Článek
Byla obdivuhodná, ale nebyl to žádný dobrák. Každý čekal, kdy její krákorání přejde do ostrého tónu a začne nadávat. Byla jako upír a sama říkala: Já každýho vycucnu, vycucnu i tebe. Ale kdyby se tak nechovala a kdyby se nesnažila ke každému proniknout až na dřeň, a kdyby si něco z toho, co se jí hodí nepřivlastnila, tak kde by nasbírala tu svoji životní matérii? Tak o režisérce promluvila dramaturgyně Helena Slavíková, její blízká spolupracovnice.
Architektka, kreslička či snad laborantka?
Narodila se na severní Moravě v roce 1929, byla hrdá, že je Moravanka, ale často se s rodiči stěhovala. Po maturitě v roce 1948 šla studovat architekturu do Brna. Po dvou letech studia opustila, živila se jako kreslička, laborantka nebo manekýna. Přes komparz se poprvé dostala do filmu Císařův pekař a pekařův císař v roce 1951. Tehdy si zahrála roli dvorní dámy.
Veselá bída flámů s pražskou smetánkou.
Prvním mužem se stal fotograf Karel Ludwig, se kterým poznala svět nekončících pražských flámů ve společnosti tehdejší umělecké smetánky. Jenže sama Věra toto manželství nazývala veselou bídou. Manželovi zabavili celé vybavení, ztratil svůj cenný archiv, přesto hýřil a utrácel nad své možnosti. Život ve společnosti umělců Věru ovšem nakopl k nějaké její vlastní činnosti, takže ačkoliv od manžela odešla a rozvedla se.
Obyčejná klapka ostřejší režiséra.
Tehdy jí bylo 25 let a začala u filmu jako klapka a později skriptka. Projevila se poprvé před filmovým štábem naostro už ve své profesi klapky. Zakřičela prostě stop a celé natáčení zastavila. Herci podle ní hráli prý úplně blbě.
Studentka s buržoazním chováním?
Její další cesta vedla v roce 1957 na FAMU ke studiu režie pod vedením Otakara Vávry. Po prvním roce hereckých studií bylo dané, že dva ze studentů ročníku musí vedení vyhodit. K vyhazovu měla Věra jen krůček. Jezdila si jako studentka taxíkem po Olomouci. Buržoazní chování mělo být právě tím, které mělo stát za koncem jejího studia. Jenže ona svůj taxíkový prohřešek spáchala pouze jednorázově a to ve chvíli, kdy se stěhovala. Neměla jinou možnost přepravit své věci. Situaci vnímala jako neskutečnou nespravedlivost a chtěla spáchat sebevraždu.
Během tvorby jednoho z jejích prvních filmů, Pytel blech, se neváhala přestěhovat na dívčí internát a chodit s děvčaty na směny do textilky. Chtěla svému dílu dát co nejvěrnější autenticitu.
Do Francie? Ne, tam nejdu!
Jeden z prvních snímků Sedmikrásky jí otevřel cestu do světa i do Ameriky. Dostala nabídku do Paříže se smlouvou na 3 roky, mohla si s sebou vzít i své děti. Měli podmínku, určovali obsazení. Mohla tvořit podle vlastního přání, bez cenzury. Přesto se nechala slyšet, že je to znásilňování a do Francie nešla. Nebyl to strach z neúspěchu? Mluvila francouzsky, ale snad nechtěla, aby děti byly Čechofrancouzi.
Přelom v roce 1989.
Rok 1968 Věru velmi poznamenal. Vystoupila jako jedna z prvních proti okupaci. Měla šest let stopku v natáčení a z rozpracovaných projektů se jí nepodařilo žádný zrealizovat. Navíc stavěla dům v Tróji a trápil ji nedostatek peněz.
Opětovný rozjezd.
Až v polovině sedmdesátých let točí film Hra o jablko. Přicházejí filmy Panelstory nebo Kalamita. Druhé manželství se mezitím rozpadlo a zůstala se svými dětmi sama.
Věra Chytilová je v nejlepší kondici.
Poznala, že může pracovat s jakýmikoliv herci, měla svoji vidinu, na něco nedbala ve světě filmu vůbec, k něčemu byla velice kritická. Každý se musel přizpůsobit jejím požadavkům a přáním.
V době jejího největšího rozmachu bylo natáčení s Chytilovou postrachem pro všechny zúčastněné. Křičela a nadávala. Bylo to pro mnohé peklo a někteří se dalšího natáčení už dopředu báli. Podle jejich slov by bez prášků režisérku prostě nevydýchali. Snažila se herce stimulovat tak, aby hráli co nejvěrohodněji a byla vynalézavá. Když nepomáhal křik nebo ponižující výkřiky, tak se uchýlila i k jiným praktikám.
Při natáčení Kopytem sem a kopytem tam nechala Milanu Šteindlerovi přitlouct šuplík, když ho konečně vyrval, tak dostal stejně vynadáno, že hraje mizerně. Asi byl podle ní málo zuřivý. Při natáčení tohoto filmu také zdrápala záda Tomáši Hanákovi ve snaze z něj vydobýt výraz podle jejích představ.
Měla teorii, že psychický nátlak dokáže vytvořit spontánní reakci. Nejvíce ji ovšem dostalo do varu, když její záludné provokace nevyvolaly zcela žádnou reakci.
Milenci Chytilová a nevěrný Kopecký.
V jejím osobním životě se objevil i sám svůdný Miloš Kopecký. Chodila s ním tři roky, ale když poznala, že ji vesele podvádí, stejně jako všechny ostatní své bývalé přítelkyně, tak byl oheň na střeše a během hádky ho neváhala při projížďce shodit z kola. Nevěra přítele byla pro ni naprosto nepřípustná.
Zlomový rok 1989.
Nezapadla do nového systému, nedokázala si sehnat peníze nebo producenta na své nové filmy. Její nejlepší porevoluční filmy byly Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Vyhnání z ráje a Pasti, pasti,pastičky.
V posledních letech už byla smířená, nebyla tolik útočná a výbušná a věnovala se pedagogické činnosti. Zemřela v roce 2014 ve svých 85 letech.
Zanechala nám po sobě celou řadu skvělých filmů. Jejich vznik byl ale pro mnohé protagonisty značně nelehký a bolestivý. V tomto případě určitě platí pořekadlo, že zážitek z natáčení nemusí být krásný, stačí, že je silný. Věříme, že Věra Chytilová je nositelkou velmi intenzivních zážitků všem, kteří s ní měli tu čest spolupracovat. A nesmí chybět ani poděkování za skvosty naší kinematografie z její dílny.
Zdroj:
https://www.youtube.com/watch?v=Mcy6nEknRK8
https://www.irozhlas.cz/node/5909461
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/profil-very-chytilove.A130716_163615_spolecnost_haa
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/239679/vztekla-reziserka-vera-chytilova-85-8-veci-ktere-jste-o-ni-nevedeli.html
https://dvojka.rozhlas.cz/mocni-s-ni-meli-problem-nebala-se-pohadat-osudove-zeny-vera-chytilova-7577636
https://www.krajskelisty.cz/praha/25340-sproste-rvala-a-na-place-letaly-i-facky-vztekla-herdekbaba-byla-mimoradne-tvrda-na-sebe-i-ostatni-tajnosti-slavnych.htm?
https://tv.idnes.cz/domaci/vera-chytilova-vypravi-o-svem-zivote.V140312_174144_tv-zpravy_krr
