Článek
Dětství, které by dnes bylo na sociální sítě až moc syrové.
Staškov na Kysucích nebyl žádný středobod kultury. V roce 1924 se tam narodil kluk, který později pobláznil světový film. Ale tehdy? Syn železničáře, doma dvanáct dětí, práce od mala. Žádné dramatické začátky na konzervatoři, žádné slavné rodinné jméno.
Pozoroval lidi na ulici, na trati, v hospodě. A povídá se, že některé postavy, které později hrál, byly přímo „opisované“ od místních.
Od montéra k herci: kariéra, která vypadá jako film sama o sobě.
Jozef Kroner začínal úplně obyčejně – pracoval jako montér, úředník, dělník. Teprve pak jej přitáhlo amatérské divadlo. A protože talent, charisma a přirozený humor prostě neututláš, skončil brzy v profesionálních souborech.
Mimochodem, Kroner nikdy nevystudoval herectví, což mu později dávalo zvláštní výhodu:
nehrál technikou, ale instinktem. A instinkt měl ostrý jako žiletka.
Obchod na korze: jak nenápadný muž přinesl Československu Oscara.
Když v roce 1965 vznikal film Obchod na korze, nikdo nečekal, že se zapíše do světové historie. A už vůbec ne, že jeho hlavní hvězdou bude nenápadný Slovák, který vypadal spíš jako strejda z Kysuc než hollywoodský herec.
Ale stal se zázrak.
Kronerův Tóno Brtko – člověk slabý, směšný, ale hluboce lidský – zasáhl svět. Film získal Oscara a Kroner si odvezl cenu z Cannes.
Za scénou se šeptalo, že režiséři Kadár a Klos nechtěli nikoho jiného. „On tu postavu už dávno nosil v sobě,“ prý říkali. A měli pravdu.
Kroner – mistr smíchu, který vás rozesmál i rozplakal.
Kronerovy komediální role? Kapitola sama o sobě.
Hrál tak přesvědčivě, že byste mu uvěřili i to, že se narodil s kladivem v jedné ruce a s vtipem v druhé.
Jeho humor nikdy nebyl laciný. Nepotřeboval padat ze židle ani křičet. Stačilo mu nadzvednout obočí, zamumlat typické „no tak teda neviem…“, nebo se tvářit, že celý svět je jedna velká absurdita.
A fungovalo to. Lidi se smáli. A když přitlačil na melancholii, i plakali.
Hvězda, která spojovala Čechy a Slováky lépe než politici
Zatímco jiní herci zůstávali doma, Kroner byl fenoménem v obou zemích Československa. Češi ho milovali pro jeho autentický humor, Slováci pro jeho srdečnost, a oba národy v něm viděly kus sebe. Byl vzácný úkaz: národní herec dvou zemí.
Zákulisní perličky, které možná neznáte:
- Na place působil tichým dojmem, ale prý měl výborný reflex na improvizaci. Nečekané situace řešil přirozeně a často bylo jeho vystoupení lepší než napsaný scénář.
- Měl rád lidi a lidi měli rádi jeho. Nebyl konfliktní typ, kolegové o něm často mluví jako o „tichém dobrákovi“.
- Mnoho slavných hereček vzpomíná, že měl fantastické charisma – to nenápadné, civilní, ale silné.
Kromě hraní psal. A ne ledajak.
Jozef Kroner byl také spisovatel. Ne umělecky „významný“, ale zato milovaný. Jeho fejetony a vzpomínky voní domovem, humorem a jemnou ironií.
Číst jeho knihy je jako poslouchat strejdu, který sedí na lavici před domem a vypráví zážitky, které se možná staly – a možná taky ne, ale každopádně stojí za to.
Odkaz, který neumírá.
Kroner odešel v roce 1998. Bez velkých skandálů, bez pompézních titulků. Odešel tak, jak žil: tiše, pokorně, civilně.
Ale jeho role zůstaly. A generace diváků dosud potvrzují, že nikdo nedokázal zahrát obyčejnost tak výjimečně jako on.
Zdroj:
https://www.sfu.sk
https://www.csfd.cz/tvurce/2042-jozef-kroner
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Shop_on_Main_Street?
https://www.filmovyprehled.sk
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/obchod-na-korze-oscar-kadar-klos-vyroci.A251008_094635_filmvideo_skr/2#space-a
https://radioblanik.cz/aktualne/zajimavosti/prvni-oscar-pro-ceskoslovensky-film?utm_source=chatgpt.com
https://www.imdb.com/title/tt0059527/
