Článek
Počasí si s námi prostě pohrává a my jsme natolik varováni, že slabší nátury musí žít v neustálém strachu, co se na nás zrovna chystá. Strach ze záplav a povodní, které dokážou vyplavit dům, strach z vichru, který urve střechu, děs z náledí a možnosti nehody na silnici nebo zlomené nohy na chodníku, hrůza z veder, kdy se nám může udělat špatně, strach ze sucha, kdy třeba přijdeme o vodu ve studni.
A přes všechny tyto možné katastrofické scénáře bychom neměli zapomenout na slunce v duši. Bylo to tak krásné rozloučení po předpovědi počasí, kterou uváděl meteorolog Ján Zákopčaník. Jako by nám říkal: Nepodléhejte panice, žijte s pokorou, nadhledem a smírem v mysli. Buďte klidní, vyrovnaní, mějte v sobě lásku.
Ján Zákopčaník byl jedinečnou osobností mezi meteorology, kteří v televizi předpovídali počasí. Jeho klidný hlas nikoho neděsil, dokázal dát najevo své emoce, pokud mluvil o pozitivní situaci, třeba pěkných slunečných dnech nebo dobrých sněhových podmínkách pro lyžování, dokázal se krásně usmát a bylo jasné, že ho samotného tato předpověď těší. Kolikrát ale také musel sdělit předpověď nepříznivou. I tak se s diváky rozloučil svým jedinečným sloganem: Příjemný večer a slunce v duši, přičemž se poklonil. Bylo to jako krásné pohlazení, které si často uvědomujeme až zpětně. Něco jako poselství, ať je, jak chce, můžeme být šťastni. Máme-li slunce v duši, na svět se díváme prostě optimisticky, ať je už zahalen do neprostupné mlhy, hrozí náledí, silné mrazy, větry, záplavy, tropická vedra…
Ján Zákopčaník se narodil v roce 1958 ve slovenské obci Oblazov a přestože z něj maminka chtěla mít kněze, on toužil studovat astronomii. Obor se ten rok ovšem neotevíral, zvolil meteorologii a po dokončení školy pracoval jako meteorolog na letišti v Praze. Po několika letech se přesunul do televize. Napřed působil na kanálu ČT 3 a od roku 1994 jsme ho už vídali v České televizi. Jeho projev byl natolik svérázný, že někteří ho nemohli vystát a utíkali od obrazovek, jakmile se na nich zjevil, jiní hltali jeho předpovědi a další dokonce ani předpověď samotná nezajímala, ale chtěli slyšet jen jeho hedvábně sametový hlas a jeho rozloučení: „Příjemný večer a slunce v duši.“ Měli pocit, jakoby promlouval přímo k nim.
Tento charismatický sympaťák se stal třikrát po sobě držitelem ceny Rosnička a to v letech 1998 -2000.
Média pochopitelně zajímalo, co myslí tím sluncem v duši. Podle něj je vnitřní světlo důležité, protože když jednou onemocněl zápalem plic, uvědomil si, že předtím začal podléhat smutku a trápil se, takže nemoc mohla být důsledkem jeho rozpoložení. „Je to spíš o tom, že to slunce v duši musím stále naplňovat, udržovat při životě. Není to něco, co běží samo od sebe,“ podotkl.
Pro spoustu diváků se stal tak oblíbeným, že ho začali bombardovat svými dotazy, na které se zprvu snažil poctivě odpovídat, než došel k závěru, že odpovědím věnuje všechen svůj čas a stejně nestíhá. Do úst si ho vzala také v té době velmi známá Česká soda. Tvůrcům přišlo vtipné, že nejtepleji bylo v Oslu, jak tehdy tento meteorolog konstatoval na televizních obrazovkách, a na základě této nevinné předpovědi Jána veřejně zesměšnili. On se dokázal bránit svým stylem a v předpovědi počasí tvůrcům vše oplatil. Označil je za trojici prasat. Tato jeho tvořivost byla potrestána vedením České televize. Dostal pokutu a nesměl několik dní vysílat.
V roce 2001 se na hlavu Jána Zákopčaníka snesla další nepříjemnost. Bylinná likérka začala používat slogan Slunce v duši a Ján Zákopčaník jim de facto tvořil jakousi reklamu. Svůj letitý slogan musel tedy přestat používat, ale boj nevzdal. Na svůj slogan získal ochrannou známku a likérka musela ustoupit. V roce 2005 zmizel oblíbený Ján z televizních obrazovek po neshodách s vedením. Po dvou letech se navrátil k původní profesi leteckého meteorologa.
Byl dvakrát ženatý a se svojí druhou ženou vychovával tři děti. V roce 2022, ve věku 63 let, nečekaně zemřel.
Ján Zákopčaník chybí. Chybí jeho vnitřní klid, pocit, že je tu pro každého, že za jakéhokoliv počasí je možné být v pohodě.
Od jeho odchodu z televizních obrazovek už uplynulo mnoho let. Dnes jsou předpovědi jiné. Nedá se ovšem mluvit o tom, že by byly přesnější. Jsou spíše víc výstražné až šokující. Meteorologové nás varují, nikdo se na nás neusměje, nikdo nám nic nepopřeje. Jen varuje. A čeho se tedy máme podle předpovědí meteorologů vlastně bát?
Meteorologové varují
A nakonec přijde klimatická pohroma:
A já vzpomínám na meteorologa Zákopčaníka a všem přeju slunce v duši. Všichni ho potřebujeme navzdory všem klimatickým i jiným pohromám.
Zdroj:
