Hlavní obsah

Kašlete na starou mámu nebo tátu? Nedivte se, že vám nehlídá děti

Foto: geralt / pixabay.com

Ilustrační obrázek.

Mladí se dnes cítí přetížení, mají rodiny, chodí do práce a musí se starat o děti. Přitom mají často pocit, že jim něco utíká, že jsou dětmi omezováni a že si potřebují odpočnout.

Článek

Touží po dovolené bez dětí, chtějí relaxovat a užívat si. Jenže jim není přáno. Mají děti. A jejich rodiče necítí tu „povinnost“ hlídat vnoučata, tak jako tomu snad bývalo dříve. Ale kde se vůbec bere ten scestný názor, že jde o jakousi povinnost? Každý z nás má povinnost ke svým dětem a svým rodičům. Ne ke vnoučatům.

Přitom v dnešní době vše nahrává rodičům i těch nejmenších dětí. Kavárny a restaurace disponují dětskými židličkami, na jídelním lístku se nacházejí dětské pokrmy, hospody mají dětská hřišťátka, hotely mají dětské postýlky. Restaurace hotelů u moře připravují speciální jídla pro děti, na děti čekají dětské bazénytobogány. Kdo by na to pomyslel před lety. Přesto nebyly tehdejší matky frustrované, byly rády se svými dětmi a neměly pocit, že o něco přicházejí. Pořídily si děti, byly to jejich děti a ony měly povinnost se o ně starat. Ne jejich rodiče. To, že babička s dědou někdy pohlídali, byl jakýsi bonus.

Byly opravdu dříve babičky více hlídací než ty dnešní?

Před šedesáti nebo čtyřiceti lety se ženy stávaly matkami brzy a také odcházely do penze dříve než dnes. Běžně ženy rodily ve dvaceti letech, a když šly do penze, jejich vnoučatům bylo třeba čtrnáct a to už většinou žádné hlídání ani nepotřebovaly. Navíc byly tehdy děti mnohem samostatnější, než jsou ty dnešní. Takže pobyt u babičky na vsi pro ně byl spíš jen prázdninovým dobrodružstvím, které se obešlo bez větší péče. Dnes je sice posunuta hranice odchodu do důchodu, ale stejně tak se posunul i věk rodiček. Vnoučata žen, které odcházejí do penze, jsou tedy přibližně stejně tak stará jako ta před mnoha lety. S nejedním rozdílem. Dnes už o pobyt u babičky nestojí. Je to pro ně nuda, nejradši jsou doma a online na sítích. Zatímco dříve bylo hlídání vnoučat vnímáno jako nějaký bonus, dnes snad jako jejich povinnost, kterou zanedbávají.

Dle zákona je povinnost naopak pečovat o své stárnoucí rodiče

A jak mladí, plní sil a elánu dnes pomáhají svým starým matkám nebo otcům? Dokážou se vcítit do starého člověka, pro kterého jsou základní denní úkony na hranici jejich schopností? Kolik z nich vozí staré rodiče k lékaři? Kolik z nich jim jezdí nakoupit? Kolik z nich má čas poslouchat jejich vyprávění, prostě si jen na ně udělat čas a naslouchat?

Povinnost hlídat vnoučata z právního hlediska neexistuje. Zato něco jiného je péče o stárnoucí rodiče. A nejvíce křičí ti, kteří nejsou ochotni pomáhat svým starým nejbližším. A k tomu ještě obratně argumentují. Vzdálenost, na kterou nemohou dojíždět, jejich vlastní zaneprázdněnost, veliké pracovní vytížení, péče o potomky, se kterou jim nikdo nepomůže. Jsou unaveni, ve stresu, frustrovaní. Prostě nemohou pomoci ani občas s domem či zahradou natož být k ruce každý den. Ani je nenapadne možnost přestěhování, aby své staré matce pomohli s nákupy, úklidem nebo převozy k lékaři. Vidí jen sami sebe a své vyčerpání z péče o své děti. Vykřikují svoji pravdu do světa, jsou často dotčeni z toho, že je jejich rodiče prosí o pomoc. Vždyť oni nemohou, mají pro to přece tisíc svých důvodů, které musí každý pochopit a navíc ten starý rodič neměl vůbec aktivní zájem hlídat svá vnoučata, tak co? Proč mu pomáhat a proč se starat, že?

Přitom péče o své starší příbuzné bývá hrazená státem. Proč necítí povinnost postarat se o své nemohoucí blízké? Proč se nechtějí starat ani za úplatu? Proč? Proč jen lamentují nad tím, že starší generace pozbyla pocit povinnosti hlídat svá vnoučata? Vždyť naopak oni mají povinnost pečovat o své rodiče, ale argumenty proč nemohou, proč to nejde, mají. Bydlí daleko, stěhovat se nechtějí, mají moc práce a moc dětí a ti rodiče jim s nimi nepomohou! Ale už nevidí, že právě proto, že ti rodiče bydlí daleko, nemohou cestovat, protože kolikrát ani nemají auto, nezvládají se starat o svoji domácnost, nedokážou si často dojít ani nakoupit, tak se ani při nejlepší vůli nemohou starat ani o svá vnoučata. Přesto jejich sobecké děti vnímají pouze neochotu hlídat jejich potomky. Nedokážou se vžít do těch starých lidí, kterým dochází dech a nestačí už na všechny práce. Nechtějí pomáhat, bydlí daleko, mají svůj život, moc práce, moc dětí a jim také ti staří rodiče nepomohli, což vnímají jako zanedbání jakési smyšlené povinnosti.

Ne, opravdu neexistuje žádná povinnost hlídat vnoučata. Zato existuje jiná povinnost a to péče o rodiče.

https://www.respekt.cz/rodina-a-vztahy/babicky-a-dedove-nikam-nezmizeli-jen-dnes-musi-s-detmi-o-vnoucatech-a-jejich-hlidani-vice-vyjednavat?srsltid=AfmBOopWJZ7FhP0DxEs7Limn6V9E3O6qIP0yFqttUwRtQzcTBT4IfdK9

https://www.vira.cz/otazky/pece-o-stare-rodice.html

https://www.neztratitsevestari.cz/poradna/zdravi-rodina-vztahy-poradna/chci-pecovat-o-blizkeho-musim-se-vzdat-prace/

https://www.emimino.cz/diskuse/pece-o-nemohouciho-rod

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz