mám troubu čistou? Možná ano. Jenže paní, která používá tak maximálně jeden hořák na sporáku k ohřátí párků, tak by neměla mít snad ani slovo k tomu, že vidí špinavou troubu. A už se sepisuje žádost o rozvod. Prostě žít s někým, kdo nepřiloží ruku k dílu je nepřípustné. Jenže za nějaký den je vše jinak. Rozvod se konat nebude Opět úkaz neskutečné domácnosti, kterou živí všichni poplatníci.
Proč, proboha všichni, kdo pracují, musí živit tyto rodiny lemplů, kteří zásadně nepřiloží ruku k dílu? Bydlí v prostorných, pronajatých domech, které jim platíme my z našich daní, zatímco my bydlíme v malých bytech, které splácíme předraženými hypotékami. Při výměně chodí z místnosti do místnosti a vyměněné manželky procházejí pokoji jako na zámku. Pokud nemají pokoj samy pro sebe, jsou nespokojené. Také bych chtěla bydlet v pronajatém domě, který mi zaplatí ostatní a procházet se pokoji a ložnicemi jako na zámku. Jenže to není určeno pro obyčejné lidi. Je to pro ty, co berou dávky. Ty si mohou pronajmout klidně i zámek. A my všichni jim to zaplatíme.
