Článek
Byla jednou z těch zpěvaček, které nemusely křičet, aby je lidé poslouchali. Vlaďka Prachařová měla dar, který se nedal přehlédnout. Hluboký, sametový hlas a zvláštní melancholii, která z jejích písní dělala něco víc než jen tehdejší popové melodie.
V 70. letech patřila mezi známé tváře československé hudební scény. Její hlas zněl z rozhlasu, objevovala se v televizních pořadech a spolupracovala s významnými hudebníky. Zdálo se, že před ní stojí dlouhá a zářivá kariéra.
Z nenápadné dívky se stala hvězda
Vlaďka Prachařová se narodila v roce 1944 v Brně. Už v mládí ji přitahovala hudba a zpívání se postupně stalo její životní cestou.
Zpívat začínala v druhé polovině šedesátých let v Brně se souborem Echo kvartet. Později se zúčastnila soutěže Hledáme mladé talenty. V té době ještě studovala gymnázium, byla velice skromná, nesmělá a trpěla trémou. Přesto měla jasný cíl. Chtěla zpívat. Účastnila se různých soutěží , hudebně se vzdělávala u učitele zpěvu Bernarda Kočaře, studovala a přitom zpívala po brněnských kavárnách. Tehdejší návštěvníci ji mohli slyšet třeba v kavárně Melodie, Máj, Belveder nebo Slovan.
Láska, hudba a muž, který stál po jejím boku
Významnou postavou jejího života byl hudebník Petr Kořínek. Nebyl jen kolegou z hudebního prostředí, ale také jejím manželem.
Jejich vztah spojovala nejen láska, ale i muzika. Kořínek jí pomáhal s uměleckým směřováním a v období jejich spolupráce se její kariéra výrazně rozvíjela.
Díky podpoře hudebníka Petra Kořínka si mladé zpěvačky všimla hudební veřejnost a přišly i nabídky na účinkování s profesionálními brněnskými kapelami, Orchestrem Studio Brno a Orchestrem Gustava Broma. Zanedlouho zpívala vedle špiček tuzemské pop music v televizním pořadu Brněnské kolo, poté přišla celostátní soutěž Intertalent, kde obsadila třetí místo.
Hvězda Vlaďky Prachařové stoupala stále výš k dalším úspěchům
Spolupracovala s předními orchestry, vystupovala v zahraničí, na festivalech, v televizi a točila desky. Psali pro ni renomovaní autoři jako Vítězslav Hádl, Bohuslav Ondráček, Jindřich Brabec, Jiřina Fikejzová, Zdeněk Rytíř, Eduard Krečmar nebo Zdeněk Borovec.
Jednou z nejvýznamnějších etap bylo její angažmá u Evy Pilarové v letech 1971–1973. S jejím koncertním programem se dostala i na zahraniční vystoupení. Právě po boku Evy Pilarové se dostala mezi nejviditelnější zpěvačky tehdejší scény.
Později vystupovala také v programech Jaromíra Mayera a Milana Drobného. Byla to doba velkých estrádních programů, kdy zpěváci často cestovali ve společných pořadech a střídali se před publikem. Zpívala také se skupinou Kroky Františka Janečka. Její velmi známou nahrávkou byl duet s Karlem Zichem První smích, první pláč.
Jak vzpomínal jazzman Petr Kořínek, její bývalý manžel, Vlaďka měla smysl pro jazzovou hudbu, umělecký vkus, krásný kontraalt a dobře se učila nové texty.
Mohla být doktorkou
Vlaďka Prachařová stihla nejen zpívat, ale i studovat. Ukončila několik semestrů na medicíně, krátce studovala i veterinu, nakonec ovšem hudba zvítězila na plné čáře.
Hity, které přežily svou dobu
Sedmdesátá léta byla jejím nejsilnějším obdobím. Natočila desítky písní a její hlas se objevil v nahrávkách velkých hudebních vydavatelství.
Mezi skladby, které si lidé dodnes spojují s jejím jménem, patří například:
Když reflektory zhasnou
Zatímco některé hvězdy její generace zůstaly v televizi a dál bojovaly o pozornost publika, Vlaďka Prachařová se začala vzdalovat. Koncem sedmdesátých let se začalo plížit ticho.
Podle slov jejího někdejšího blízkého spolupracovníka a manžela Petra Kořínka první impulzy k ukončení kariéry přišly už mnohem dříve a to v době, kdy se v Praze na na ruzyňském letišti zřítilo letadlo letící z Kuby, ve kterém byla většina hudebníků z doprovodné skupiny Evy Pilarové a mimo jednoho všichni zahynuli. Od této doby se u Vlaďky začaly projevovat zdravotní problémy, které vyústily koncem sedmdesátých let odchodem z hudební scény.
Jisté je to, že hudební svět se měnil, přicházely nové tváře a zpěvačka, která kdysi patřila k výrazným hlasům své generace, se ocitla mimo hlavní dění.
Nezůstaly po ní skandální titulky. Nezůstaly po ní dramatické příběhy plné hádek a senzací.
Zůstaly písně.
Poslední záblesk hvězdy
Ze zorného pole se Vlaďka Prachařová, matka dvou dětí, vytratila koncem 70. let, ale ještě v roce 1983 vystoupila v pořadu Možná přijde i kouzelník, kde s písní Tajemná lehce parafrázovala Amandu Lear. V té době už žila dávno v Praze a stranila se veškerého mediálního zájmu.
Byla hvězdou doby, kdy se sláva získávala hlavně talentem, živým vystupováním a písněmi, které si lidé zpívali doma.
