Článek
Ani pojídači masa ve velkém nemusí holdovat rybám. Proč ne, každý jí to, co mu chutná. Někdo ujíždí na vepřovém, jiný jí zásadně drůbež, někdo nesnáší slepice ať už v polévce nebo na paprice, jinému se zkřiví ústa při představě pozření rybích produktů. Většina z nás ovšem maso jí a přitom si pochutná. Někteří se ovšem masu vyhýbají a odmítají ho. Ještě přísnější sortou jsou vegani, kteří nepozřou ani produkty zvířat. Jako mléko, máslo, vejce a další. Nechápu, kde se v nich bere ten podivný odpor, ale dobře, může to tak být. Asi jim to nevoní, nechutná, mají výhrady a chtějí jíst zdravě, tedy podle nějakých jejich a podle mne značně ujetých pravidel, jsou to milovníci zvířat a nechtějí, aby kvůli nim umírala. Jenže snesením vajec nechcípne prostě ani jedna slepička a stejně tak kravce neublíží nějaké podojení mléka. Oni prostě nepozřou nic živočišného, na druhou stranu po něm baží. Nutí se k něčemu v zájmu jakési přetvářky, pošetilé snahy snad ochránit odchovaná zvířata určená na porážku a zajistit jim jejich život. Jsou to pouzí pošetilci, kteří nechápou, že marketing jde kupředu bez jakýchkoliv jejich protestů a přihlouplých zásad. Nekoupí oni? Koupí někdo jiný. Ani on nekoupí? Prostě se to vyhodí na kafilérii.
Ještě bych pochopila, kdyby tito, podle mne pomatenci, snad odmítali vůbec chutě masa, byly jim odporné a nemohli ve svých ústech rozžvýkat ani vejce, nebo nedej bože pláteček masa z prasete nebo ryby. Jenže oni jsou tak ujetí, že chutě masa vyhledávají, ty chutě rádi mají, ale odmítají ta sousta pozřít a proto se trh rozvinul do podoby chemických náhražek, které uspokojují chutě těchto podivínů, kteří tedy nekousnou do masa, ale uspokojují se nějakými umělými náhražkami, ze kterých se jim sbíhají sliny na jazyku, a myslí si, jak vyzráli nad celým koloběhem potravního řetězce.
Přitom nedokážou pochopit, že zvířata, která jdou na porážku, nebo třeba kapři, kteří jsou v nabídce před vánoci, byli přímo odchováni lidmi k tomuto účelu. Nejedná se o žádné vybíjení volně žijících živočichů. Jsou to zvířata, která by nespatřila světlo světa bez nás, konzumentů masa. Jsou to produkty umělých odchovů, už dávno nejsme lovci, kteří by vybíjeli lovnou zvěř pro obživu. Uvažování vegetariánů a veganů je zkreslené a chutě na masné výrobky ukazují na jejich velikou zvrácenost mysli. Ještě bych pochopila ty, kterým se prostě od přírody příčí chuť a vůně masa. Chtějí jíst zeleninu, milují ji. Ano, takto by to tak mohlo být. Ale proč to slintání nad náhražkami masa? V supermarketech jsou už vyhrazeny regály pro tyto podivíny, kteří odmítají všechno ze zvířat, ale mlaskají nad náhražkami.
Úplně nehorší mi ale přijdou rodiče, kteří vedou své děti k veganství. Od přírody jsme my lidé všežravci a ochuzovat jídelníček o masné produkty své děti není v našem zájmu. A naprosto už nepochopitelní jsou vegani, kteří mají odpor k masu jako takovému a ládují se náhražkami s vůní ryb, umělých steaků nebo párků. Jejich život je jedno velké pokrytectví. Krávy, býci, prasata, kuřata, slepice, králíci už byli stejně odchováni na trh s masem. Pokud masné produkty nikdo nekoupí, tak se prostě vyhodí. Žádná záchrana zvířat se díky veganům konat nebude. A cpát děti umělými náhražkami plnými chemických dochucovadel je nehorázné. Až jednou jejich dcera nebo syn ochutná třeba obyčejné volské oko na másle, tak jim možná dojde, jak byli ochuzeni.
Veganský plátek s rybí příchutí, který zrovna letí reklamou, je jen další sousto pro podivíny. Nikdy bych nic takového nechtěla ochutnat, jen prosím veganské rodiče, aby svoje zásady nenutili svým dětem a dopřáli jim, to, co jim chutná, včetně běžného masa a živočišným produktů. Rozhodnou se sami až v dospělosti, jakým směrem stravování se uberou.
