Článek
Je pravda, že nejmladší už nejsem a nijak hubená také ne, ale do selky nebo vesnické ženy v sukních a zástěrách mám hodně daleko. Na vsi jsem ani nikdy nebydlela, jsem městská, čímž pochopitelně nechci říct, že být žena z vesnice, tak by to bylo jiné a s oslovením bych se naprosto ztotožnila, prostě v našem regionu běžné není. Paňmámou byly dříve prý nazývány mlynářky, ale o mně se nedá snad ani říct, že melu pantem, jsem žena spíše mlčenlivá, natož abych mlela nějaké obilí. Aby bylo jasné, on o mně nemluví jako o paňmámě, on mě tak přímo oslovuje. Už jsem mu kdysi říkala, ať mi tyká, pochopitelně ví, jak se jmenuju jménem, ale asi mu to nejde přes hubu a tak jsem paňmáma. Děti zatím nemají, tak oslovení babičko nepřichází v úvahu. Jenže oslovovat mě babičko mi také nepřijde úplně super, snad před malým dítětem, ale já prostě nejsem JEHO babička.
Možná je to ovšem krajová záležitost, třeba je někde v jiných končinách naší malé vlasti takové oslovení běžné. Já osobně své tchýni i tchánovi tykám a oslovujeme se jménem. Můj muž moji maminku také oslovoval jménem a tykal jí. Na paňmámu by koukala asi ještě více vyjeveně než já.
Paňmámo sem, paňmámo tam. Je to chlap šikovný a milý, ale já jsem pro něj paňmáma. Ne, opravdu se na něj nezlobím a ani nevím, kde na to oslovení přišel, až bude lepší příležitost, tak se ho zeptám, to zase jo…
No, na druhou stranu lepší, než by mi říkal paní Nováčková (tím myslím obecně oslovení příjmením, Nováčková se pochopitelně nejmenuji).
Umím si představit, že nejběžněji rodiče partnera svého dítěte oslovují jménem a tykají mu, ale jak oslovuje partner syna či dcery je? Jak to máte vy? Jak oslovujete svoji tchýni a tchána? Tykáte jim? Říkáte jim jménem? Můžete odpovědět v anketě a specifikace uvést do diskuze. Budu moc ráda.
